V březnu 2020 se Technický výbor pro normalizaci TC 274 „Požární bezpečnost“ dohodl na konečné verzi nového návrhu souboru pravidel „Požární poplachové systémy a automatizace systémů požární ochrany. Návrhové normy a pravidla.”

Lze zaznamenat dramatické změny ve směru harmonizace domácích norem se zahraničními. Úvod navíc definuje míru souladu s ustanoveními v závislosti na doprovodných slovech: „povoleno“, „doporučeno“, „může“ a odvozeniny z nich. Například v nové knize pravidel slovo „doporučeno“ znamená, že řešení je jedním z nejlepších, ale není povinné. Tato vysvětlení vám v případě potřeby umožňují použít přijatelná řešení, která nejsou plně v souladu s doporučenými požadavky.

Obsah

  1. Maximální počet detektorů (bod 6.1.5)
  2. Umístění bodových detektorů (bod 6.6.5)
  3. Vzdálenost od světel (body 6.6.36, 6.6.37)
  4. Podélné a příčné nosníky (bod 6.6.38)
  5. Umístění
  6. Ochrana technologických míst (bod 6.6.39)
  7. Lineární tepelné detektory (bod 6.6.5)
  8. Lineární detektory kouře (bod 6.6.18)
  9. Nasávací detektory kouře (bod 6.6.23)
  10. Literatura

Maximální počet detektorů (bod 6.1.5)

Poprvé byl zaveden limit na celkový počet detektorů, připojené k jednomu zařízení – ne více než 512 kusů a pro celkovou kontrolovanou oblast – ne více než 12 000 m 2. U zařízení určitého typu je povolený počet detektorů více než 512 kusů a celková řízená plocha je až 48 000 m2. Maximální plocha jedné zóny požární signalizace byla zvýšena na 2 m000, avšak s omezením počtu hlásičů na maximálně 2 kusů. Jedna zóna by neměla zahrnovat více než 32 sousedících a izolovaných místností umístěných na stejném podlaží zařízení a v jednom požárním úseku, přičemž izolované místnosti by měly mít přístup do společné chodby, haly, vestibulu apod. a jejich celková plocha by měla nepřesahuje 5 m500.

Umístění bodových detektorů (bod 6.6.5)

Konečně, stejně jako v zahraničních normách, pro bodové detektory je definována kontrolní zóna ve tvaru kruhu. V souladu s tím jsou v tabulkách 1, 2 pro bodové hlásiče tepla a kouře místo vzdáleností mezi hlásiči a od stěny uvedeny poloměry kontrolních zón pro místnosti různých výšek. Poloměry jsou určeny tak, aby byla zachována možnost umístění detektorů ve vzdálenostech uvedených v SP5.13130. Například pro detektory kouřových bodů v místnostech do výšky 3,5 m je poloměr 6,4 m. Na základě této hodnoty je při umístění detektorů na čtvercové síti vypočtená maximální vzdálenost mezi detektory 9,05 m (obr. 1).

ČTĚTE VÍCE
Jaké zařízení zahrnuje odsávací ventilaci?

rasstanovka1.png

Rýže. 1. Uspořádání detektorů na čtvercové síti

Zavedena definice chráněného území umožňuje standardní uspořádání požárních hlásičů v místnosti libovolného tvaru (obr. 2) – kulaté, oválné, lichoběžníkové atd.

rasstanovka2.png

Rýže. 2. Uspořádání požárních hlásičů v místnosti libovolného tvaru

Kromě toho lze použít trojúhelníkové uspořádání mřížky. V tomto případě se vzdálenosti mezi detektory v řadě zvětší na 11,1 m a vzdálenosti mezi řadami – na 9,6 m s řadami posunutými o půl kroku (obr. 3). Z teorie pokládky a povlaků vyplývá, že ve dvourozměrném případě poskytují maximální hustotu povlaku kruhy, jejichž středy tvoří mřížku ve tvaru rovnostranných trojúhelníků (Rodges K. Laying and cover. M: MIR Publishing House , 1968). Pokud při umístění na čtvercové mřížce každý detektor v průměru ovládá plochu 9 x 9 = 81 m2, pak při umístění na trojúhelníkovou mřížku je to již 106,5 m2, což je 1,3krát více.

rasstanovka3.png

Rýže. 3. Uspořádání detektorů v trojúhelníkové mřížce

Navíc jsou tyto příklady uspořádání s ovládáním každého bodu prostoru místnosti alespoň jedním hlásičem povoleny pouze při implementaci rozhodovacích algoritmů o vzniku požáru A a B pomocí adresovatelných hlásičů (bod 6.6.1).

