
Teplo – pro tělo těžká zkouška, při které přirozený termoregulační systém člověka vyčerpává maximum zdrojů v kardiovaskulárním systému, játrech a hlavně vyčerpává nervový systém. Při teplotě +35 °C nemám sílu na fyzickou práci, je těžké chodit a jen přemýšlet. A jakmile člověku dojdou prostředky na udržení normálního fungování výměny tepla v těle, dojde k úpalu. V mírné formě se projevuje mírnou zimnicí a pokud neustává, člověk ztrácí vědomí.
Obsah
- Normy vnitřní teploty
- Optimální podmínky teploty, relativní vlhkosti a rychlosti vzduchu na pracovišti:
- Práce v horkém prostředí
Normy vnitřní teploty
Pro obytné a průmyslové prostory je pohodlná teplota v létě 23-25 °C, ale ne vyšší než 28 °C. Pohyblivost větracího vzduchu je od 0,1 m/s do 0,4 m/s, podle náročnosti práce, relativní vlhkost 40-60 %.
Normy sanitárního mikroklimatu DSN 3.3.6.042-99 zohledňují různé druhy a složitost prací, při kterých jsou povoleny odchylky v klimatickém komfortu. Maximální komfort je vyžadován při práci s vysokým neuro-emocionálním stresem, kde pracovníci nesou vysokou odpovědnost za každé učiněné rozhodnutí. A jsou i pracoviště, kde nelze zorganizovat optimální mikroklima, protože prostředky vynaložené na vytváření teplotních podmínek sníží ekonomickou rentabilitu výroby.
Pro každé pracoviště existují různé metody normalizace mikroklimatu. Jednou z nejdůležitějších metod normalizace je správně organizovaná ventilace. V kuchyních restaurací a jiných stravovacích zařízení musí být správně uspořádán výfukový systém z varné desky, aby se odstranily pachy a tepelné emise ze sporáku. Kuchyně je právě tím pracovištěm, kde je velmi obtížné vytvořit optimální pracovní podmínky. Výkonné klimatizace mohou v důsledku náhlých teplotních změn deaktivovat všechny pracovníky a vést k nachlazení.
Optimální podmínky teploty, relativní vlhkosti a rychlosti vzduchu na pracovišti:
| Obtížnost práce | Teplota, °C | Vlhkost vzduchu,% | Hnutí vzduch, m/s |
|---|---|---|---|
| Lehká 1a (sedavé zaměstnání, žádná fyzická aktivita) | 23-25 | 40-60 | 0,1 |
| Lehká 1b (lehká fyzická námaha, chůze) | 22-24 | 40-60 | 0,2 |
| Střední 1a (pohyb malých předmětů do 1 kg) | 21-23 | 40-60 | 0,3 |
| Střední 2b (pohyblivé zatížení do 10 kg) | 20-22 | 40-60 | 0,3 |
| Těžká 3 (pohyblivá břemena nad 10 kg) | 18-20 | 40-60 | 0,4 |
Práce v horkém prostředí
V horkých obdobích se vlivem vysokých teplot vzduchu výrazně snižuje výkonnost člověka. Jelikož výkonnost firem závisí především na aktivitě pracovníků, je nutné snížit teplotu na pracovišti na přijatelnou úroveň.
Standardní metody pro snížení horečky:
1.Klimatizace bez ventilace – pomůže ve všech bytových, kancelářských a obchodních prostorách s malým počtem návštěvníků, kde jsou emise škodlivin na nízké úrovni. Výměna vzduchu je zajištěna periodickým větráním a nasáváním vzduchu z otevíracích dveří.
2. Klimatizace a ventilace – použití v luxusních obytných prostorách, maloobchodních, kancelářských a průmyslových prostorách, kde jsou technicky dostupné podmínky pro klimatizaci. Klimatizace jsou vybírány s dostatečnou výkonovou rezervou, aby pokryly přílivy tepla z ulice a také kompenzovaly ventilační systém, který část chladu vyvrhne ven.
3. Větrání bez klimatizace – používá se v průmyslových prostorách, kde jsou emise škodlivých látek na vysoké úrovni. Když větrání funguje v poměru nad 12. Klimatizace celé místnosti není ekonomicky opodstatněná. Pro uvedení mikroklimatu pracoviště na přijatelnou úroveň se na pracovištích s teplotou vzduchu cca 22-24°C používá přívodní větrání. Takové prostory lze nazvat restaurační kuchyně, kde digestoře zajišťují 12-20násobnou výměnu vzduchu a případné klimatizace tam nebudou dostatečně účinné.
4. Zvlhčování vzduchu – používá se v průmyslových prostorách, kde klimatizace není ekonomicky rentabilní. Závlahová komora s tryskami pro rozstřikování studené vody je integrována do ventilačního systému a přiváděna spolu s přiváděným vzduchem. Studená vodní pára okamžitě absorbuje přebytečné teplo a teplota mikroklimatu dosáhne přijatelné úrovně.
















