Výběr nejdůležitějších dokumentů na vyžádání Vyhřívaný věšák na ručníky společný majetek (právní úkony, formuláře, články, odborné rady a mnoho dalšího).
Soudní spory
Rozhodnutí druhého kasačního soudu obecné příslušnosti ze dne 18.08.2022. srpna 88 č. j. 16758-2022/2 ve věci č. 1308-2020/XNUMX
Kategorie sporu: Způsobení škody na majetku.
Požadavky poškozeného: Na náhradu skutečné škody způsobené v důsledku zatopení obytných prostor.
Okolnosti: Žalobce poukazuje na skutečnost, že v důsledku nesprávné údržby společného majetku žalovanou došlo v bytě žalobce k povodni.
Rozhodnutí: Zamítnuto.
Procesní otázky: Náhrada nákladů za zkoušku byla zamítnuta. Argumentace kasační stížnosti, že žalovaný má v souladu se smlouvou o správě bytového domu povinnost řádně udržovat společný majetek v bytovém domě, vyhřívané věšáky na ručníky jsou součástí společného majetku v bytovém domě. neslouží jako základ pro zrušení napadených soudních aktů, neboť s přihlédnutím k okolnostem zjištěným ve věci je v tomto případě vlastníkem bytu osoba, v důsledku jejíhož jednání (nečinnosti) byla škoda způsobena. Samostatnou výměnou vyhřívaného věšáku na ručníky tak majitel na sebe převzal nebezpečí zatopení v důsledku jeho poškození, přičemž vyhřívaný věšák byl poškozen po prvním uzamykacím zařízení v bytě žalobce, tedy v prostoru odpovědnost vlastníka bytu (žalobce). Smlouva o správě bytového domu a její přílohy, dostupné v materiálech věci, na základě jejích podmínek zároveň nepotvrzují argumenty naznačené na straně žalobce (svazek 1, str. 90-115). ).
Články, komentáře, odpovědi na otázky
Situace: Je nutné schválit výměnu vyhřívaného věšáku na ručníky za nový?
(„Elektronický časopis „Azbuka Práva“, 2023) Vyhřívaný věšák na ručníky, který nemá uzavírací zařízení, patří do společného majetku majitelů prostor v bytovém domě. Výměna takového vyhřívaného věšáku na ručníky by měla být dohodnuta s řídící organizací. Pokud má nový vyhřívaný věšák na ručníky jinou konfiguraci než stará, kterou předpokládá projekt domu, bude jeho výměna vyžadovat také souhlas s rekonstrukcí prostor.
Článek: Přehled právních stanovisek Nejvyššího soudu Ruské federace k otázkám soukromého práva za červenec 2021.
(Avtonova E.D., Karapetov A.G., Matvienko S.V., Sbitnev Yu.V., Trofimov S.V., Fetisova E.M.)
(„Věstník hospodářské spravedlnosti Ruské federace“, 2021, č. 9) Pokud dojde k poškození majetku v bytě v důsledku jeho zaplavení v důsledku poruchy vyhřívaného věšáku na ručníky v bytě o patro výše, který byla pronajata na základě smlouvy o sociálním nájmu obecním subjektem, pak při posuzování žaloby z deliktu na náhradu škody pro nájemce, správcovskou společnost a obec by měl soud zjistit: 1) čí majetek patří vyhřívaný žebřík – nemovitost nájemce (za jehož provozuschopnost odpovídá nájemce) nebo do společného majetku obyvatel bytového domu (jehož provozuschopnost musí správcovská společnost sledovat); 2) jehož jednání (nečinnost) vedlo k zatopení – zaměstnavatel nebo správcovská společnost a v závislosti na tom rozhodnout o otázce řádného žalovaného.
Normativní akty
Usnesení vlády Ruské federace z 13.08.2006 N 491
(vyd. z 27.03.2023)
„O schválení Pravidel údržby společného majetku v bytovém domě a Pravidel pro změnu výše úhrady za údržbu bytových prostor v případě poskytování služeb a provádění prací při správě, údržbě a opravách společného majetku v bytovém domě v nevyhovující kvalitě a (nebo) s přerušeními přesahujícími stanovenou dobu“ 5. Společný majetek zahrnuje vnitropodnikové inženýrské rozvody studené a teplé vody, sestávající ze stoupaček, odboček od stoupaček k prvnímu uzávěru -uzavírací zařízení umístěné na odbočkách ze stoupaček, určená uzavírací zařízení, hromadné (společné domovní) měření studené a teplé vody, první uzavírací zařízení – regulační ventily na vývodech vnitrobytových rozvodů ze stoupaček, as i mechanická, elektrická, sanitární a jiná zařízení umístěná na těchto sítích.
