Velmi užitečné vysvětlení pro mnoho občanů poskytlo Soudní kolegium pro civilní věci Nejvyššího soudu Ruské federace, když studovalo spor mezi majitelem chaty a městskými úředníky, kteří nesouhlasili s legalizací přístaveb domu, který nechal majitel postavit.
Můžete se obrátit na soud s žádostí o legalizaci budov, pokud existují důkazy, že se o to vlastník již pokusil sám. / Sergej Mikheev
Dnes je téměř nemožné najít soukromý dům nebo chatu, jejíž majitelé by se nakonec nerozhodli svůj dům zvětšit. Rozsah konstrukce závisí jak na peněžence majitele, tak na letu jeho fantazie. Proto jsou v letních měsících obchody a trhy se stavebními materiály přeplněné těmi, kteří začali stavět, a těmi, kteří v tomto vzrušujícím procesu pokračují. Dokončit rozšíření svého majetku je totiž téměř nemožné.
Majitelé domů, aby zvýšili své nemovitosti, přidávají ke svým domovům podkroví, verandy a další různé budovy.
Teprve po dokončení stavby mohou mít vlastníci těchto objektů potíže s uznáním jejich vlastnictví. Jak takové stavby správně legalizovat a kdy to rozhodně nebude možné, vysvětlil Nejvyšší soud na případu brjanského majitele venkovského domu.
Její příběh začal tím, že naše hrdinka rozšířila svůj soukromý dům, nejprve k němu přidala stodolu a později verandu.
Po dokončení stavby se občan rozhodl tyto stavby soudně legalizovat. Její žaloba uvedla, že její nové nemovitosti jsou na jejím vlastním pozemku. Občanka v odůvodnění svých požadavků vysvětlila, že postavená nemovitost neporušuje něčí práva a neohrožuje život a zdraví občanů.
Představte si její překvapení, když byla nejprve zamítnuta první instance a později i odvolání ženy. Místní soudy se odvolávaly na to, že přístavby k bytovému domu se částečně nacházejí na pozemku přírodní památky regionálního významu. V souladu s tím postavené stavby „porušují práva neurčitého počtu lidí na příznivé prostředí“. Tak to napsala první instance ve svém rozhodnutí a odvolání se s tímto verdiktem ztotožnilo.
Majitel verandy a stodoly se ale rozhodl nevzdat a šel napadnout rozhodnutí brjanských soudů dál a výš – k Nejvyššímu soudu.
Představte si překvapení majitelky domu a pozemku, když nejprve první instance a později i odvolání odmítlo legalizovat její přístavby
Tam si pečlivě prostudovali materiály civilního sporu a konstatovali, že jejich krajští kolegové rozhodli správně. Ozbrojené síly zdůraznily, že oblasti, kde naše hrdinka postavila stodolu a verandu, jsou více než 20 let zónou zvláštního režimu. Na tomto pozemku je zakázána nová bytová výstavba a dostavby „s postupným ničením bydlení a přesídlováním obyvatel do ekologicky šetrných oblastí“. Bylo to uvedeno v rozhodnutí správy Brjanské oblasti (ze dne 25. dubna 1994 č. 31). Kvůli přítomnosti speciální zóny by podle Nejvyššího soudu žalobce nemohl objekty legitimovat. Nejvyšší soud uznal úkony nižších orgánů za zákonné.
Právníci, kteří se na takové občanskoprávní spory specializují, nabídli pár rad majitelům, kteří se mohou potýkat s podobným problémem. Jaký je tedy správný postup?
Za prvé, a co je nejdůležitější, místo občana, na kterém se rozhodl zahájit stavbu, musí být jeho vlastní. Pak je potřeba získat stavební povolení a územní plán, který bude reflektovat všechna omezení zástavby. Ale tohle je ta nejdelší cesta. Existuje jednodušší možnost – můžete postavit stodolu a verandu jako přístavby, které nejsou nemovitostmi.
Samozřejmě můžete udělat to, co naše hrdinka – legalizovat předměty prostřednictvím soudu. Je však třeba mít na paměti, že ve většině případů soudy neuspokojí nároky na uznání vlastnictví nepovolené stavby, pokud před zahájením stavby stavebník neučinil opatření směřující k legalizaci objektu. To znamená, že kontaktoval úředníky, ale ti to odmítli nebo mu neodpověděli.
Podle zákona o územním plánování nelze přístavby obytných budov klasifikovat jako projekty investiční výstavby. Při výstavbě takových přístaveb, jako je kůlna nebo garáž, není potřeba stavební povolení. Pravda, po dokončení práce nesmíte zapomenout provést změny v technické dokumentaci.
Dalším obtížným okamžikem je zamítnutí povolení stavby nebo rekonstrukce z důvodu existence ochrany vod a „jiných pásem hygienické ochrany“. To druhé často znamená přistát v blízkosti letišť.
Aby bylo možné budovy legalizovat, vlastník pozemku bude muset mít právo zařízení postavit. Soulad stavebních parametrů s požadavky urbanistických předpisů. A absence porušení práv a oprávněných zájmů jiných osob. Stejně jako bezpečnost vybudovaného zařízení.
Musíme však pamatovat na to, že soud bude téměř jistě vyžadovat důkazy o pokusech vlastníka pozemku získat potřebná povolení před zahájením stavebních prací.
