Jak dlouho vydrží podlahová deska v budově z Chruščovovy éry?

Každý najednou stojí před úkolem, jak samostatně zrekonstruovat byt nebo postavit vlastní dům. Protože žádná budova se neobejde bez podlahových a stropních desek, je důležité použít spolehlivé betonové bloky. Dutinkové desky jsou ve stavebnictví nejžádanější. Jednou z hlavních charakteristik podlah je přípustné zatížení. Pevnost a trvanlivost budovy jako celku závisí na správnosti výpočtů. Musíte zjistit, jaká je přípustná hmotnost zatížení podlahových desek, kolik tun vydrží.

Obsah

1. Typy podlah
2. Технические характеристики
3. Druhy zatížení dutinových desek
4. Výpočet přípustných zatížení
5. Skladování před použitím
6. Odpovězte na příspěvek „Sousedé“.
7. Sousedé
8. Odpověď na příspěvek “Mluvili jsme tady o sousedech. “
9. Logika? Ne, neslyšeli jsme

Typy podlah

Vysoce kvalitní tovární výrobky jsou vyráběny ve dvou typech: plné (PP) a kulaté duté (PC). První z nich mají velkou váhu a vysoké náklady a často se používají pro stavbu zvláště důležitých zařízení. Při výstavbě obytných, veřejných a průmyslových budov jsou nejoblíbenější dutinkové panely. Mezi výhody patří nižší hmotnost, dostupnější cena a zvýšená spolehlivost podlah. Otvory slouží k ozvučení a tepelné izolaci místnosti. Typy dutin:

• kolo;
• ovál;
• hruškovitého tvaru.

Mohou existovat také zvláštní tvary a velikosti dutin v souladu s technickými podmínkami a zvláštními normami. Výrobky mají tloušťku od 160 do 300 mm, průměr otvoru od 127 do 159 mm. Nejčastěji se 1PC desky (220*159) s válcovými dutinami používají pro podlahy všech typů budov. Podle GOST je tento design navržen pro maximální zatížení. Také pro podhledy lze použít výrobky označené 2PK a 3PK.

Технические характеристики

Materiálem pro výrobu desek je beton třídy M300 (plastový a pružný) nebo M400, který vydrží zatížení 400 kg. o 1 kubický cm za sekundu. Výrobek je vyztužený nerezovou ocelí s antikorozními vlastnostmi a teplotní odolností (od -40 do +50 ̊ C). Označení armatur: AII nebo AIV.

Výroba desek probíhá metodou tahu. Během výrobního procesu je ocelová síť natažena a rozmístěna po formě. Po vytvrdnutí betonu nalitého na výztuž se tahové prvky odříznou. Na koncových stranách desek je použita dvojitá výztuž, která umožňuje podlaze odolávat enormnímu zatížení bez průhybu.

• standardní velikosti (délka: 2,4–12 m; šířka: 1,0–3,6 m; tloušťka: 160–300 m);
• hmotnost (800–8600 kg);
• dovolené zatížení desky (3–12,5 kPa);
• druh betonu (S – hutný silikát, L – lehký a těžký, bez značení);
• počet opěrných stran (2,3 nebo 4) a vzdálenost otvorů (139–233 mm).

Druhy zatížení dutinových desek

Každý strop se skládá ze tří sektorů: horní (podlaha, potěry, izolace), spodní (stropní dekorace, závěsné prvky), konstrukční (drží váhu ve vzduchu). Všechny díly vytvářejí statické zatížení. Dodatečné (dynamické) zatížení – lustry, houpačky, příčky, vany, jacuzzi, stejně jako lidé a zvířata žijící v místnosti.

Kromě toho se rozlišuje zatížení bodové a rozložené. Boxovací pytel patří do první skupiny, napínací strop do druhé. Před instalací vany je třeba vypočítat bodové i rozložené zatížení. Proto je tak důležité při projektování budovy vzít v úvahu maximální přípustnou hmotnost podlahy.

Kapitálové (nosné) stěny spočívají na základových blocích nebo na stejných z nižších podlaží. Na strop by z nich nemělo být žádné zatížení. Místa, kde panel přichází do styku se stěnou, se doporučuje vyztužit betonovou zálivkou.

