23. Jak dlouho trvá provedení komplexního testování provozu elektrického vedení před jeho uvedením do provozu?
25. Jak dlouho trvá provedení komplexní zkoušky hlavního a pomocného zařízení elektroinstalace před jejím uvedením do provozu?
27. Kdo má právo na technologické připojení jimi vybudovaných elektrických přenosových vedení k elektrickým sítím?
28. Jaká správní pokuta může být právnickým osobám uložena za uvedení energeticky náročných zařízení do provozu bez povolení příslušných úřadů?
29. Jaký správní trest lze uložit právnickým osobám za porušení pravidel pro využívání elektrické a tepelné energie?
30. Jaká správní pokuta může být právnickým osobám uložena za poškození elektrických sítí s napětím nad 1000 V?
34. Jak často se provádí testování znalostí o elektrické bezpečnosti u elektrotechnického personálu, který přímo neorganizuje nebo neprovádí práce na údržbě stávajících elektrických instalací nebo v nich neprovádí seřizování, elektroinstalaci, opravy nebo preventivní zkoušky, jakož i pro personál, který nemá právo vydávat pracovní příkazy, příkazy, vést operativní jednání?
35. Jaká je četnost testování znalostí o elektrické bezpečnosti u personálu provádějícího údržbu elektrických instalací?
37. V jaké lhůtě od data posledního vědomostního testu mohou být zaměstnanci, kteří obdrželi nevyhovující hodnocení, znovu přezkoušení?
39. Kdo schvaluje Seznam pozic a profesí elektrotechnického personálu, který musí mít odpovídající skupinu elektrické bezpečnosti?
40. Jak dlouho by měl elektrotechnický personál projít školením na pracovišti, než bude přidělen k samostatné práci?
41. Jak dlouho trvá zdvojení, než bude elektrikářům umožněno pracovat samostatně?
44. Kteří odběratelé elektrické energie by měli mít organizováno provozní dispečerské řízení elektrických zařízení?
47. Co tvoří komplex technických prostředků automatizovaného systému řízení napájení?
49. Jak často by měl být přezkoumáván Seznam technické dokumentace konstrukčního celku, schválený technickým vedoucím organizace?
50. Jak často by měly být elektrické obvody elektrických instalací kontrolovány z hlediska souladu se skutečnými provozními?
53. Jaké regulační a technické dokumenty je třeba dodržovat při instalaci výkonových transformátorů?
54. Jakou zásobu transformátorového oleje by si měl ponechat spotřebitel, který má ve své rozvaze zařízení naplněné olejem?
56. Do jaké maximální hloubky v místech kabelů je přípustné kopat výkopy zemními stroji?
57. Ve kterém z následujících případů by měly být elektromotory okamžitě odpojeny od napájení?
62. Co musí splňovat konstrukční, konstrukční a izolační třída zařízení v procesní elektrárně spotřebitele?
63. Kde mají být uvedeny informace o dostupnosti záložních stacionárních nebo mobilních technologických elektráren odběratele, jejich instalovaném výkonu a jmenovitém napětí?
66. Je možné zapnout elektroinstalaci, která se automaticky vypnula a nachází se ve výbušné zóně, aniž by byly zjištěny důvody jejího vypnutí?
67. Jak jsou v organizaci jmenováni odpovědní zaměstnanci za udržování přenosných a mobilních elektrických přijímačů v dobrém stavu?
68. Kdo je odpovědný za vypracování ročních plánů (harmonogramů) oprav hlavních zařízení elektroinstalace?
70. Jak dlouho bude hlavní zařízení elektroinstalace, které prošlo většími opravami, podrobeno zátěžovým zkouškám?
77. Jaká opatření na ochranu před přímým dotykem je třeba přijmout k ochraně před úrazem elektrickým proudem za normálního provozu?
78. Která z následujících ochranných opatření se používají k ochraně osob před úrazem elektrickým proudem v důsledku nepřímého kontaktu v případě poškození izolace?
81. V jakém případě lze použít ultranízké (malé) napětí v elektrických instalacích do 1 kV k ochraně před úrazem elektrickým proudem?
