1. Náhodný kontakt s živými částmi, které jsou pod napětím v důsledku: * chybných činností během práce; *porucha ochranných prostředků, kterými se oběť dotkla živých částí atp. 2. Výskyt napětí na kovových konstrukčních částech elektrického zařízení v důsledku: *poškození izolace živých částí, zkratu fáze sítě k zemi; *pád živého vodiče na konstrukční části elektrického zařízení atd. 3. Výskyt napětí na odpojených živých částech v důsledku: * chybného zapnutí odpojené instalace; *zkraty mezi odpojenými a živými částmi; *výboj blesku do elektroinstalace apod. 4. Výskyt krokového napětí na pozemku, kde se nachází osoba, v důsledku: *fázového zkratu k zemi; *odstranění potenciálu vysunutým vodivým předmětem (potrubí, železniční kolejnice); *poruchy v ochranném uzemňovacím zařízení atd.Krokové napětí – napětí mezi dvěma body proudového obvodu, umístěnými jeden krok od sebe, na kterých člověk současně stojí. Nejvyšší hodnota skokového napětí je blízko místa poruchy a nejnižší je ve vzdálenosti více než 20 m.
146. Pojem krokového napětí a dotykového napětí
V jakékoli elektrické síti může být osoba nacházející se v zóně šíření proudu vystavena skokovému a dotykovému napětí. Krokové napětí (krokové napětí) je napětí mezi dvěma body proudového obvodu, umístěnými jeden krok od sebe (0,8 m) a na kterých člověk současně stojí. Nebezpečí krokového napětí se zvyšuje, pokud osoba, která je mu vystavena, upadne: krokové napětí se zvyšuje, protože proud již neprochází nohama, ale celým lidským tělem. Dotykové napětí je napětí mezi dvěma body v proudovém obvodu, kterých se člověk současně dotkne. Nebezpečnost takového dotyku se posuzuje podle hodnoty proudu procházejícího lidským tělem, případně podle napětí dotyku a závisí na řadě faktorů: schéma zapojení proudového obvodu lidským tělem, napětí v síti , obvod samotné sítě, režim jejího neutrálu.
Elektrický proud, který prochází tělem, způsobuje tepelné, elektrolytické a biologické účinky.
tepelné působeníVyjadřuje se při popáleninách určitých částí těla, zahřívání cév a nervových vláken.
Elektrolytické působenívyjádřené v rozkladu krve a jiných organických tekutin, což způsobuje významné narušení jejich fyzikálně-chemického složení.
Biologické působeníse projevuje podrážděním a excitací živé tkáně těla, které může být doprovázeno mimovolním křečovitým stahováním svalů, včetně svalů srdce a plic. V důsledku toho může dojít k různým poruchám v těle, včetně porušení a dokonce úplného zastavení činnosti dýchacích a oběhových orgánů.
Dráždivé působení proudu na tkáně může být přímé, kdy proud prochází přímo těmito tkáněmi, a reflexní, tedy centrálním nervovým systémem, kdy dráha proudu leží mimo tyto orgány.
Celá rozmanitost působení elektrického proudu vede ke dvěma typům poškození: úrazům elektrickým proudem a úrazům elektrickým proudem.
úraz elektrickým proudem– jedná se o jasně definovaná lokální poškození tělesných tkání způsobená působením elektrického proudu nebo elektrického oblouku (elektrické popáleniny, elektrické známky, pokovování kůže, mechanické poškození).
elektrický šok– jedná se o excitaci živých tkání těla elektrickým proudem, který jím prochází, doprovázený mimovolním křečovitým stahováním svalů.
Rozlišovat čtyři stupně elektrických výbojů:
I stupeň – konvulzivní svalová kontrakce bez ztráty vědomí;
II stupeň – konvulzivní svalová kontrakce se ztrátou vědomí, ale se zachovaným dýcháním a srdeční funkcí;
III stupeň – ztráta vědomí a zhoršená srdeční činnost nebo dýchání (nebo obojí);
Stupeň IV – klinická smrt, to znamená nedostatek dýchání a krevního oběhu.
Klinická („imaginární“) smrtJde o přechodný proces od života ke smrti, který nastává od okamžiku, kdy ustane činnost srdce a plic. Doba trvání klinické smrti je určena dobou od okamžiku zastavení srdeční činnosti a dýchání do začátku smrti buněk mozkové kůry (4-5 minut a při smrti zdravého člověka z náhodných příčin – 7 -8 minut).Biologická (pravá) smrt– jedná se o nevratný jev, charakterizovaný zastavením biologických procesů v buňkách a tkáních těla a rozpadem proteinových struktur. Biologická smrt nastává po období klinické smrti.
