na instalace a připojení zásuvek, konce vodičů zasunutých do odbočných nebo instalačních krabic jsou po pokládce ukousnuty s minimální rezervou 120 mm, což by teoreticky mělo zajistit pohodlné opětovné připojení a výměnu zásuvky/vypínače nebo připojení k bloku. Ve skutečnosti délka drátu ponechaného v krabici závisí na mnoha faktorech, takže během fáze zapojování ponechejte konce drátu v krabicích dlouhých alespoň 150 mm. Vždy je snazší odříznout přebytek, než vše budovat nebo předělávat od začátku.
Je třeba vzít v úvahu, že jednožilové měděné dráty jsou poměrně tuhé a čím silnější je drát, tím je tužší. Pro položení poměrně tuhého drátu o průřezu 2.5 mm2 do krabice pod zásuvkovým mechanismem je vhodné vytvořit z něj něco jako smyčku, konkrétně konec drátu s jasným ohybem uprostřed . Proč nechávat v krabičce konec drátu asi o dvojnásobku průměru krabičky, která je přeložená napůl, takže ohyb je uvnitř krabičky. Po ukousnutí na potřebnou délku se konec drátu trochu vytáhne, snaží se vytvořený ohyb příliš nenarovnat, očistí a zasune do mechanismu. Poté se mechanismus vloží do krabice a drát se snadno složí podél již vytvořeného ohybu, který hraje roli závěsu.
Ve složitějších případech spínání vodičů je v krabici ponechána rezerva cca 150 mm každého vodiče. Poté ohýbejte, ale nekousejte drát, simulujte jeho umístění v krabici spolu s vybavením, které tam bude. Simulujte dva případy: připojený stav zařízení (tj. zařízení není v krabici) a plně sestavený stav (tj. zařízení je nainstalováno v krabici). Fixem si na drátcích označte místa, kde je bude potřeba ohnout nebo překousnout. Poté okusujte, odizolujte konce a namontujte kování.
Věnujte pozornost některým funkcím.
• Vždy se snažte protáhnout drát pod mechanismem zásuvky, vypínače nebo pod svorkovnicí, tam musí být i rezerva (pod mechanismem bývá hodně místa, při nedostatku místa použijte hlubší krabice).
• Nejprve se k mechanismu připevní vodiče a poté se mechanismus opatrně nainstaluje do krabice.
• Vodiče a kabely se vkládají do krabice tak, aby řezaný úsek dělící základny nebo druhé a třetí vrstvy izolace nedosahoval místa vstupu do krabice alespoň o 10 mm.
• Řetězce vodičů jsou spojeny v krabicích pomocí kterékoli z metod popsaných v této knize a exponované oblasti jsou izolovány izolační páskou nebo teplem smrštitelnými hadičkami.
• Pokuste se umístit izolované konce vodičů do krabic tak, aby se navzájem nedotýkaly.
• Konce kabelů a vodičů na vstupu do krabice jsou zajištěny plastovou konzolou na stěně ve vzdálenosti maximálně 50 mm od krabice. Obvykle je drát upevněn v drážce každých půl metru nebo metru pomocí malého množství alabastru. Je třeba si uvědomit, že tato metoda se používá pouze pro upevnění drátu před omítkou pokuty. Drát musí být nejen upevněn v blízkosti krabice, ale také bezpečně upevněn pro jakýkoli typ kabeláže, protože konec vycházející z krabice bude při připojení mechanismu vystaven vážnému mechanickému namáhání, které alabastrová svorka nemusí vydržet. Standardní plastový držák tuto práci dokonale zvládne.
• Zkuste zasunout vodič do krabice s ohledem na umístění vstupních svorek zásuvky nebo vypínače. Všimněte si, že zatímco mechanismus zásuvky lze instalovat dvěma způsoby, svorkami nahoru a svorkami dolů, aniž by to ovlivnilo vzhled zásuvky, spínací mechanismus lze nainstalovat pouze jedním způsobem. Pokud se ukáže, že vstup drátu je na nepohodlné straně pro připojení k mechanismu, ponechte delší konec drátu v krabici, aby se vytvořily smyčky drátu, které poskytují pohodlné připojení.
• Někdy se stává, že rám instalačního produktu po instalaci nedoléhá těsně ke stěně. To je obvykle způsobeno tím, že instalační krabice není zcela usazena na určeném místě. Pokud je krabice plastová, je třeba ji oříznout, pokud je kovová, ohněte ji kladivem.
• Pro duté (sádrokartonové) stěny se vyrábí krabice, které mají speciální upevnění, existují však i krabice univerzální vhodné pro všechny typy stěn.
