Vrtání studní je hlavním zdrojem zásobování vodou pro majitele soukromých domů, zemědělských a průmyslových podniků. Dnes studny vlastní mnoho zemědělských podniků. To jim totiž zajišťuje téměř nepřetržitý přívod vody a autonomii ve využívání vody.
Studna se používá k odběru podzemní vody, kterou lze využít jak pro sanitární a hygienické potřeby podniku, tak pro hospodářské činnosti (pro zavlažování plodin, napájení hospodářských zvířat atd.), a někdy i pro zásobování vodou dalším spotřebitelům, například populace. Pro těžbu a využívání podzemních vod musí hospodářské subjekty (dále jen zemědělské subjekty) získat určitá povolení a také platit určité platby za zdroje.
Podzemní voda je součástí vodních zdrojů Ukrajiny a její těžba musí být prováděna v souladu s určitými pravidly a požadavky stanovenými zákonem. Hlavními regulačními dokumenty upravujícími provozování studní jsou Vodní řád (dále jen VK), Řád podloží a Daňový řád (dále jen TK).
Povolení používat podloží
Zemědělci, kteří hodlají čerpat vodu ze studny, musí získat povolení ke zvláštnímu užívání vody (kromě těch, kteří odebírají vodu v objemu nepřesahujícím 5 m3 za den).
Povolení k využívání podloží musí získat zemědělské podniky využívající studny k těžbě podzemní vody, s výjimkou:
Zemědělské podniky a farmy, které mají studnu a těží podzemní vodu, bez ohledu na daňový systém, ve kterém se nacházejí. Pokud ale hloubka studny nepřesáhne 20 m, pak objem vody z ní odčerpané nepodléhá zdanění a není třeba platit nájem za podloží.
Zemědělské podniky, ve kterých objem odběru podzemní vody z každého odběru vody nepřesahuje 300 m3 za den pro všechny potřeby, kromě výroby balené pitné vody;
Zemědělští výrobci, jejichž podíl na zemědělské produkci za předchozí daňový (vykazovací) rok je roven nebo vyšší než 75 % a odebírají podzemní vody pro potřeby zemědělské, průmyslové i vlastní domácnosti.
Plátci nájemného za vodu jsou zemědělské podniky, které za účelem zajištění ekonomické činnosti samostatně odebírají vodu z vodních zdrojů a jsou v obecném daňovém systému nebo ve třetí skupině jednotných výběrčích daní. Nejsou plátci nájemného za vodu zemědělských podniků, které jsou plátci čtvrté skupiny sociálního zabezpečení.
Poplatek (TAX) za vodu – daňový kód
Poplatek za zvláštní užívání vody je vnitrostátním poplatkem, jehož zdanění se řídí daňovým řádem Ukrajiny čl. 323-328 a týká se zvláštního zdanění, jakož i poplatku za zvláštní užívání lesních zdrojů.
Kdo je plátcem daně z vody?
Plátci poplatku (§ 323 daňového řádu) jsou podnikatelské subjekty bez ohledu na formu vlastnictví (právnické osoby, jejich pobočky, odbory, zastupitelské úřady, jiné samostatné útvary bez vytvoření právnické osoby, s výjimkou rozpočtových institucí, stálý zástupce kanceláře nerezidentů, fyzických osob) – podnikatelů , využívající vodu získanou odběrem vody od primárních nebo jiných uživatelů vody (sekundárních uživatelů vody) a využívající vodu pro potřeby vodní energetiky, vodní dopravy a chovu ryb.
Kdo nemusí platit daň z vody?
Za poplatníka se nepovažuje ten, kdo používá vodu výhradně k uspokojování pitných a hygienických a hygienických potřeb obyvatelstva, včetně výlučně vlastních pitných a hygienických a hygienických potřeb právnických osob, fyzických osob podnikatelů a osamělých poplatníků.
Předmět zdanění
Předmětem zdanění podniku podle Čl. 324 NKU, je skutečný objem vody spotřebovaný uživateli vody s přihlédnutím k objemu ztrát vody v jejich vodovodech: pro potřeby chovu ryb – jedná se o skutečný objem vody potřebný k doplňování vodních ploch při chovu ryb. a další vodní živé zdroje (včetně doplňování, které je spojeno se ztrátami vody v důsledku filtrace a odpařování). Dojde-li k využití vody bez jejího odběru z vodních ploch, pak se poplatek vybírá: pro potřeby vodní energie – skutečný objem vody protékající turbínami vodních elektráren k výrobě elektřiny; pro potřeby vodní dopravy – doba využití povrchové vody provozní nákladní samohybnou a nesamohybnou flotilou (v závislosti na tonáži) a provozní osobní flotilou (v závislosti na počtu sedadel). Také pp. 324.4-324.6 NKU definují kategorie, u kterých není nutné účtovat a platit vodné.
