Je možné použít popel z rašelinových briket?

Rašelina stále zůstává významným typem paliva, její podíl na energetické bilanci země je 2-3% a v místních palivech – 15%. K těžbě rašeliny se využívá 0,5 % plochy ložisek rašeliny v Běloruské republice. V porovnání s dováženým zemním plynem je použití rašelinových briket 4,5x levnější. Kotelny KVET (podíl 14,7 %) a komunální kotelny (až 21 %) využívají rašelinu a její směs s dřevěným palivem. Při spalování lokálních paliv v kotelnách (rašelina, dřevo a rostlinný odpad) vzniká tuhý odpad – popel, který obsahuje živiny potřebné pro rostliny v dostupné formě. Využití popela jako hnojiva na zemědělské půdě je efektivním ekonomickým řešením, které podléhá ekologickým rizikům.

Jako hnojivo se používá pouze popel získaný ze spalování dřeva, slámy a rašeliny. Ve většině případů není možné plně využít popel jako hnojivo z důvodu akumulace těžkých kovů v lesním ekosystému v důsledku znečištění životního prostředí. V této souvislosti se nabízí otázka potřeby regulovaného využívání popela v zemědělství, lesnictví a krajinářství. Separace části popela bohatého na těžké kovy umožňuje jeho efektivní využití při rostoucí ceně minerálních hnojiv.

Obsah

1. Charakteristika popela
2. Proč se v rostlinné výrobě nepoužívají všechny frakce popela?
3. Způsoby použití popela
4. Situace v EU
5. Literatura
6. Popel. Místní hnojivo
7. Popel. Reakce rostlin
8. Popel. Otázky od začínajícího letního rezidenta:

Charakteristika popela

Popel z různých dřevin a rašeliny je komplexní hnojivo obsahující živiny potřebné pro rostliny ve formě, která je pro rostliny snadno dostupná (fosfor, draslík, vápník, hořčík, mangan, bór, síra atd.) (tab. 1). Popel má optimální poměr prvků a neobsahuje chlór. Jedinou živinou, která v popelu prakticky chybí, je dusík.

Tabulka 1. Obsah minerálních látek v různém popelu, % [Obernberger I, 1996]

Druh popela	draslík (K₂O)	fosfor (P₂O₅)	vápník (CaO)
březové palivové dříví	10-12	4-6	35-40
Borovicové palivové dříví	10-12	4-6	30-40
Smrkové palivové dříví	3-4	2-3	23-26
Rašelina	0,5-4,8	1,2-7,0	15-26
Slantsevaya	0,5-1,2	1,0-1,5	36-48
Pohanková sláma	25-35	2-4	16-19
žitná sláma	10-14	4-6	8-10
pšeničná sláma	9-18	3-9	4-7
Stonky slunečnice	30-35	2-4	18-20

Ve spalovacích zařízeních jsou obvykle 3 frakce popela:

• spodní popel – zbytky popela na roštu topeniště;
• popílek – cyklónový popílek usazený v cyklónech;
• filtrační popel – popílek z jemných filtrů.

Jak se pohybujeme ode dna k filtračnímu popelu, hustota jeho částic klesá, což se vysvětluje snížením množství minerálních nečistot a zvýšením obsahu soli (tab. 2).

Tabulka 2. Obsah frakcí popela v celkovém množství popela, % [Noger D., 1995]

Popelová frakce	Kůra	Dřevěné štěpky	Piliny
Spodní popel	65-85	60-90	20-30
Popílek	10-25	10-30	50-70
Filtrační popel	2-10	2-10	10-20

Průměrný obsah živin v různých druzích popela získaných spalováním kůry, štěpky a pilin z něj činí ekonomicky atraktivní hnojivo. Čím vyšší je obsah draslíku v popelu, tím méně vápníku (tab. 3).

Tabulka 3. Průměrná koncentrace živin v různých frakcích popela při spalování kůry, štěpky a pilin v kotelnách, % [Tabler H., 1993]

Živiny	Spodní popel	Popílek	Filtrační popel
Cao	41,7	35,2	32,2
MgO	6,0	4,4	3,6
K₂O	6,4	6,8	14,3
P₂O₅	2,6	2,5	2,8
Na₂O	0,7	0,6	0,8

Proč se v rostlinné výrobě nepoužívají všechny frakce popela?

Spálená biomasa obsahuje nejen užitečné živiny, ale i nebezpečné těžké kovy, které se do půdy dostávají především s minerálními hnojivy. Snížením objemu minerálních hnojiv lze snížit zatížení půdy těžkými kovy.