„SP 30.13330.2020. Seznam pravidel. Vnitřní vodovody a kanalizace budov. SNiP 2.04.01-85*”
(schváleno a uvedeno v platnost nařízením Ministerstva výstavby Ruska ze dne 30.12.2020. prosince 920 N XNUMX/pr)
(ve znění ze dne 31.05.2022. května 9.8) XNUMX Vyhřívané věšáky na ručníky instalované v koupelnách a sprchových koutech k udržení dané teploty vzduchu by měly být připojeny k přívodnímu nebo cirkulačnímu potrubí systému zásobování teplou vodou podle schématu, které zajišťuje konstantní průtok přes ně horká voda. Za stejným účelem je povoleno vybavit koupelny elektrickými vyhřívanými věšáky na ručníky připojenými k napájecímu systému spotřebitele.
Tekla sousedovi vyhřívaná věšák na ručníky a zaplavila byt a způsobila škody na majetku? Nejvyšší soud vysvětlil nuance takových sporů a naznačil, v jakém případě je vinen nájemce a v jakém musí správcovská společnost zaplatit náhradu.
Majitel podal na správcovskou společnost žalobu, ve které požadoval náhradu za restaurátorské opravy po netěsnosti vyhřívaného věšáku na ručníky ve výše uvedeném bytě a dále výdaje za právní poplatky, znalecký posudek, poštovní poukázky atd.
Okťabrský soud v Ufě částečně vyhověl nárokům a zavázal k úhradě nákladů obyvatele bytu, kde došlo k mimořádné události, a nikoli pracovníky veřejných služeb. Vyšší orgány s tímto přístupem souhlasily.
Podle materiálů případu je pronajímatelem bytu, kde k úniku došlo, město Ufa a žena, které byla nařízena úhrada oprav, jej pronajímá na základě smlouvy o sociálním pronájmu.
Zároveň ze sdělení vedení městské části vyplývá, že obyvatelé bytu si vyhřívaný věšák na ručníky vyměnili svépomocí bez upozornění vedení a servisních organizací. A právě tyto práce způsobily zatopení bytu žalobce, soudily úřady.
Při částečném uspokojení nároků soud prvního stupně vyšel z toho, že nájemce porušil Pravidla užívání bytových prostor schválená usnesením vlády Ruské federace ze dne 21. ledna 2006 č. 25. Soud navíc naznačil, že dispečink záchranné služby ani trestní zákoník neobdržel žádné žádosti o kontrolu a opravu sanitárního zařízení.
Odvolací soud navíc poukázal na to, že ani nezjištění přesné příčiny úniku vody samo o sobě neprokazuje neexistenci zavinění nájemce a nevztahuje se na okolnosti vylučující odpovědnost za způsobenou škodu.
Nájemce bytového prostoru na základě smlouvy o sociálním nájmu je podle § 3 odst. 67 zákona o bydlení povinen mimo jiné udržovat bytový prostor v řádném stavu a provádět běžné opravy. Obdobné ustanovení obsahuje odstavec 10 Pravidel užívání bytových prostor, schválených nařízením vlády č. 21 ze dne 2006. ledna 25, které navíc stanoví, že pronajímatel je povinen užívat bytové prostory s přihlédnutím k právům oprávněné zájmy sousedů.
V souladu s částí 1 článku 161 zákona o bydlení musí správa bytového domu veřejnými službami zajišťovat příznivé a bezpečné podmínky pro život občanů a řádnou údržbu společného majetku v bytovém domě.
Takový obsah musí zejména zajišťovat dodržování požadavků na spolehlivost a bezpečnost bytového domu, bezpečnost života, zdraví a majetku občanů, dodržování práv a oprávněných zájmů vlastníků prostor v bytovém domě, as stejně jako další osoby.
Podle odst. 5 Pravidel údržby společné věci v bytovém domě a pravidel pro změnu výše úhrady za údržbu a opravy bytových prostor v případě poskytování služeb a výkonu práce na správě, údržba a opravy společného majetku v bytovém domě v nevyhovující kvalitě a (nebo) s přerušeními přesahujícími stanovenou dobu, schválené nařízením vlády ze dne 13. srpna 2006 č. 491.