Výpočet přípustných zatížení

Standardní deska s dutým jádrem je navržena tak, aby vydržela:

• vlastní hmotnost – 300 kg. na 1 m2;
• lité podlahy, potěry – 150 kg. na 1 m2 (přibližně 7 cm):
• nábytek a osoby – 200 kg. na 1 m2;
• příčky, stěny – 150 kg. za 1 m2.

Abyste se vyhnuli chybám při instalaci podlah, měli byste vypracovat předběžný projekt s přihlédnutím ke všem bodům. Při rekonstrukci staré budovy je potřeba odstranit podlahovou krytinu a izolaci, určit její přibližnou hmotnost a vybrat novou se stejnými parametry. Před instalací velkoobjemové jacuzzi nebo vany ve starobylých budovách je důležité poradit se s odborníky.

Je nutné vypočítat všechny očekávané objekty statického zatížení, aby se zabránilo prohýbání desky. Strop bez následků odolá dynamickému zatížení. Nejčastěji se kombinované zatížení vypočítává s přihlédnutím k vodovodnímu zařízení, nábytku, příčkám, lidem a domácím zvířatům.

Pokud parametry v předběžných výpočtech překračují přípustnou normu, vyplatí se pořídit vysokopevnostní podlahu.

Skladování před použitím

Aby se zajistilo, že se technické vlastnosti podlah před instalací nesníží, je třeba dodržovat následující pravidla skladování:

• pokládání desek na příčky (nejméně 15 cm), se smyčkami nahoru na rovný povrch bez kontaktu se zemí;
• mezi výrobky by měly být tyče o tloušťce 2,5 cm;
• výška hromady by neměla přesáhnout 2,5 m;
• zakryjte desky nepromokavým materiálem.

V prodeji jsou podlahy s maximálním povoleným zatížením od 300 do 1250 kg. na 1 m 2. Pokud přísně dodržujete pravidla výpočtu, skladování a instalace, můžete si zakoupit spolehlivé desky, které nejlépe splňují požadavky. Aby nedošlo k přeplatku za nevyužité náklady, instalaci odolných podlah v domě a bezpečnému provozu domu, stojí za to se podrobně seznámit s vlastnostmi každého produktu přímo v místě prodeje.

Soused nahoře (4. patro) si chce ve svém velkém pokoji udělat 5tunové akvárium, ale nějak se bojím, že se nám posere na hlavu.

Řekněte mi prosím, je tato hmotnost kritická pro dům postavený v roce 1970?

Kdyby byly peníze a čas na údržbu takového akvária, mohl by soused vystěhovat kurva z Chruščovovy budovy a pořídit si alespoň žraloka a nedráždit sousedy kočičkou)

Přihlásil jsem se k vám. Napiš, až to bude v prdeli. A pokud nainstalujete více kamer, budete obecně můj hrdina

Opravdový příběh. V centru Rjazaně, v devítipatrové cihlové obytné budově, si jedna nepříliš chytrá kamarádka mé matky udělala bazén v celé její ložnici. V osmém patře. Ode zdi ke zdi. Neznám plochu této místnosti ani hloubku bazénu. Nezhroutilo se to. Asi o tři měsíce později začalo zatékat a zatopeno bylo 7 pater. Kamarád rozebral bazén.

Můj dům je hotový, ale jsem v něm sám

Zdá se, že norma zatížení je 700-800 kg na metr čtvereční, ve velmi starých/zchátralých domech až 400 kg. Zatím není známo, jaká je očekávaná podpůrná plocha pro akvárium, řekněme 5 mXNUMX, pak se stále ukazuje, že je to příliš mnoho, tuna na čtvereční.

A žít v bytě a vědět, že nad hlavou je pět tun vody, nepočítaje další akvária, je tak nějak i ouha. Obecně je zde třeba něco udělat, nějak vznést námitku proti ichthyanderskému sousedovi, se zapojením příslušných úřadů a služeb, upřímné sympatie k topicstarteru.

Odpovězte na příspěvek „Sousedé“.