Koncentrace těkavých a environmentálně aktivních sloučenin těžkých kovů (Zn, Cd, Pb) se zvyšuje s přechodem od frakce spodního popela k popílku (tabulka 4). Těkavé sloučeniny těžkých kovů při spalování kondenzují a hromadí se na povrchu unášecích částic. Proto obsah jednotlivých těžkých kovů ve filtračním popelu výrazně překračuje limitní hodnoty, což neumožňuje použití této frakce na zemědělských pozemcích a lesích.

Tabulka 4. Průměrná koncentrace těžkých kovů v různých frakcích popela při spalování kůry, dřevěných štěpků a pilin, mg/kg sušiny [Obernberger I., 1996]

prvky	Spodní popel	Popílek	Filtrační popel
Cu	164,6	143,1	389,2
Zn	43,5	1870,4	12980,7
Co	6,5	19,0	17,5
Mo	2,8	4,2	13,2
As	4,1	6,7	37,4
Ni	66,0	59,6	63,4
Cr	325,5	158,4	231,3
Pb	13,6	57,6	1033,3
Cd	1,2	21,6	80,7
V	43,0	40,5	23,6
Hg	0,01	0,04	1,47

Filtrační popel obsahuje také značné množství organických polutantů (Korg., chlór, PCDD/F, PAH), proto se tato frakce popela shromažďuje odděleně a nepřidává se do půdy. Úplné spálení dřevěného paliva je velmi důležité, protože obsah organického uhlíku (OC) v popelu z biomasy by měl být nižší než 5 %. S nárůstem obsahu Corg. Je vyžadováno další stanovení PCDD/F a PAH v popelu. V tomto případě se vhodný popel – ohniště a popílek, které tvoří asi 90 %, v určitých poměrech přimíchávají a používají jako hnojivo a vápno na zemědělských a lesních pozemcích.

Výtěžnost popela při spalování je:

• měkké dřevo – 0,5% suché hmotnosti;
• lesní štěpka s kůrou – 1,0-2,2 %;
• kůra – 4-8%;
• průmyslová štěpka bez kůry – 0,8-1,4%;
• z pilin – 0,5-1,1%.

Způsoby použití popela

Aby bylo používání popela udržitelné, musí být předem zpracován tak, aby poskytoval požadované chemické složení. Touto technologií je výroba granulovaného popela pomocí vyhnívání. Kromě toho musí být popel dodáván zemědělcům tak, aby jej bylo možné aplikovat pomocí tradičních rozmetadel. Před použitím by měl být popel skladován několik týdnů až měsíců, aby bylo zajištěno dostatečné zhutnění.

Kromě přímého použití se přidává do kompostu. Nepřímé použití popela snižuje tvorbu prachu, vyplavování živin a snižuje acidobazický stres rostlin.

Vysoký obsah uhličitanu vápenatého v rašelinovém popelu umožňuje jeho použití ke snížení kyselosti půdy. Po aplikaci do půdy účinek popela pokračuje 2-4 roky. Granulovaný popel po přidání do půdy působí opožděně, což umožňuje mírně zvýšit hladinu pH a také koncentraci draslíku, hořčíku a fosforu v půdě. pH dřevěného popela (v CaCl₂) je 12-13 a po přidání do půdy klesá na pH 7, zatímco pH půdního roztoku se zvyšuje.

Popel se aplikuje na všechny půdy, hlavně na jaře a na podzim, pro všechny plodiny v dávce 3-5 c/ha. V půdách s těžkým granulometrickým složením popel zlepšuje strukturu úrodné vrstvy a vytváří příznivé podmínky pro život půdních mikroorganismů, zejména bakterií fixujících dusík.

Popel se aktivně aplikuje do půdy především v ekologickém zemědělství, používá se také k ošetření rostlin proti chorobám a škůdcům. Jako draselné hnojivo je popel vhodný pro plodiny citlivé na chlór – stromy, keře a zeleninu.

Popel by se neměl míchat s organickými a čpavkovými hnojivy (aby nedocházelo ke ztrátě čpavku), stejně jako se superfosfáty a jinými vodorozpustnými fosforečnými hnojivy (způsobuje retrogradaci, která snižuje absorpci fosfátů rostlinami).

Bylo zjištěno, že 1 kg dřevěného popela může nahradit 220 g granulovaného superfosfátu, 240 g chloridu draselného a 500 g vápna a 70 g popela na 1 m² stačí k uspokojení potřeby závodu na bór.

Situace v EU

Environmentální aspekty a požadavky na správné používání popela na zemědělské půdě a lesích jsou dlouhodobě vyvíjeny v zemích jako Rakousko, Švédsko a Dánsko.

В Rakousko Je povoleno používat popel získaný pouze ze spalování chemicky neošetřených biopaliv. Jako druhotná surovina se obvykle používá směs nístějového a cyklonového popela (vhodný popel). Filtrační popel je shromažďován odděleně a po odpovídající úpravě likvidován v průmyslu.