Vzdálenost od světel (body 6.6.36, 6.6.37)

Požadavek na minimální vzdálenost 0,5 m od detektorů k blízkým objektům a zařízením, k elektrickým lampám byl nahrazen minimální vzdáleností od detektorů k vyčnívání 0,25 m nebo méně ze stropu stavebních konstrukcí nebo inženýrských zařízení, která musí být min. dvojnásobek výšky těchto konstrukcí nebo zařízení (obr. 4). Nebude tak regulována vzdálenost k nevyčnívajícím lampám, tzn. Při rozmístění detektorů nebudete muset dávat pozor na zadlabací lampy.

rasstanovka4.png

Rýže. 4. Vzdálenost detektoru od paprsku

Vzdálenost od detektorů k inženýrským zařízením a ke stavebním konstrukcímvyčnívající ze stropu ve vzdálenosti větší než 0,25 m, stejně jako ke stěnám musí být alespoň 0,50 m. Navíc je uvedeno, že vzdálenost mezi detektorem a předmětem, který brání šíření kouře a tepla proudí v místnost (paprsky, výčnělky, technické systémy zařízení, vyčnívající lampy, ventilační otvory atd.) by měly být měřeny po nejkratší cestě od středu detektoru k nejbližšímu bodu na objektu.

Podélné a příčné nosníky (bod 6.6.38)

Evropské požadavky na umístění bodových detektorů v přítomnosti lineárních paprsků a také podélných a příčných paprsků jsou vráceny v upravené podobě (tabulky 1, 2) oproti verzi v SP 5.13130 ​​z roku 2009. Nebude potřeba instalovat detektory do každého stropního prostoru šířka 0,75 m nebo více.

ČTĚTE VÍCE
Jaký materiál zvolit na vytápěné podlahy?

rasstanovka5.png

Rýže. 5. Podélné a příčné nosníky

V souladu s šířením kouře v přítomnosti překážek na stropě, pokud je šířka buňky tvořené paprsky rovna nebo menší než čtyři výšky paprsku, pak by měly být detektory instalovány na spodních rovinách paprsků, pokud více než čtyři výšky nosníku, tak na stropě (obr. 5).

Umístění

Tabulka 1. Vzdálenosti mezi detektory napříč paprsky (bod 6.6.38 Tabulka 4)

Výška podlaží (zaokrouhleno na nejbližší celé číslo) N, m

Maximální vzdálenost přes nosníky mezi dvěma IP v různých oddílech (mezi IP a stěnami (přes nosníky)), m

kde H je výška stropu; W – šířka buňky; D – výška nosníku.

Podlahy s podélnými a příčnými trámy

Tabulka 2. Vzdálenosti v přítomnosti podélných a příčných nosníků (bod 6.6.38 Tabulka 5)

Výška stropu (zaokrouhleno na nejbližší celé číslo) H,m

Maximální vzdálenost k nejbližšímu kouřovému (tepelnému) IP

Umístění detektoru o šířce W≤4D

Umístění detektoru na W>4D

Jako plochý strop

Na spodní rovině nosníků

kde H je výška stropu; W – šířka buňky; D – výška nosníku

Ochrana technologických míst (bod 6.6.39)

Opět jsou zaváděny požadavky na instalaci detektorů na technologických místech: pokud jsou v řízené místnosti boxy, technologické plošiny o šířce nebo průměru L m nebo větším, mající pevnou konstrukci, odsazené u spodní značky od stropu ve vzdálenosti větší než 0,4 m a minimálně 1,3 m od roviny podlahy, je nutné dodatečně pod ně nainstalovat IP. Při použití tepelných hlásičů L = 1,0 m. Při použití kouřových hlásičů L = 2,0 m o šířce nebo průměru rovném nebo větším než 1 m u tepelných hlásičů a rovném nebo větším než 2 m u kouřových hlásičů.

Lineární tepelné detektory (bod 6.6.5)

Pro lineární tepelné detektory kontrolní zóna je určena tak, aby se rovnala dvěma poloměrům bodových detektorů. Podle SP 5.13130 ​​je v místnostech s výškou do 3,5 m maximální vzdálenost mezi bodem a mezi lineárními tepelnými hlásiči 5 m. Dle projektu SP je v tomto případě poloměr chráněné zóny 3,55 m, v případě potřeby je vzdálenost mezi bodem 3,55 m. respektive maximální vzdálenost mezi lineárními tepelnými detektory je 2 m x 7,1 = 6 m (obr. 1,42), tzn. se zvýší XNUMXkrát. Toto ustanovení se přirozeně nevztahuje na vícebodové lineární detektory, jejichž chráněnou zónou je soubor zón bodových detektorů.

