V souladu s ustanoveními pravidel o metrologii PR 50.2.006-94 (ve znění nařízení Státní normy Ruské federace ze dne 26.11.2001. listopadu 476 č. XNUMX) musí metrologické služby, které provádějí ověřování měřidel, proveďte práce na úpravě intervalů ověřování. Korekce MPI se provádí rozhodnutím Federální agentury pro technickou regulaci a metrologii. Naproti tomu kalibrační intervaly nastavuje majitel měřicích přístrojů.
Doporučuje se nastavit intervaly kalibrace buď v provozních hodinách (což je v praxi velmi obtížně realizovatelné) nebo v kalendářním čase (v měsících), a to pomocí následujících číselných řad: 1; 1,5; 2; 3; 4; 5; 9; 12; 18; 24 a 36. U vysoce spolehlivých měřicích přístrojů může být MPI 5-10 let i více. Ověřovací intervaly se doporučuje stanovit na základě statistického zpracování, interpolace dat nashromážděných za dobu provozu a ověřování měřidel. Při poruše měřicích přístrojů jsou bez ohledu na stanovený interval ověřování odeslána k opravě a následnému ověření.
Pro stanovení kalibračních intervalů měřicích přístrojů se zpracovávají statistické údaje o hlavních ukazatelích spolehlivosti v konkrétních provozních podmínkách, kterými jsou: pravděpodobnost bezporuchového provozu po určitou dobu t (kalibrační interval), poruchovost λt, střední doba mezi poruchami T.
Získávání statistických informací z ČS podniků se provádí na základě seznamu měřidel schválených hlavním metrologem podniku pro studium a stanovení kalibračních intervalů.
Při stanovení ověřovacích intervalů měřicích přístrojů se provádějí následující operace:
– tvoří „homogenní“ skupiny měřicích přístrojů;
– přiřadit první ověřovací interval pro každou skupinu měřidel (ale ne delší, než je uvedeno při schvalování typu);
– shromažďovat a zpracovávat statistické informace o chování měřidel každé „homogenní“ skupiny za konkrétních provozních podmínek během stanoveného kalibračního intervalu a zjišťovat statistické údaje o ukazatelích spolehlivosti;
– vyhodnotit správnost dříve přiděleného kalibračního intervalu a v případě potřeby jej opravit (interval prodloužit nebo zkrátit);
– shromažďovat a zpracovávat statistické informace o chování každé „homogenní“ skupiny za konkrétních provozních podmínek a vyhodnocovat správnost předem přiděleného ověřovacího intervalu po každém periodickém ověřování všech měřidel „homogenní“ skupiny po celou dobu jejich provozu .
Homogenní skupiny měřicích přístrojů jsou tvořeny nejméně 30 kusy. na základě shodnosti následujících faktorů: ukazatele spolehlivosti (typ, účel, výrobce, rok výroby, třída přesnosti, typ měření atd.); provozní podmínky (teplota, vlhkost, vibrace atd.); intenzita provozu; přípustná pravděpodobnost bezporuchového provozu PDOP.
První kalibrační interval (stejně jako korigovaný), pokud jsou známy hodnoty ukazatelů spolehlivosti, se stanoví výpočtem – jeden pro všechny měřicí přístroje zařazené do skupiny „homogenní“. Pokud jakékoli počáteční údaje o číselných hodnotách ukazatelů spolehlivosti zcela chybí, pak se první ověřovací interval rovná četnosti ověřování aktuálně stanovené regulační dokumentací.
Výpočet kalibračních intervalů na základě ukazatelů spolehlivosti se provádí dvěma způsoby – na základě poruchovosti – λi nebo střední doba mezi poruchami – Т.
Na λi kalibrační intervaly se počítají v případech, kdy je z nějakého důvodu obtížné zaznamenat provozní dobu. V tomto případě je první kalibrační interval s přijatým exponenciálním zákonem rozdělení doby bezporuchového provozu určen vzorcem
kde t1 – první interval kalibrace;
λi – Poruchovost.
РDOP – přípustná pravděpodobnost bezporuchového provozu (РDOP = 1- QDOP, kde QDOP – přípustná pravděpodobnost poruchy).
Přijatelná pravděpodobnost bezporuchového provozu РDOP pro pracovní měřicí přístroje se volí v rozmezí 0,85–0,99 podle míry odpovědnosti měření. Pro kritická měření, jako jsou měření výstupních parametrů klíčových produktů, se doporučuje provést РDOP v rozmezí 0,95-0,99.
Hodnota РDOP zjišťuje jak při vývoji konkrétního technologického postupu, tak při analýze jeho ekonomické efektivnosti. U měřicích přístrojů, které se přímo neúčastní technologického procesu, hodnota РDOP zakládá podnik čs.