Vhodný popel je před zapravením do půdy pravidelně testován na obsah živin a těžkých kovů škodlivých pro životní prostředí. Aplikujte s ohledem na doporučená maximální množství:

• 1000 kg/ha ročně – na zemědělských pozemcích;
• 750 kg/ha za rok – na pastvinách;
• 3000 kg/ha za 50 let – v lesích.

Limitní hodnoty pro koncentraci kovů v popelu pro zemědělství dle norem jsou: Cu – 250 mg/kg, Zn – 1000, Ni – 100, Cr – 250, Pb – 250, Cd – 5 mg/kg sušiny hmotnost. Cd sloučeniny mají vysokou rozpustnost, proto je jeho účinkům věnována zvláštní pozornost.

V souladu s doporučeními Agentury životního prostředí a Lesnické rady Švédskose dřevní popel vrací do lesních ploch v množství přibližně odpovídajícím obsahu popela v odebraném čistém dřevním palivu. Tím se zabrání hromadění těžkých kovů v půdě, pokud popel nebyl vyčištěn.

Rovněž se doporučuje nepoužívat nevytvrzený popel ve velkém množství, zejména v oblastech s vysokým obsahem dusíku. Rychlé rozpouštění popela ovlivňuje stav půdy a některých druhů organismů (zvýšená nitrifikace), mechů a lišejníků, což způsobuje změny ve vegetačním krytu.

В Dánsko Zemědělské využití popela je regulováno ministerstvem ochrany životního prostředí a energetické regulace a vyžaduje souhlas místní rady. Kromě norem pro těžké kovy (kadmium, rtuť, olovo, nikl, chrom, zinek, měď) jsou stanoveny limitní hodnoty pro další složky s potenciálně škodlivými účinky na životní prostředí, včetně polycyklických aromatických sacharidů (PAH) a dalších organických látek. sloučeniny.

Navzdory tomu, že koncentrace živin v popelu je výrazně nižší než v minerálních hnojivech, podle odborníků v Dánsku do roku 2020 přibude do půdy s popelem asi 1000 tun fosforu a 10 000 tun draslíku.

Je pravděpodobné, že se v Bělorusku brzy objeví nové nařízení týkající se využití popela ze spalování biomasy v zemědělství, založeného na „principu koloběhu“ živin.

Literatura

Wildbacher N. Využití popela z kotelen na dřevo / přeložil a vydal Odbor energetické účinnosti Státního výboru pro normalizaci. – Minsk, 2007. – 28 s.

Na základě materiálů publikovaných v časopise “Naše zemědělství” (2015, č. 19).

Buďte první, kdo se na našich stránkách dozví nejnovější agronomické novinky z Ruska a světa

Od pradávna byl popel považován za nejdostupnější hnojivo. V každé vesnici se po spálení palivového dříví nebo jiných rostlinných zbytků ukládal popel do speciálních nádob, kde se skladoval až do aplikace do půdy při setí nebo jako hnojení.

K poznámce: Popel obsahuje až 30 živin potřebných pro rostliny.

Popel. Místní hnojivo

Ash – Jedná se o zcela spálenou hmotu, při jejímž spalování je zachována řada minerálních látek. Popel z organických zbytků se často nazývá místní. Je jasné proč. Drahá hnojiva, jako je hnůj, ptačí trus nebo minerální hnojiva, nejsou vždy po ruce a jejich neustálé zdražování umožňuje obyvatelům léta přemýšlet, zda budoucí sklizeň bude stát za peníze vynaložené na hnojiva. A letní obyvatel nemá jinou možnost, než opustit své záměry pěstovat něco vlastníma rukama. Ale tady přichází skvělý nápad použít popel jako hnojivo.

Jakékoli natě, ať už brambory, například nebo mrkev, obsahují mnoho živin, které by mohly „pracovat“ pro novou sklizeň. Bylo by tedy správné dát to do kompostu.

Pokud je poškozena nějakými nemocemi, tak ani v tomto případě by se neměla vyhazovat. Nejlepší je usušit na místě a poté spálit. Nesmíme zapomínat, že popel je cenné hnojivo. Nehledě na to, že v něm není žádný dusík, jelikož celý hoří, tzn. při spalování se odpařuje, ale obsahuje mnoho prvků potřebných pro rostliny (draslík, vápník, hořčík, železo, křemík, fosfor, síra, bor, mangan atd.).

Na letní chaty a zahradní pozemky lze aplikovat jakýkoli popel, s výjimkou těch, kde jsou půdy alkalické. Největší přínos lze očekávat na podzolových a těžkých půdách – popel jako vápenné hnojivo snižuje kyselost půdy.