ČTĚTE VÍCE
Jak odstranit rez z litinové baterie?

rasstanovka6.png

Rýže. 6. Oblast ovládání lineárního tepelného detektoru

Lineární detektory kouře (bod 6.6.18)

Pro lineární detektory kouře šířka chráněné zóny je definována jako v SP 5.13130 ​​9 m beze změn. Maximální výška chráněné místnosti také zůstává rovna 21 m, ale požadavek na umístění lineárních detektorů ve dvou patrech je vyloučen při výšce místnosti větší než 12 m. Nutnost potvrdit výpočtem možnost umístění lineárních detektorů pod 0,6 m od stropu je také vyloučeno, v tomto případě by vzdálenost mezi optickými osami detektorů neměla být větší než 25% výšky detektorů a od stěny – ne více než 12,5% ​​(obr. 7 ). V místnosti o výšce 21 m je tedy možné umístit lineární detektory pod vazníky ve výšce řekněme 18 m se vzdáleností mezi detektory 18 x 0,25 = 4,5 m. Tzn. u dvojnásobného počtu detektorů, jako u dvou vrstev, se bolest hlavy uleví potvrzením, není jasné jakým výpočtem. Kromě toho je zakázáno instalovat lineární detektory kouře na sendvičové panely.

rasstanovka7.png

Rýže. 7. Uspořádání lineárních detektorů kouře

Tento Umístění lineárních detektorů kouře je určeno na základě modelu šíření kouře z topeniště znázorněného na obr. 8. V místnosti kouř z krbu stoupá konvekcí vzhůru, přičemž se ředí čistým a studeným vzduchem, který je vtahován do vzestupného proudu. V obecném případě se předpokládá, že kouř zaujímá objem ve tvaru obráceného kužele s úhlem přibližně rovným 220; podle toho je ve výšce H poloměr oblasti naplněné kouřem roven 0,2 N.

rasstanovka8.png

Rýže. 8. Šíření kouře v interiéru

Nasávací detektory kouře (bod 6.6.23)

Rozsah použití je výrazně rozšířen aspirační detektory. Maximální výška chráněného prostoru pro aspirační detektory třídy A byla zvýšena na 30 m, třída B – na 18 m. Pro třídu C je maximální výška chráněného prostoru stanovena stejná jako u detektorů kouřových bodů – rovných 12 m, což je naprosto spravedlivé. Kromě toho je možné chránit vysokoregálové sklady až do výšky 40 m aspiračními detektory, avšak ve dvou úrovních: ve výšce maximálně 30 m (pod patry regálů) detektory ne nižšími než třída B a pod strop s detektory třídy A.

ČTĚTE VÍCE
Jaké odrůdy vrb se používají pro tkaní?

Stejný byl rozšířen rozsah vzdáleností od úrovně stropu k otvorům pro nasávání vzduchu: minimální vzdálenost není regulována, což umožňuje použití kapilárních souprav s plochou tryskou v rovině se stropem a maximální vzdálenost je 0,9 m, tzn. 1,5krát více ve srovnání s lineárními a bodovými detektory kouře. Poloměr kontrolní zóny otvoru nasávání vzduchu je 6,37 m bez ohledu na třídu aspiračního detektoru a výšku chráněného prostoru. Mírný nesoulad s poloměrem bodového detektoru můžete ignorovat, protože odstavec 5.22 návrhu společného podniku uvádí, že číselné hodnoty regulované v této sadě pravidel lze zvýšit, ale ne o více než 5 %.

Literatura

1. Neplohov I.G. Bodové, vícebodové a lineární tepelné hlásiče: konstrukce podle nových norem. Katalog “Požární bezpečnost 2020”.
2. Neplohov I.G. Efektivní ochrana datového centra: ultra včasná detekce přehřátí kabelu. Katalog “Požární bezpečnost” 2016.
3. Neplohov I.G. Několik návrhů pro projekt v SP5.13130. Časopis “Protection Technologies”. č. 4 2015.
4. Neplohov I.G. Aspirační detektory kouře. Část 1: Třídy IPDA. Časopis “Protection Technologies”. č. 3 2015.
5. Neplohov I.G. Aspirační detektory kouře. Část 2: Regulační požadavky a testy pro datová centra. Časopis “Protection Technologies”. č. 3 2016. 6. Neplohov I.G. Několik návrhů na návrh SP 5.13130. Časopis “Protection Technologies”. č. 4 2015.
7. Neplohov I.G. K problematice požární ochrany pro hotely. Část 2 Časopis “Ochranné technologie”. č. 1 2014.
8. Neplohov I.G. “Věčné” téma 1-2-3 z pohledu MTBF. Mýtus a realita. Katalog “Požární bezpečnost” 2013.
9. Neplohov I.G. Uspořádání požárních hlásičů: tuzemské a zahraniční normy. Část 1. Časopis “Protection Technologies”. č. 5 2011.
10. Neplohov I.G. Uspořádání požárních hlásičů: tuzemské a zahraniční normy. Část 2. Časopis “Protection Technologies”. č. 6 2011.
11. Neplohov I.G. Uspořádání požárních hlásičů: tuzemské a zahraniční normy. Část 3. Časopis “Protection Technologies”. č. 1 2012 12. Neplohov I.G. Uspořádání požárních hlásičů: tuzemské a zahraniční normy. Část 4. Časopis “Protection Technologies”. č. 2 2012
13. Neplohov I.G. Instalace požárních hlásičů: problematické případy. Časopis “Protection Technologies”. č. 1 2008.
14. Neplohov I.G. Plynové hašení požáru: požadavky britských norem. Časopis “Zabezpečovací systémy”. č. 5 2007.