Приборы учета подлежат установке на границах балансовой принадлежности объектов электроэнергетики (энергопринимающих устройств) смежных субъектов розничного рынка — потребителей, производителей электрической энергии (мощности) на розничных рынках, сетевых организаций, имеющих общую границу балансовой принадлежности (далее — смежные субъекты розничного рынка), а также в иных местах, определяемых с соблюдением установленных законодательством Российской Федерации требований к местам установки приборов учета. При отсутствии технической возможности установки прибора учета на границе балансовой принадлежности объектов электроэнергетики (энергопринимающих устройств) смежных субъектов розничного рынка прибор учета подлежит установке в месте, максимально приближенном к границе балансовой принадлежности, в котором имеется техническая возможность его установки. При этом по соглашению между смежными субъектами розничного рынка прибор учета, подлежащий использованию для определения объемов потребления (производства, передачи) электрической энергии одного субъекта, может быть установлен в границах объектов электроэнергетики (энергопринимающих устройств) другого смежного субъекта.
Pokud se měřící zařízení, včetně hromadného (společného) měřícího zařízení v bytovém domě, nenachází na hranici bilančního vlastnictví elektroenergetických zařízení (přijímacích zařízení) sousedních subjektů maloobchodního trhu, pak objem spotřeba (výroba, přenos) elektrické energie zjištěná na základě odečtů takového měřicího zařízení za účelem provádění vypořádání podle smlouvy podléhají úpravě o výši ztrát elektrické energie vzniklé v úseku sítě od hranice rozvahového vlastnictví elektroenergetických zařízení (příjmových zařízení) k místu instalace měřícího zařízení. Výpočet výše ztrát v tomto případě provádí síťová organizace v souladu se zákonem oprávněného federálního orgánu upravujícího výpočet norem pro technologické ztráty elektrické energie při jejím přenosu elektrickými sítěmi. Pokud ke dni nabytí účinnosti tohoto dokumentu ve smlouvě o dodávce energií (smlouva o koupi a prodeji (dodávce) elektrické energie (výkonu)), smlouvě o poskytování služeb pro přenos elektrické energie, se strany dohodly o metodice měření certifikované předepsaným způsobem, pak se při výpočtu výše ztrát použije taková technika, s výjimkou případů, kdy jedna ze stran deklarovala nutnost použití úkonu oprávněného federálního orgánu uvedeného v tomto odstavci . V tomto případě se takový akt oprávněného federálního orgánu použije od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém jedna ze stran zaslala písemnou žádost o jeho použití.
Je povoleno umístit měřiče v nevytápěných místnostech a chodbách rozvaděčů elektráren a rozvoden, jakož i ve venkovních skříních. V tomto případě by měla být zajištěna jejich stacionární izolace na zimu pomocí izolačních skříní, digestoří s ohřevem vzduchu uvnitř pomocí elektrické lampy nebo topného tělesa, aby byla zajištěna kladná teplota uvnitř digestoře, ale ne vyšší než +20 stupňů. . C.
Счетчики, предназначенные для учета электроэнергии, вырабатываемой генераторами электростанций, следует устанавливать в помещениях со средней температурой окружающего воздуха +15 — +25 град. C. При отсутствии таких помещений счетчики рекомендуется помещать в специальных шкафах, где должна поддерживаться указанная температура в течение всего года.
Elektroměry musí být instalovány ve skříních, komorách kompletních rozvaděčů (KRU, KRUN), na panelech, rozvaděčích, ve výklencích, na stěnách s tuhou konstrukcí.
Je povoleno montovat měřiče na dřevěné, plastové nebo kovové panely. Výška od podlahy k elektroměrové svorkovnici musí být v rozmezí 0,8 – 1,7 m. Je povolena výška menší než 0,8 m, ne však menší než 0,4 m.
V místech, kde hrozí mechanické poškození měřidel nebo jejich znečištění, nebo v místech přístupných nepovolaným osobám (průchody, schodiště apod.), by měla být pro ciferník zajištěna uzamykatelná skříňka s okénkem v úrovni číselníku. metrů. Podobné skříně by měly být instalovány i pro společné umístění měřidel a proudových transformátorů při měření na straně nízkého napětí (na vstupu spotřebičů).
Návrhy a velikosti skříní, výklenků, panelů atd. by měl poskytovat pohodlný přístup ke svorkám elektroměrů a proudových transformátorů. Kromě toho musí být možné měřidlo pohodlně vyměnit a nainstalovat se sklonem maximálně 1 stupeň. Provedení jeho upevnění musí zajistit možnost montáže a demontáže měřiče z přední strany.
Přítomnost dávek v elektrickém vedení k zúčtovacím měřičům není povolena.
Při instalaci elektroinstalace pro připojení elektroměrů s přímým připojením je nutné ponechat v blízkosti elektroměrů konce vodičů o délce minimálně 120 mm. Izolace nebo plášť nulového vodiče v délce 100 mm před elektroměrem musí mít výraznou barvu.