84. Které z následujících opatření lze použít k ochraně před nepřímým dotykem v obvodech napájejících přenosné elektrické přijímače?
85. Čí rozhodnutí určuje velikost úseku uzemňovacího zařízení podléhajícího selektivnímu výkopu zeminy?
87. Je povoleno používat zem jako fázový nebo nulový vodič v elektrických instalacích do 1000 V?
90. Které z uvedených konstrukčních prvků budov a staveb lze považovat za přirozené hromosvody?
91. Kdy se kontrolují a kontrolují zařízení na ochranu před bleskem budov, staveb a vnějších instalací?
92. Co z toho neplatí pro hlavní izolační elektrická ochranná zařízení pro elektrické instalace s napětím do 1000 V?
93. Která z následujících skutečností neplatí pro doplňková izolační elektrická ochranná zařízení pro elektrické instalace s napětím do 1000 V?
94. Která z následujících možností obsahuje správný seznam základních izolačních elektrických ochranných prostředků pro elektrické instalace s napětím nad 1000V?
95. Která z uvedených možností obsahuje správný seznam doplňkových izolačních elektrických ochranných prostředků pro elektrické instalace s napětím nad 1000 V?
96. Za jakých povětrnostních podmínek lze používat izolační elektrické ochranné prostředky v otevřených elektrických instalacích?
101. Jak může zaměstnanec při přímém použití zjistit, že elektrické ochranné prostředky prošly funkčními zkouškami a jsou vhodné k použití?
103. Ve kterých elektrických instalacích je třeba při použití indikátoru napětí nosit dielektrické rukavice?
104. Jak dlouho by měl být indikátor napětí v přímém kontaktu s ovládanými živými částmi při kontrole nepřítomnosti napětí v elektrických instalacích s napětím do 1000 V?
106. Ve kterých elektrických instalacích se používají indikátory napětí pro kontrolu shody fází napětí (fázování)?
108. V jakých elektrických instalacích se používají dielektrické rukavice jako hlavní izolační elektrické ochranné prostředky?
117. Jaký je minimální počet dielektrických rukavic, které by měly být v rozvaděči s napětím do 1000 V?
118. Kolik indikátorů napětí do 1000 V by měl mít tým provádějící údržbu nadzemního elektrického vedení?
119. Kolik indikátorů napětí by měl mít tým provádějící údržbu kabelových vedení, aby zkontroloval fázovou shodu?
120. Kolik izolačních svorek pro napětí do 1000 V by mělo být na pracovišti provozního a opravárenského personálu?
121. Která z následujících zón stupně ochrany označuje zónu, kde je každý objekt zasažen přímým úderem blesku, a proto jím může protékat plný bleskový proud?
122. Jak často se kontrolují a kontrolují všechna zařízení na ochranu před bleskem, aby byla zajištěna trvalá spolehlivost zařízení na ochranu před bleskem?
123. Které z následujících tvrzení týkajících se souboru prostředků ochrany před bleskem je nesprávné?
124. Jak položit svody neizolované od chráněného objektu, pokud je stěna z hořlavého materiálu a zvýšení teploty svodů pro ni představuje nebezpečí?
125. Pomocí kterého z uvedených opatření je dosaženo zlepšení vnějšího systému ochrany před bleskem?
126. Jaký je minimální počet osob, které by měly být součástí spotřebitelské komise pro testování znalostí elektrotechnického a elektrotechnického personálu organizace?
127. Jaký je přípustný nadproud pro kabely s impregnovanou papírovou izolací o napětí do 10 kV po dobu likvidace havárie?
128. Jak často by měl administrativní a technický personál provádět namátkové kontroly kabelových vedení?
129. V jaké lhůtě od data přijetí zvažuje organizace sítě žádost spotřebitele elektrické energie, pokud požaduje instalaci měřicích zařízení na zařízeních rozvodné sítě ve vlastnictví organizace sítě?