V tomto případě společný majetek zahrnuje vnitropodnikové inženýrské systémy zásobování studenou a teplou vodou a zásobování plynem, skládající se ze stoupaček, odboček ze stoupaček k prvnímu odpojovacímu zařízení umístěnému na odbočkách od stoupaček, specifikovaných odpojovacích zařízení, kolektivních (společný dům) měřiče studené a teplé vody, první uzavírací a regulační armatury na větvích vnitrobytových rozvodů ze stoupaček a dále mechanické, elektrické, sanitární a další zařízení umístěné na těchto sítích.
Jak vyplývá z odst. 10 Pravidel, společný majetek musí být udržován v souladu s požadavky zákona (včetně hygienických a epidemiologických podmínek blaha obyvatelstva, technického předpisu, ochrany spotřebitele) ve stavu, který zajišťuje dodržování spolehlivosti a bezpečnostní charakteristiky bytového domu, bezpečnost života a zdraví občanů, bezpečnost majetku fyzických nebo právnických osob, státního, obecního a jiného majetku atd.
Správcovské organizace a osoby poskytující služby a vykonávající práce v přímé správě bytového domu odpovídají vlastníkům prostor za porušení jejich povinností a odpovídají za řádnou údržbu společného majetku (bod 42 Pravidel).
„Tedy vlastní inženýrské sítě pro zásobování teplou a studenou vodou až po první odpojovací zařízení i toto zařízení jsou zahrnuty do společného majetku bytového domu. V tomto případě je odpovědnost za údržbu a opravy společného majetku bytového domu, včetně vnitropodnikových rozvodů studené a teplé vody až po první odpojovací zařízení, svěřena správcovské společnosti.
S přihlédnutím k výše uvedenému bylo při posuzování tohoto případu právně významné a podléhající dokazování zjištění okolností vlastnictví havarijního vodovodního zařízení pronajímatelem nebo jeho připsání do společného jmění obyvatel bytového domu. Dále měly být zjištěny okolnosti související se vznikem příčiny povodně – jednání (nečinnost) nájemce bytu nebo nečinnost správcovské společnosti řádně udržovat a provozovat úsek horkovodu,“ podotýká Nejvyšší soud.
Soudy však tyto nuance nezohlednily.
Soud při závěru, že příčinou zatopení bylo jednání nájemce bytu, ignoroval skutečnost, že bylo učiněno na základě zákona vypracovaného obecně prospěšnými společnostmi, který neobsahoval žádné úsudky o příčinách tohoto úniku, upozorňuje Nejvyšší soud.
Materiály k případu zároveň potvrzují, že pronajímatel minimálně dvakrát kontaktoval správcovskou společnost ohledně netěsnosti vyhřívaného věšáku na ručníky a přivolal do domu zaměstnance, ten však netěsnost nedokázal odstranit.
Tento důkaz však při projednávání případu nezískal žádné hodnocení, nejvyšší orgán je zmaten.
Nejvyšší soud připomíná, že rozhodnutí soudu je odůvodněné, jsou-li pro věc rozhodné skutečnosti potvrzeny soudem provedenými důkazy, které splňují požadavky zákona na jejich relevanci a přípustnost, nebo okolnostmi, které dokazování nevyžadují (§ 55 odst. 59 – 61, 67 občanského soudního řádu), a také tehdy, obsahuje-li taxativní závěry soudu vyplývající ze zjištěného skutkového stavu.
Vydaná soudní rozhodnutí tyto požadavky nesplňují, domnívá se Nejvyšší soud.
Podotýká, že zástupce pronajímatele podal u odvolacího soudu žádost o provedení forenzního zkoumání s cílem vznést dotazy na příčiny povodně a také určit výši škody. Soud jej však ponechal neuspokojivě s poukazem na to, že tento argument nebyl v dovolání obsažen.
„Odvolací soud tím, že odmítl vyhovět žádosti o forenzní expertizu za účelem zjištění příčin úniku vyhřívaného věšáku na ručníky, nejen odňal obžalovanému možnost předložit důkazy o absenci jeho viny, prokázat existenci vztahu příčiny a následku mezi jednáním (nečinností) žalovaného a způsobenou škodou .
Soudní kolegium pro civilní věci ozbrojených sil Ruské federace shledává, že při projednávání tohoto sporu se soudy dopustily značného porušení právních norem, což ovlivnilo výsledek projednávání případu,“ upozorňuje Nejvyšší soud.
V této souvislosti se rozhodl poslat případ k novému odvolacímu projednání k Nejvyššímu soudu v Bashkirii.