Pro bezpečnou instalaci a výměnu elektroměrů v sítích s napětím do 380V musí být možné vypnout elektroměr pomocí spínacích zařízení nebo pojistek instalovaných před ním ve vzdálenosti nejvýše 10 m. Odlehčení napětí musí být zajištěno ze všech fází připojených k elektroměru.
Proudové transformátory používané pro připojení elektroměrů do napětí do 380V musí být instalovány po přepnutí zařízení ve směru toku energie.
Uzemnění (uzemnění) měřidel a proudových transformátorů musí být provedeno v souladu s požadavky kap. 1.7 PUE. V tomto případě musí být zemnící a neutrální ochranné vodiče z měřičů a proudových transformátorů s napětím do 1 kV k nejbližší sestavě svorek měděné.
Ustanovení čl. 19 se uplatňují s přihlédnutím k vlastnostem stanoveným v kapitole 5.1 pro cenové zóny dodávky tepla (spolkový zákon ze dne 29.07.2017. července 279 N XNUMX-FZ).
Článek 19. Organizace obchodního měření tepelné energie a chladiva
Perspektivy a rizika rozhodčích sporů. Situace související s Čl. 19
1. Množství tepelné energie a chladiva dodané na základě smlouvy o dodávce tepla nebo smlouvy o dodávce tepla, jakož i převedené na základě smlouvy o poskytování služeb na přenos tepelné energie a chladiva, je předmětem obchodního účetnictví.
2. Obchodní měření tepelné energie a chladiva se provádí jejich měřením měřícími přístroji, které jsou instalovány na měřicím místě umístěném na hranici bilance, není-li smlouvou o dodávce tepla nebo smlouvou o dodávce tepla určeno jiné měřicí místo. poskytování služeb pro přenos tepelné energie.
3. Komerční účtování tepelné energie a chladiva výpočtem je povoleno v těchto případech:
1) absence měřicích zařízení v měřicích bodech;
2) porucha měřicích zařízení;
3) porušení lhůt stanovených smlouvou o dodávce tepla pro předkládání odečtů z měřicích zařízení, která jsou majetkem spotřebitele.
4. Uvádění zdrojů tepelné energie do provozu a připojování (technologické napojování) tepelných instalací nových spotřebitelů bez vybavení měřicích míst měřicími zařízeními podle pravidel pro obchodní měření tepelné energie a chladiva není povoleno. Měřicí zařízení instalují vlastníci zdrojů tepelné energie nebo tepelných zařízení uváděných do provozu a jsou jimi provozováni samostatně nebo na základě smlouvy o poskytování služeb obchodního měření uzavřené se specializovanou organizací. Měřicí zařízení v bytových domech uváděných do provozu instalují developeři na vlastní náklady před obdržením povolení k uvedení bytového domu do provozu.
(ve vydání federálního zákona z 30.12.2012 N 318-FZ)
(viz text v předchozím textu)
5. Vlastníci zdrojů tepelné energie, tepelných sítí a spotřebitelé, kteří nemají měřicí zařízení, jsou povinni organizovat obchodní měření tepelné energie a chladiva pomocí měřicích zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených právními předpisy o úsporách a zvyšování energie. účinnost.
6. Komerční vyúčtování tepelné energie (výkonu) a chladiva dodávaného spotřebitelům mohou organizovat jak organizace zásobující teplo, tak spotřebitelé tepelné energie. Organizace komerčního měření tepelné energie a chladiva může zahrnovat:
1) instalace měřicích zařízení;
2) provozování měřicích zařízení včetně odečítání odečtů z měřicích zařízení a jejich předávání zákazníkům této služby, ověřování, opravy a výměny měřicích zařízení.
7. Obchodní měření tepelné energie a chladiva se provádí v souladu s pravidly pro obchodní měření tepelné energie a chladiva, která jsou schválena vládou Ruské federace s přihlédnutím k požadavkům technických předpisů a musí obsahovat zejména :
(ve vydání federálního zákona z 30.12.2012 N 291-FZ)
(viz text v předchozím textu)
1) požadavky na měřicí zařízení, včetně vlastností měření tepelné energie a chladiva ve vztahu k objektům, jejichž maximální objem spotřeby tepelné energie je menší než dvě desetiny gigakalorií za hodinu;
(ve vydání federálního zákona z 29.07.2017 N 279-FZ)
(viz text v předchozím textu)
2) charakteristiky tepelné energie a chladiva, které se mají měřit pro účely jejich obchodního účetnictví a kontroly kvality dodávek tepla;
3) postup stanovení množství dodané tepelné energie a chladiva pro účely jejich obchodního vyúčtování, včetně výpočtu;
4) postup rozdělování ztrát tepelné energie a chladiva mezi topné sítě organizací zásobujících teplo a organizací topných sítí při absenci měřicích zařízení na hranicích sousedních tepelných sítí.