131. S jakou frekvencí by měly být od okamžiku uvedení do provozu prováděny větší opravy na transformátorech 110 kV a více s kapacitou 125 MV•A a více?
132. Jaký je minimální počet svodů na každém konci kabelu, pokud se hromosvod skládá ze samostatných vodorovných drátů (kabelů) nebo jednoho drátu (kabelu)?
133. Které z uvedených konstrukčních prvků budov nelze považovat za přirozené svody?
134. Kdo provádí komplexní zkoušky zařízení po dokončení všech stavebních a montážních prací na dodávané elektroinstalaci?
135. Jak často by měla být kontrolována distribuční zařízení v zařízeních bez stálého personálu ve službě?
137. Jaké parametry zemnících zařízení se měří po jejich rekonstrukci a opravě, kdy je zjištěno zničení nebo zablokování izolátorů venkovního vedení elektrickým obloukem?
139. Jaká je přípustná minimální délka chráněného úseku, kde došlo k poškození v důsledku úderu blesku na stávajících kabelových vedeních?
140. Který dokument určuje postup a vlastnosti technologického připojení odběrných zařízení odběratelů elektrické energie k elektrickým sítím?
141. Která z uvedených osob není zařazena do pracovní komise, která přijímá zařízení ochrany před bleskem na stávajících zařízeních?
143. Jaké kroky by měl podniknout spotřebitel provozující olejová elektrická zařízení?
144. Jak často by měli vyšší provozní nebo administrativní a techničtí pracovníci přezkoumávat provozní dokumentaci a přijímat opatření k odstranění zjištěných nedostatků?
145. Jak často by měla osoba odpovědná za elektrické zařízení spotřebitele nebo jí pověřený pracovník provádět vizuální kontroly viditelné části uzemňovacího zařízení, přičemž výsledky kontrol by měly být zapsány do pasu uzemňovacího zařízení? ?
147. V jaké vzdálenosti je prstencový vodič připojen k armaturám nebo jiným stínícím prvkům, jako je kovový plášť?
148. Jaké jsou povinnosti spotřebitele podle Pravidel technického provozu spotřebitelské elektroinstalace?
149. V jakých případech musí elektrotechnický personál absolvovat stáž (školení na pracovišti) na pracovišti?
150. Jaký je maximální povolený únik plynu SFXNUMX z nádrží kompletních rozváděčů SFXNUMX?
151. Jak často by se měly provádět větší opravy olejových spínačů rozváděčů?
152. V jakém případě je přípustné nejmenovat zaměstnance, aby nahradil osobu odpovědnou za elektrická zařízení?
153. Jaká je maximální doba, po kterou lze prodloužit duplikaci zaměstnance, pokud nezískal dostatečné výrobní dovednosti nebo obdržel neuspokojivé hodnocení v nouzovém školení během duplikace?
155. Jaké by měly být vzdálenosti od živých částí otevřených rozvaděčů ke stromům a vysokým keřům?
156. V jakých případech lze před uzavřením smlouvy o technologickém připojení energetických přijímacích zařízení (energetických instalací) právnických a fyzických osob k elektrickým sítím uzavřít smlouvu o poskytování placených služeb za přenos elektrické energie?
157. Jaká je minimální tloušťka měděné střechy, potrubí nebo tělesa nádrže, které funguje jako přirozený hromosvod?
158. Kde mají být uloženy pasporty zařízení na ochranu před bleskem a pasy uzemnění zařízení na ochranu před bleskem?
159. Po přidělení které skupiny elektrické bezpečnosti v elektrických instalacích s napětím nad 1000 V je ustanovena osoba odpovědná za elektrická zařízení a její zástupce?
160. Jak často schvalují osoby odpovědné za elektrické zařízení spotřebitele schémata jednovodičového elektrického zapojení pro všechna napětí za normálních provozních podmínek zařízení sestavená pro každou elektrickou instalaci?
161. Při jaké minimální teplotě je nutné provést elektrické zkoušky elektrického zařízení a odebrat vzorek transformátorového oleje z nádrží přístrojů pro chemický rozbor?
