Hrách, fazole, čočka a další luštěniny vysazené na záhonech přinášejí dvojí užitek.
Tyto rostliny živí nejen lidi, ale i půdu. Faktem je, že jejich hlízy obsahují bakterie, které obohacují půdu dusíkem. Proto je výnos ostatních plodin vysazených v následujícím roce místo hrachu a fazolí vždy vyšší.
Hrách se začíná vysévat od konce dubna. Nejprve hladkozrnné odrůdy a po týdnu až dvou mozkové odrůdy, obnovující setí každých 14 dní, aby se pravidelně sklízela rychle dozrávající plodina.
Pokud jste ještě nezasadili hrách na záhony, tak dnes na to ještě není pozdě. Letní výsev této plodiny lze provádět do 10. července. Stačí si k tomu vybrat odrůdy s raným zráním.
Před výsevem připravte semena. Oddělte poškozený a abnormální hrách. Zbytek ponořte na pět minut do horkého (do 40 C) roztoku mikrohnojiv (molybdenan amonný, kyselina boritá) v poměru 2 gramy na 10 litrů vody. Tím semena vyživí a výrazně sníží jejich poškození larvou nosatce nodulového.
Hrách samotný při pěstování nespotřebovává příliš mnoho živin, proto je pro něj vhodná středně hnojená zahradní půda.
Hrách je lepší zasít do brázdy. Pomocí motyčky vytvořte podél lůžka drážku 15-25 cm širokou, do ní nasypte kompost nebo humus, popel a komplexní hnojivo a promíchejte, posypte zeminou. Poté by hloubka brázdy měla být 3-5 centimetrů. Poté hrášek rozsypejte ve vzdálenosti 5-8 cm od sebe a posypte ze stran zeminou.
Je důležité, aby hrášek byl v hloubce nejvýše 5 centimetrů. A nezapomeňte zhutnit půdu nahoře. Tím se zlepší přístup vlhkosti k semenům. Umístěte kůly do středu brázdy a navlékněte provázek (nebo síť s velkými oky), abyste podepřeli rostliny. Výhonky se objeví za 7-10 dní.
Sklizeň začíná 12-15 dní po odkvětu. V tomto období obsahuje hrášek největší množství cukru. Aby byla sklizeň vyšší, je třeba sklizeň provádět pravidelně každé 2-3 dny. Sbírejte také přezrálé lusky, protože zpomalují růst nových.
Baba zasela fazole
Hrách, fazole, čočka, cizrna jsou příbuzné, takže jejich pěstování má mnoho společného. Všichni rádi rostou na dobře osvětleném místě. I mírné zastínění vede k protahování rostlin a snížení výnosu.
Všechny rostou velmi špatně na kyselých a písčitých půdách a cítí se dobře na hlinitých a písčitých hlínách.
Fazole mají ale i jednu zvláštnost – jsou teplomilnější než fazole, hrách a čočka. Proto musí být zasazen do teplé půdy, kdy teplota půdy v hloubce 5 cm není nižší než 10-12 stupňů, jinak mohou semena hnít.
Pro výsadbu fazolí není třeba přidělovat zvláštní místa. Poroste všude, kde je zasazen: v řadách brambor, pod keři, ovocnými stromy, podél plotu. Jen kdyby bylo dost světla. Musíte ale rostlině předem zajistit nějaké opory, aby se kolem nich mohly omotat vzrostlé fazole.
Půdu je potřeba vyživit. Luštěniny dusík nepotřebují – samy si ho vyrábějí. Ale aplikace fosforečných a draselných hnojiv nebude zbytečná. Luštěniny včetně fazolí se oproti jiným rostlinám vyznačují zvýšenou potřebou vápníku. Proto přidání popela, vápna nebo sádry umožňuje dvě dobré věci – vytvořit optimální kyselost půdy a poskytnout potřebný vápník.
Luštěniny je dobré vysévat po zelenině, která loni dostala velké dávky organických a minerálních hnojiv, pak nebude potřebovat další hnojivo. Nejlepšími předchůdci fazolí jsou okurky, rajčata, brambory a zelí.
Před výsevem fazolových zrn je vhodné naklíčit a zasadit již nabobtnalé fazole, kdy kořenový „háček“ pod jeho slupkou zřetelně nabobtná. V žádném případě se k setí nesmí používat zrna se skvrnami, vráskami nebo zrna fazolí.
Pokud umístíte fazole do zahradního záhonu, vzdálenost mezi řadami by měla být 35 cm. Do každého otvoru se umístí dvě semena konkávním okrajem dolů, aby embryonální kořeny snadněji pronikly do půdy a listy děložních listů proniknout na světlo. Semena se nesázejí příliš hluboko, 2-3 cm.Při hlubším zasazení semena nejčastěji odumírají již při bobtnání.
Fazole lze vysévat od konce května „dopravní metodou“ v různých časech v závislosti na typu půdy. Pro průběžnou sklizeň zelených fazolek je nejlepší vysévat každé dva týdny. Je však potřeba myslet na to, že polovina července je termín pro výsev fazolí, během kterého ještě můžete získat úrodu.
Fazole by se měly sklízet na zrno, když jsou semena plně zralá. Špatně vyzrálá semena fazolí se při dlouhodobém skladování kazí.
Období sklizně je určeno fazolemi – jejich listy musí být suché a svraštělé. Pokud v tomto období prší, celé rostliny (bez dotyku fazolí) se nařežou a pověsí ve svazcích na suchém větraném místě (stodola, půda). Měly by tam zůstat, dokud semena ve fazolích neuschnou. Poté je lze oloupat.
Mějte vždy zásobu semen fazolí nebo jakýchkoliv jiných luštěnin, kterými záhony oséváte jako druhou plodinu – poté, co je od poloviny července sklizena veškerá zelenina. Úrodu samozřejmě nepřinesou, ale vytvoří poměrně velkou zelenou hmotu, která v příštím roce poslouží jako výborné zelené hnojivo pro další zeleninu.
Protože v tomto případě již není důležitá sklizeň, vysévejte co možná nejhustěji. Zabráníte tak růstu plevele.
Po prvním mrazu fazole samozřejmě uhynou. Okamžitě vykopejte postel a pečlivě zakryjte zelenou hmotu. Připravíte ji tak na setí další plodiny v příštím roce.
Hrách a fazole lze do půdy zapracovat později.
Fazole, hrách, sójové boby jsou vynikajícími předchůdci všech plodin. Tyto rostliny by nikdy neměly být vykořeněny. Při sklizni je seřízněte nad povrchem půdy. Kořeny, které zůstanou v zemi, spolu s nodulovými bakteriemi fixujícími dusík obohatí půdu o dusík a humus. V důsledku toho roste zelenina po fazolích obzvláště bujně i bez aplikace dusíkatých hnojiv.