2. Připojení ochranného nulového vodiče do zásuvek spojených smyčkou
Propojovací zásuvky
PUE: „Ve skupinových sítích musí být připojení ochranných kontaktů zásuvek a/nebo ochranných (uzemňovacích) kontaktů osvětlovacích zařízení třídy ochrany I provedeno pomocí odboček. Daisy chain připojení není povoleno.”
Tento požadavek je dán tím, že při poškození zásuvky nebo svítidla může dojít k narušení ochranného obvodu pro zbývající elektrické spotřebiče této skupinové sítě. Přerušení nulového ochranného vodiče při připojení kabelem není povoleno. Pokud je na zásuvkovém mechanismu použito šroubové spojení pro připojení ochranného nulového vodiče, pak by se zdálo, že je možné provést instalaci bez jeho porušení, ale pouze odstraněním části izolace z vodiče v místě připojení, takže smyčku na tomto místě pomocí kulatých kleští a umístění této smyčky pod šroub.
Bohužel, to je zakázáno, protože to není větev. Dobrou variantou připojení ochranného nulového vodiče (PE) do zásuvek propojených smyčkou je provést toto na ochranném nulovém vodiči PE větve procházející instalační krabicí pomocí speciálních konektorů jako je Werit, Scotchlok nebo Wago a vodiče zasunout. z těchto větví do zásuvkových mechanismů. I když se mi zdá, že považovat vodič vložený do svorek typu Werit nebo Wago za nerozbitný je velký podvod. Spravedlivé odbočení z průběžného vodiče lze dosáhnout pouze pomocí nástrčných konektorů Scotchlok™.
V tomto případě se ukazuje, že PE vodič je připojen k zásuvkám pomocí větví a fáze a pracovní nula jsou zapojeny do série, tj. Pro jednoduchost obrázek neukazuje přerušení vodičů N a L.
Svorku konektoru lze v tomto případě umístit do instalační krabice pod zásuvkový mechanismus, kde k tomu musí být zajištěno volné místo. Čili při výběru zásuvek a instalačních krabic je třeba počítat s tím, že hloubka krabice musí být větší než výška mechanismu minimálně o tloušťku stlačení.
3. Instalace a připojení zásuvek
Mechanismus vypínače nebo zásuvky se ke krabici připevňuje buď dvěma samořeznými šrouby nebo pomocí distančních jazýčků. Pro poslední možnost montáže je na vnitřní stěně krabice vytvořeno speciální zvlnění. Je třeba poznamenat, že upevnění mechanismu v plastových krabicích pomocí distančních úchytů není tak spolehlivé jako použití samořezných šroubů a vyžaduje dovednost instalace zásuvek. K upevnění mechanismů pomocí distančních nožiček se zpravidla používají kulaté krabice o průměru 68 mm. Nejprve se odšroubují šrouby z distančních jazýčků, aby bylo možné do krabičky zasunout mechanismus vypínače nebo zásuvky. Při utahování šroubů se jazýčky oddálí a zajistí vypínač nebo zásuvku v krabici. Šrouby jsou utahovány jeden po druhém, aby nedošlo k deformaci, a takovou silou, aby nedošlo k rozštěpení křehké plastové základny mechanismu.
Hlavní výhodou montáže pomocí distančních jazýčků je snížení požadavků na přesnost montáže krabice do zdi a zejména na azimutální orientaci krabice. Tato mince má ale i odvrácenou stranu: je velmi snadné nainstalovat mechanismus s azimutálním zkosením, což je velmi ošklivé a zcela nepřijatelné.
Ve starých domech dodnes najdete sovětské zásuvky a vypínače, zajištěné distančními nožičkami v ocelových krabicích s hladkými vnitřními stěnami. Většina z nás, kteří bydleli v takových domech, si musí pamatovat, že zásuvky a vypínače byly v krabicích velmi špatně drženy. Pointa nebyla vůbec v nepovedeném způsobu upevnění, ale v hanebné kvalitě výroby upevňovacího mechanismu a krabice samotné. Moderní krabičky a mechanismy zásuvek a vypínačů především světových značek jsou vyrobeny mnohem kvalitněji. Bohužel je nutné vyměnit staré mechanismy za moderní přístroje až spolu s krabicemi.
Hlavním „GOST“ pro elektrikáře je PUE (Pravidla elektrické instalace). Mnozí však tato pravidla porušují a zákazníkovi by neublížilo, kdyby práci specialisty sledoval. Zde je 5 pravidel, která se při zapojování nejčastěji nedodržují.
Porušení pravidel PUE s sebou nese nejen materiální ztráty, ale také ohrožení života/zdraví lidí. Elektrikáři však bohužel často porušují určitá pravidla. Řekneme vám o 5 nejčastějších porušeních, se kterými jsme se v naší praxi setkali.