162. V jakých případech by měla být provedena kontrola zařízení na ochranu před přepětím v rozvodnách v instalacích bez stálé pracovní povinnosti?
163. Do jaké doby, ode dne obdržení podkladů pro uzavření smlouvy o úplatném poskytování služeb za přenos elektrické energie, je organizace sítě povinna je přezkoumat a zaslat žadateli návrh smlouvy podepsaný sítí organizace nebo odůvodněné odmítnutí jejího uzavření nebo protokol o nesouhlasech s návrhem smlouvy předepsaným způsobem ?
164. Kdo vykonává federální státní dozor nad dodržováním požadavků pravidel a předpisů elektrické bezpečnosti v elektrických instalacích?
165. Jak se přivádí napětí do elektrických instalací schválených k provozu podle stanoveného postupu?
166. Jak často by měly být elektroinstalační transformátory kontrolovány, aniž by byly odstaveny v místech transformátoru?
167. Jak často se provádí kontrola hlavních snižovacích transformátorů rozvoden se stálým personálem ve službě?
Elektrické kleště jsou určeny k měření elektrických veličin – proudu, napětí, výkonu, fázového úhlu atd. – bez přerušení proudového obvodu a bez narušení jeho činnosti. Podle naměřených hodnot se rozlišují klešťové ampérmetry, ampérvoltmetry, wattmetry a fázové metry.
Nejpoužívanější jsou AC klešťové ampérmetry, které se obvykle nazývají proudové klešťové metry. Používají se k rychlému měření proudu ve vodiči, aniž by došlo k jeho přerušení nebo vyřazení z provozu. Elektrické svorky se používají v instalacích do 10 kV včetně.
Nejjednodušší střídavé proudové kleště fungují na principu jednootáčkového transformátoru proudu, jehož primárním vinutím je sběrnice nebo vodič s měřeným proudem a sekundární víceotáčkové vinutí, na které je připojen ampérmetr, je navinuto odnímatelný magnetický obvod (obr. 1, a).
Rýže. 1. Obvody střídavých proudových kleští: a – obvod nejjednodušších kleští na principu jednootáčkového proudového transformátoru, b – obvod kombinující jednootáčkový proudový transformátor s usměrňovacím zařízením, 1 – vodič s měřeným proudem, 2 – odnímatelný magnetický obvod, 3 – sekundární vinutí, 4 – usměrňovací můstek, 5 – rám měřicího přístroje, 6 – bočníkový rezistor, 7 – přepínač rozsahu měření, 8 – páka
Pro zakrytí pneumatiky se magnetický obvod otevře jako běžné kleště, když obsluha působí na izolační rukojeti nebo páky kleští.
Střídavý proud, procházející částí vedoucí proud pokrytou magnetickým jádrem, vytváří v magnetickém jádru střídavý magnetický tok, který vyvolává elektromotorickou sílu (EMF) v sekundárním vinutí svorek. V uzavřeném sekundárním vinutí vytváří EMF proud, který je měřen ampérmetrem upevněným na svorce.
Moderní konstrukce proudových klešťových měřičů používají obvod, který kombinuje proudový transformátor s usměrňovačem. V tomto případě jsou vodiče sekundárního vinutí připojeny k elektrickému měřicímu zařízení ne přímo, ale přes sadu bočníků (obr. 1, b).
Elektrické svorky se dodávají ve dvou typech: jednoruční pro instalace do 1000 V a obouruční pro instalace od 2 do 10 kV včetně.
Elektrické upínače mají tři hlavní části: pracovní část, která obsahuje magnetický obvod, vinutí a měřící zařízení, izolační část – od pracovní části po doraz, rukojeť – od dorazu po konec upínače.
U jednoručních kleští slouží izolační část zároveň jako rukojeť. Magnetický obvod se otevírá pomocí tlačné páky. Elektrické svorky pro instalace 2 – 10 kV mají délku izolační části minimálně 38 cm a rukojeti minimálně 13 cm Rozměry svorek do 1000 V nejsou normalizovány.