Začátek příspěvku o smradu ze sklepa mi připomněl můj příběh o šílených sousedech. Náš dům byl normální, ale ve sklepě neustále protékaly trubky a kočky se k sobě choulily, takže tam bylo odpovídající aroma. Jednou za mých studentských let za mnou začal chodit kamarád mého spolužáka, abych mu pomohl s přípravou na sezení, a každá jeho návštěva u našeho vchodu byla naznačena následujícím dialogem: „Darkstronge, někdo byl zabit v tvůj sklep“ – „Ne, je to tak vždycky“. Pro zábavu tuto výměnu pokaždé opakovali. Zimní sezení tedy uběhlo, přišlo jaro, sníh začal tát a s ním. mrtvola ve sklepě! Ukázalo se, že v zimě, jen pár dní před první návštěvou mé spolužačky, se sousedka z níže uvedené stránky pohádala se svým přítelem, který ji chtěl opustit, a „aby neodešel“ zabila ho a ukryli ho ve sklepě. Samozřejmě na to přišli velmi rychle, protože. Dlouho toho chlapa hledali. A právě tak to našli. Morálka příběhu je tato: pokud váš přítel říká, že ve sklepě je tělo, pravděpodobně tam nějaké skutečně je.

Sousedé

Povím vám příběh o bláznivých sousedech, vyprávěla mi ho moje matka před několika lety.

V roce 1996 mi bylo 5 let a žili jsme s rodiči ve zničené Chruščovově budově. Byl to 2pokojový byt, který zdědili po babičce mého otce. Chruščov měl trvale zatopený sklep, který páchl sračkami a do vchodu se muselo chodit přísně po prknech. Žil tam příslušný kontingent: alkoholici, psychotici a narkomani. Nevím, do které kategorie spadala naše rodina, ale z každého pravidla existují výjimky.

Na našem schodišti byly 4 apartmány. Pojďme zprava doleva. V té pravé žili alkoholici, kteří pili 24/7. Dále žil strýc Maxim se svou ženou a dcerou, byl to pořádkový policista. Bydleli jsme dál. A za úplně levými dveřmi bydlela babička, jejíž půda se náhle odstěhovala.

Jakmile můj otec odjel na moře. Babička s velkou půdou začala mou matku otravovat, že jí ukradla syna, tedy mě. Zpočátku to bylo měkké a klidné, ale čas plynul a střecha proudila dál. Po nějaké době začala bouchat na dveře a škrábat je divokým křikem. Jakmile dorazila policie, stala se z ní Boží pampeliška, která šla vynést odpadky a neměla ponětí, co o ní říkají.

Další večer začal koncert u dveří znovu. Maminka tentokrát zavolala blázna. Brigáda dorazila. Mluvili s babičkou a říkali, že je naprosto dostačující a zdá se, že moje matka lže. Brigáda přišla k nám domů a moje matka se nabídla, že jim nalije čaj, a požádala nás, abychom si sedli jako host a hodinu čekali v záloze. Dohodli se. Doslova o půl hodiny později začala babička řvát árii o tom, že ukradla dítě do zásuvky a udeřila něčím do zdi. Tým dopil čaj a babičku odvezli pod bílýma rukama neznámým směrem. Moji rodiče už tu babičku nikdy neviděli.

Mohou vyvstat otázky ohledně zákonnosti tohoto jednání. O tom nic nevím, ale byl to rok 1996 a zdá se mi, že v té době to nebylo tak důležité.

Odpověď na příspěvek “Mluvili jsme tady o sousedech. “

Během svého raného mládí jsem bydlel ve dvoupokojovém Chruščovově domě. Každý, kdo má tuto zkušenost, ví z první ruky, jak to je se zvukovou izolací.
Ne, snad existují výjimky, ale my i naši sousedé jsme během dne mohli i slyšet, kdo se kde v pantoflích pohybuje a jak teče voda z kohoutku.

Takže můj letitý kamarád bydlel nahoře se svými rodiči a psem. A všechno by bylo v pořádku, ale on rád hrál na trubku. Ne dýmka, ale normální trubka, jako je tato:

Nebo spíš ho k tomuto úžasnému koníčku přitahovali rodiče.

No, pes, přerostlý lapdog, opravdu rád poslouchal své pasáže a protahovaně zpíval se svým majitelem.

Zřejmě psí láska ke zpěvu poněkud zasahovala do výuky, a proto nácvik hry probíhal v zadní místnosti a pes se během této doby přesunul do kuchyně.