Pokud existuje informace o hodnotě ukazatele Т, pak se pomocí vzorce vypočte kalibrační interval
Shromažďování (sběr) statistických informací se provádí za účelem stanovení kvantitativních hodnot ukazatelů spolehlivosti a stanovení počtu odmítnutých měřicích přístrojů п1 z celkového počtu „homogenní“ skupiny Ni, během ověřovacího intervalu t. Při zpracování statistických dat se zohledňují pouze „skryté“ poruchy zjištěné při pravidelném ověřování, které nelze při provozu měřidel odhalit. Patří mezi ně chyba, variace, nulová nestabilita atd. Zjevné poruchy, tj. když lze poruchu zjistit bez ověření, by neměly být ve výpočtech brány v úvahu.
Po kontrole všech měřicích přístrojů „homogenní“ skupiny jsou informace shrnuty a jsou vypočteny ukazatele spolehlivosti.
Způsob stanovení prvního interverifikačního intervalu (MCI) je určen modelem fungování SI, množstvím počátečních informací, povahou poruch SI a vzorem jejich projevu.
Metrologické služby (MS) provádějí ověřování měřidel v intervalech rovných MPI za účelem zjištění a odstranění poruch (chyba měřidel přesahuje limity povolené v provozu.
Přísné vědecké zdůvodnění měřidel by mělo zohledňovat provozní podmínky měřidel, jejich vlastnosti, životnost, úroveň spolehlivosti, stav přepravy z místa provozu k měřidlu, stupeň opotřebení měřidla. přístrojů, měla by být stabilita charakteristik měřidel stanovena na základě statistických údajů z výsledků ověřování.
Typické je, že měřidla, která jsou málo používaná a mají vysokou časovou stabilitu řízených parametrů, jsou ověřována častěji, než je nutné, což zvyšuje náklady na verifikaci, a naopak verifikace nestabilních, často používaných měřidel ve stejném časovém horizontu. vede k používání měřidel ve výrobě a v ověřovací praxi.nesplňující stanovené požadavky, ovlivňuje kvalitu výrobku.
Známý metoda pro stanovení MPI na základě pravděpodobnosti selhání v době ověření a podíl nesprávných měření. Kritériem pro hodnocení procesu je zde určitá hodnota pravděpodobnosti poruchy v době verifikace.
Nejspolehlivější data pro stanovení MPI lze poskytnout výpočtovými metodami uvedenými v MI 2187-92 „Interverovací a mezikalibrační intervaly SI“ a na základě dostupnosti spolehlivých hodnot ukazatelů spolehlivosti.
Když je SI uvolněn z výroby, první MPI s přijatým exponenciálním zákonem rozdělení doby bezporuchového provozu lze určit podle vzorce:
kde Pdalší – přípustná pravděpodobnost bezporuchového provozu
Рdalší = 1 – Qdalší,
kde Qdalší – přípustná pravděpodobnost poruchy. Рdalší je v rozmezí 0,85-0,99.
Je možné určit první MPI, pokud jsou k dispozici informace o MTBF pomocí vzorce:
t1 = T ln Ppřidat.
Základním bodem při stanovení MPI je sběr informací za účelem stanovení spolehlivých kvantitativních hodnot ukazatelů spolehlivosti a stanovení počtu odmítnutých měřicích přístrojů. nt z celkového počtu homogenní skupiny Nt během MPI t.
Při zpracování statistických dat se zohledňují pouze „skryté“ poruchy zjištěné při pravidelném ověřování, které nelze při provozu měřidel odhalit. Patří mezi ně chyba, variace, nulová nestabilita atd. Explicitní selhání, tzn. když lze poruchu zjistit bez ověření, neměla by být brána v úvahu ve výpočtech.
Po kontrole všech měřicích přístrojů „homogenní“ skupiny jsou informace shrnuty a jsou vypočteny ukazatele spolehlivosti. Statistické hodnoty pravděpodobnosti bezporuchového provozu Pi, Poruchovost a střední doba mezi poruchami T určeno vzorcem:
kde Ni – počet měřicích přístrojů „homogenní“ skupiny; ni – počet měřidel vyřazených z důvodu „skrytých“ poruch během ověřovacího intervalu t; T0i – doba mezi poruchami i-tého měřicího přístroje v „homogenní skupině“.
Doba mezi poruchami každého měřicího přístroje je určena poměrem celkové doby provozu měřicích přístrojů k počtu „skrytých“ poruch:
kde – provozní doba, tzn. doba správného provozu mezi (i-1) a i-té poruchy (předpokládá se, že ke „skryté“ chybě došlo uprostřed intervalu ověřování; ni – počet „skrytých“ poruch pro daný měřicí přístroj).
Při absenci údajů o číselných hodnotách ukazatelů spolehlivosti je první MPI přiřazen na základě zkušeností v oblasti měření s přihlédnutím k následujícím okolnostem:
MPI analogy certifikovaných měřicích přístrojů;
princip činnosti SI;
stávající rezerva nestability;
a priori intenzita vykořisťování;
vliv faktorů prostředí;
schopnosti přesnosti použité metody ověřování;
vliv materiálu hlavních součástí a částí certifikovaných měřidel.
Pro tradiční měřidla, která mají dostatečnou metrologickou spolehlivost, se MPI přiděluje v souladu s technickými předpisy pro metody a prostředky ověřování.