Pravidla používání kleští. Elektrické svorky lze použít v uzavřených elektroinstalacích i v otevřených za suchého počasí. Měření kleštěmi je možné provádět jak na dílech pokrytých izolací (vodič, kabel, trubkový držák pojistek atd.), tak na holých dílech (pneumatiky atd.).
Osoba provádějící měření musí mít dielektrické rukavice a stát na izolační základně. Druhá osoba by měla stát za operátorem a mírně po jeho boku a odečítat hodnoty elektrických klešťových měřičů.
Elektrické kleště typu Ts20 s posuvným magnetickým jádrem a usměrňovacím zařízením Tsyts patří k měřicím transformátorům proudu. Tyto svorky umožňují při pokrytí vodiče se střídavým proudem o frekvenci 50 Hz magnetickým obvodem měřit proud v rozsahu od 0 do 600 A. Zde je primárním vinutím samotný vodič s proudem, budícím střídavý magnetický tok v uzavřeném feromagnetickém obvodu, který indukuje EMF v sekundárním vinutí, kde je zapnuto elektrické měřicí zařízení.
Proud měřený přístrojem je přímo úměrný proudu ve vodiči pokrytém kleštěmi a počítá se na stupnici s dílky od 0 do 15, je-li pákový spínač kleští nastaven na 15, 30 nebo 75 A, nebo na spodní stupnice s dílky od 0 do 300, kdy je přepínač v poloze 300 (300 A).
Elektrické kleště typu Ts20 umožňují měřit i střídavé napětí do 600 V s frekvencí 50 Hz, pro které jsou jejich kleště propojeny vodiči s těmi body elektrického obvodu, mezi kterými se měří napětí, a pákový spínač je nastavte do polohy 600 V, při které dojde ke zkratování sekundárního vinutí proudového transformátoru .
Elektrické kleště: a – proudové, b – výkonové
Elektrické kleště typu D90 s posuvným ferimagnetickým magnetickým jádrem a ferodynamickým přístrojem umožňují měřit činný výkon bez přerušení proudového obvodu obalením vodiče proudem a připojením přístroje dvěma vodiči se zástrčkami na síťové napětí.
Kleště jsou určeny pro měření při dvou jmenovitých napětích – 220 a 380 V, frekvenci 50 Hz a podle toho třech hodnotách jmenovitého proudu – 150, 300, 400 A nebo 150, 300, 500 A, které budou dávat při jmenovitém účiník Cos? =0,8 odpovídající meze měření jmenovitého činného výkonu: 25, 50, 75 kW a 50, 100, 150 kW.
Odečty v rozsahu měření 25, 50, 100 kW se provádějí na horní stupnici 0 – 50 a v rozsahu 75, 150 kW – na spodním pražci 0 – 150. Přepínání napětí se provádí zástrčkami, jednou z nich který se zasune do zásuvky generátoru označené „*“: a druhý – do zásuvky označené 220 nebo 380 V.
Přepínání mezí měření proudu se provádí pákovým přepínačem, který je nastaven do jedné ze šesti poloh odpovídajících hodnotám jmenovitého napětí sítě a jmenovité hodnotě měřeného činného výkonu.
Elektrické kleště typu D90 dokážou měřit činný výkon v třífázových obvodech, pro které je nutné uzavřít lineární vodič s magnetickým obvodem a připojit napěťové vinutí na odpovídající lineární nebo fázové napětí. V symetrickém režimu stačí změřit výkon jedné fáze a výsledek měření vynásobit třemi a v asymetrickém režimu střídavě měřit odpovídající výkony podle obvodů dvou nebo tří zařízení a výsledky algebraicky sčítat.
Chyba měření při použití elektrických svorek typu Ts20 a D90 nepřesahuje 4 % daného limitu měření pro žádnou polohu samotných svorek a vodiče v okně magnetického obvodu.
Telegramový kanál pro ty, kteří se chtějí každý den učit nové a zajímavé věci: Škola pro elektrikáře
Pokud se vám tento článek líbil, sdílejte odkaz na něj na sociálních sítích. Velmi to pomůže rozvoji našeho webu!