Popel z pohanky a slunečnicové slámy je nejbohatší na draslík (36 %) a vápník (18 %). Maximum fosforu (5-6%) je obsaženo v popelu žitné a pšeničné slámy. V popelu z palivového dřeva je více vápna než v popelu ze slámy. Takže v popelu z vrbového palivového dřeva je až 43% vápna, v březovém palivovém dříví – asi 37%. Množství draslíku (14 %) a fosforu (7 %) se vyznačuje popelem z březového palivového dřeva. Popel z bramborových natě je nejbohatší na živiny (přes 20 % draslíku, až 8 % fosforu a asi 32 % vápna). Proto je vhodné po sklizni brambor shrabat vršky na hromady a spálit je přímo na místě.

Popel. Reakce rostlin

Jak rostliny reagují na popel? Reagují na něj především brambory a kořenová zelenina. U těchto plodin se doporučuje přidat 3 kg rostlinného popela na 10 m2 pro orbu na podzim nebo na jaře, 7 kg dřevěného popela a 10 kg rašelinového popela Rezavě zbarvený rašelinový popel nelze přidávat do půdy, protože přebytečného železa v něm. Popel nemůžete přidávat do tekutých organických hnojiv, můžete ho přidávat do minerálních hnojiv, ale pouze před přidáním do půdy. Popel skladujte v suchu (navlhčením se z něj ztrácí draslík).

Někdy se letní obyvatelé ptají, zda lze popel z rašelinových briket použít jako hnojivo. Odpověď je jasná – můžete: obsahuje fosfor, draslík a značné množství vápna. Průměrná dávka na těžkých půdách pro podzimní a jarní kopání a na lehkých půdách před jarem je jedna litrová zavařovací sklenice na 1 m2.

Stojí za zmínku, že při použití popela jako hnojiva se nejen zvyšuje výnos, ale také se zlepšuje kvalita plodiny. Mnozí poznamenali, že po použití popela získává zelenina svou charakteristickou vůni, například zapomenutou vůni nakrájené okurky nebo čerstvě nakrájeného zelí, což nelze říci o stejné aplikaci minerálních hnojiv do půdy.

Je důležité, aby se: Jednou z výstrah při používání popela je smíchání s dusíkatými hnojivy, jako jsou: dusičnan amonný, síran amonný, močovina, protože vlivem potaše obsažené v popelu se ze směsi uvolňuje amonium, které přechází do plynného skupenství. , po kterém se můžete spolehnout, že tento prvek již nemusíte.

Navzdory hojnosti živin v popelu je nutné jej přidávat do půdy s ohledem na použití jiných průmyslových hnojiv. Důležité je dodržovat správný poměr všech živin, zejména dusíku, fosforu a draslíku.

Popel. Otázky od začínajícího letního rezidenta:

Odpověď: Živiny v popelu se velmi snadno vymývají vodou, proto by měl být skladován v suchu. Oxidy draselné se z popela vyplavují nejrychleji.

Popel ze dřeva neobsahuje chlór, který je škodlivý pro ovocné a bobulovité rostliny. Proto lze popel použít k naplnění půdy před výsadbou a při výsadbě ovocných stromů.

Dřevěný popel lze aplikovat na mladé a plodící ovocné stromy v kteroukoli roční dobu (podzim, jaro, léto).

2. Který stromový popel je nejvýživnější a lze jej míchat s jinými hnojivy?

Odpověď: Obsah živin v dřevěném popelu závisí na druhu stromu, ze kterého se získává. Popel stromů z tvrdého dřeva obsahuje více živin než popel stromů z měkkého dřeva. Popel mladých stromů a větví je bohatší na živiny než popel starých a tlustých stromů.

Dřevěný popel lze bezprostředně před aplikací do půdy smíchat s jinými hnojivy. Nelze jej však dlouhodobě uchovávat smíchaný s jinými hnojivy, zejména s amonnými dusíkatými hnojivy (dusičnan amonný), protože dochází ke ztrátě dusíku. Dřevěný popel lze přidávat do superfosfátu v množství 8 % jeho hmotnosti. Při použití většího množství popela na míchání se kvalita superfosfátu zhoršuje. Popel by se neměl míchat s jinými fosforečnými hnojivy. Při přípravě kompostu se místo vápna přidává dřevěný popel v množství 3-4 % hmotnosti kompostovaného materiálu. Při použití rašelinového popela se množství zvýší o 5-6%.

3. Pro jaké zahradní plodiny je popel nejužitečnější?

Odpověď: Bylo zjištěno, že nejúčinnější aplikace dřevěného popela je aplikována na maliny, černý rybíz a jahody.

Připravený materiál: specialista na zahradnictví Buinovský O.I.