Musím vzdát hold svému sousedovi – výuka probíhala přes den a koncertní vystoupení jsem stihl jen zřídka, ale začal 4. ročník techniky. Stáže, kurzy a možnost pracovat na částečný úvazek v noci. Tady jsem plně ocenil talent dua!

Přijdete domů z noční směny a právě usnete, když vám o pár hodin později začne do ucha zpívat trubka a vydává nesrozumitelné zvuky, které vás vyzývají, abyste vzali vidle a někoho bodli. V pozadí jsou přitom zřetelně slyšet zvuky sólisty.
Vstaneš, půjdeš do kuchyně vypít čaj a už posloucháš Pucciniho žalostnou árii z lapdogu a tlumené zvuky kelímku.
Chcete-li poslouchat stereo, stačí jít do velké místnosti – efekt je nepopsatelný!

Přirozeně jsem se snažil se souborem domluvit, ale člověk se dá i pochopit – učil se jako já a učil se, když měl přes den volno.

Když bylo všechno opravdu špatné, zapnul jsem svůj zesilovač Brig s reproduktory S-90 na plný pecky. Souseda zřejmě také trochu vyvedly z rytmu zvuky AC/DC a Metallicy. V takových situacích už se mnou přišel vyjednávat. Musíte studovat!

Mimochodem, lapdogovi se moje hudba líbila ještě víc – vyla melodičtěji!

V důsledku toho jsem si po nočních směnách stanovil pravidlo lehnout si na jeden polštář a přikrýt se druhým. Pokud jste dobře usnuli, nebylo žádné probuzení! ?

Jednoho krásného dne jsem se ale zjevně moc nevyspal – jednu noc jsem psal diplomovou práci a strávil jsem celý den a druhý jsem pracoval a udělal malou chybu.

Jako obvykle jsem se přikryl polštářem a omdlel. Bylo jaro, teplo, 3. patro, balkon otevřený (to je důležité).

Probudilo mě, že mi někdo vytrvale třásl ramenem.
Naživu, zeptal se hlas.
Otevřel jsem oči a vedle postele uviděl hasiče v plné výstroji!
“Naživu,” odpověděl jsem zmateně.
Pozh.: Proč neotevřeš dveře své matce?!

Hasič vyšel stejnou cestou, jakou se objevil – po žebříku připevněném k balkónu, a já šel mámě otevřít dveře a poslechnout si její árii. ?

V těch letech byly oblíbené zámky s bezpečnostním zámkem a my jeden takový měli. Omylem jsem otočil zámek dál, než bylo nutné, a usnul jsem mezi polštáři.
Maminka zvonila dvě hodiny u dveří, od sousedů bylo v telefonu ticho. Nakonec jsem zavolal 01.

Logika? Ne, neslyšeli jsme

Vchod do Chruščovova domu. Stará dřevěná okna, dožívající své dny, se od postavení domu nezměnila.

Od nich se ozývá “Mami, neboj se!” Přesto se vždy najdou velmi chytří obyvatelé, kteří v kteroukoli roční dobu otevřou okna (a někdy i okenice) dokořán. V létě, kdy je u vchodu chladno a venku horko, se určitě najdou lidé, kteří budou chtít otevřít všechna okna v každém patře. Výsledek: ve vchodu je také horko, všude kolem se to hemží mouchami a komáry. V zimě je situace opačná. Zvláště chytří obyvatelé vchodu rádi vytápí ulici. Opět jsou otevřena všechna okna od prvního do pátého patra. Stává se. No, lidé milují čerstvý vzduch, co se dá dělat? Je tu jen jedna věc. Nyní probíhá úprava vchodu, vše kolem je vymalováno a vybíleno. Připojuji fotografii. Nevím, co je to za barvu, ale rozhodně je to obzvlášť dusivé. Ten smrad i v bytě je neuvěřitelný. A co si myslíš ty? Nikdo ve vchodu neotevřel jediné okno, všechna okna byla 3 dny pevně zavřená! Každý večer se večer vracím z práce a dusím se tímto zápachem, otevřu okna a alespoň trochu vyvětrám tuhle hrůzu. Pozor, otázka: kde je logika? Proč tito milovníci čerstvého vzduchu nyní nemají touhu otevřít okna ve vchodu? I když teď je to opravdu nutné. Zřejmě strach ze zašpinění barvou přebíjí ostatní návyky