1 Rychlý přístup pro opravy elektroinstalace není k dispozici
Pravděpodobně jste se divili: proč je v domě tolik spojovacích krabic? Jsou potřebné k zajištění rychlého přístupu k servisním připojením kabelů. Někteří bezohlední elektrikáři však dráty spojují obyčejnými zákruty a zazdí je do stěn nebo zakrývají krabicemi. Toto porušuje pravidlo PUE str.2.1.23:
Pokud tedy elektrikáři ve vašem bytě připojují vodiče pomocí OOP, WAGO nebo jiných rozebíratelných spojů, ujistěte se, že jsou ve spojovacích krabicích.
2 Nezůstal žádný náhradní drát
Při pokládání elektroinstalace do spojovacích krabic, zásuvek a elektrických panelů je nutné ponechat zásobu drátu pro další opravy (v případě potřeby). Obvykle zbývá 10 cm, ne více. Někteří elektrikáři však hřeší a nenechávají takové rezervy, porušují Ustanovení PUE 2.1.22:
V místech připojení, odbočení a připojení žil drátu nebo kabelu musí být zajištěn přívod drátu (kabelu) zajišťující možnost opětovného připojení, odbočení nebo spojení.
Tento požadavek je často porušován kvůli skutečnosti, že pro elektrikáře je obtížné položit „ocasy“ vodičů do spojovacích krabic. Ujistěte se, že řemeslníci nechávají takovou rezervu pro případ budoucích oprav.
3 Připojení zemnící smyčky
Každý byt nebo dům musí mít řádně uzemněné všechny zásuvky. V některých bytech přichází uzemnění z panelu přímo do jedné zásuvky a pak je připojeno kabelem k dalším zásuvkám. Platí tedy následující pravidlo z PUE 7.1.21:
Ve všech případech je zakázáno mít v obvodech vodičů PE a PEN spínací kontaktní a bezkontaktní prvky. Jsou povoleny spoje, které lze demontovat pomocí nástroje, stejně jako konektory speciálně navržené pro tento účel.
V samotné zásuvce lze zemnící vodič odšroubovat běžným šroubovákem. Kabelové připojení však nespadá do definice správného připojení, a proto jej nelze použít pro uzemnění zásuvek.
4 Naplnění kabelového kanálu na plný objem
Obvykle jsou všechny kabely položeny v kabelových kanálech. PUE popisuje, jak by měla být provedena instalace a jak dlouho by měl být kabelový kanál naplněn. V tom, co je řečeno v PUE str.2.1.62:
V krabicích mohou být vodiče a kabely uloženy ve více vrstvách s uspořádaným a náhodným (rozptýleným) vzájemným uspořádáním. Součet průřezů vodičů a kabelů, vypočtený podle jejich vnějších průměrů, včetně izolace a vnějších plášťů, by neměl překročit: u slepých krabic 35 % světlého průřezu krabice; u boxů s otevíratelným víkem 40 %.
Aby ušetřili peníze, někteří elektrikáři zaplňují kabelové kanály úplně, což může vést k nadměrnému zahřívání kabeláže a v důsledku toho k požáru. Samozřejmě je těžké přesně určit, na kolik procent je kanál naplněn, ale můžete to alespoň vizuálně odhadnout. Pokud je obsazena více než polovina prostoru, jedná se o porušení požadavků.
5 Nesprávné barevné označení vodičů
V každém kabelu mají jednotlivá jádra své vlastní barevné kódování, což zjednodušuje zapojení. V PUE v článku 1.1.29-30 Je uveden podrobný popis barevných schémat jader. Tyto body nebudeme citovat celé (protože jsou velmi dlouhé), ale popíšeme pouze hlavní body. Podle tohoto dokumentu by barva jader měla být následující:
- Nulový vodič je modrý (modrý).
- Uzemnění – žlutozelené.
- Fáze je nejčastěji hnědá, ale u pěti a více žilových kabelů může být černá, zelená, bílá, červená, oranžová, růžová atd.
Třífázové síťové sběrnice jsou označeny následujícími barvami:
- Fáze A – žlutá.
- Fáze B – zelená.
- Fáze C – červená.
Obvykle nikdo nemá problémy s připojením uzemnění, ale často se pletou barvy fáze a nuly. Síť bude samozřejmě fungovat v každém případě (proudu je jedno, jakou barvu drátu má), ale v případě opravy může jiný elektrikář omylem zamíchat dráty (i když byste měli vždy zkontrolovat fázi pomocí indikátoru šroubovák nebo multimetr), spoléhající na integritu svého předchůdce.