To znamená, že příčiny smrti elektrickým proudemmůže dojít k zástavě srdce, zástavě dechu a úrazu elektrickým proudem.
Srdeční zástava nebo fibrilace, tedy chaotické rychlé a vícečasové stahy vláken (fibril) srdečního svalu, při kterých srdce přestane fungovat jako pumpa, v důsledku čehož se zastaví krevní oběh v těle, mohou nastat s přímým, resp. reflexní působení elektrického proudu.
Zastavení dýchání jako hlavní příčina smrti elektrickým proudem je způsobeno přímým nebo reflexním účinkem proudu na svaly hrudníku zapojené do procesu dýchání (v důsledku – asfyxie nebo dušení kvůli nedostatku kyslíku a přebytku oxidu uhličitého v těle).
Druhy úrazů elektrickým proudem:
– elektrické popáleniny –
Elektrické popálenía vznikají tepelným působením elektrického proudu. Nejnebezpečnější jsou popáleniny způsobené vystavením elektrickému oblouku, protože jeho teplota může přesáhnout 3000 ° C.
Galvanické pokovování kůže– pronikání do pokožky působením elektrického proudu nejmenších částic kovu. Kůže se tím stává elektricky vodivá, tedy její odpor prudce klesá.
Elektrické značky – skvrny šedé nebo světle žluté barvy, vznikající při těsném kontaktu s částí vedoucí proud (kterou v provozním stavu protéká elektrický proud). Povaha elektrických znaků není dosud dostatečně prozkoumána.
Elektroftalmie– poškození vnějších schránek očí v důsledku vystavení ultrafialovému záření z elektrického oblouku.
Elektrické šoky jsou běžnou lézí lidského těla, která se vyznačuje křečovitými stahy.svalů, poruchy lidského nervového a kardiovaskulárního systému. Často jsou smrtelné úrazy elektrickým proudem.
Mechanické poškození(trhliny tkáně, zlomeniny) vznikají při křečovité svalové kontrakci a také v důsledku pádů při působení elektrického proudu.
Povaha elektrického šoku a jeho důsledky závisí na hodnotě a druhu proudu, cestě jeho průchodu, délce expozice, individuálních fyziologických vlastnostech člověka a jeho stavu v době porážky.
elektrický šok– jedná se o těžkou neuroreflexní reakci těla v reakci na silnou elektrickou stimulaci, doprovázenou nebezpečnými poruchami krevního oběhu, dýchání, metabolismu atd. Tento stav může trvat několik minut až jeden den.
1. Náhodný kontakt s živými částmi, které jsou pod napětím v důsledku:
– chybné jednání při práci (nesoulad jednání personálu při opravách a údržbě elektroinstalace;
– porucha ochranných prostředků, kterými se oběť dotkla živých částí.
2. Výskyt napětí na kovových konstrukčních živých částech elektrického zařízení v důsledku:
– poškození izolace části vedoucí proud;
– pád drátu na konstrukční části elektrického zařízení;
3. Výskyt napětí na odpojených živých částech v důsledku:
– chybné zapnutí elektroinstalace;
– výboj blesku do elektroinstalace;
4. Výskyt krokového napětí na pozemku, kde se nachází osoba, v důsledku zkratu fáze se zemí.
Faktory ovlivňující výsledek úrazu elektrickým proudem
1) Elektrický odpor lidského těla Rch (Rh);
2) Proud a napětí;
3) trvání nebo trvání jeho dopadu;
4) Druh proudu a jeho frekvence;
5) aktuální cesta;
6) Individuální vlastnosti těla;
Elektrický odpor lidského těla – lidské tělo je vodič elektrického proudu, svým složením heterogenní. Největší odpor klade kůže, takže odolnost lidského těla je dána především odolností kůže. Kůže se skládá ze 2 hlavních vrstev: vnější (epidermis) a vnitřní (dermis). Vnější má také několik vrstev, nejtlustší se nazývá rohová. Stratum corneum v suchém a nekontaminovaném stavu lze považovat za dielektrikum a jeho měrný objemový odpor ρ dosahuje až 10 5 Ohm•m.
Elektrický obvod pro ekvivalentní odpor lidského těla
V oblasti mezi dvěma elektrodami se celkové lidské elektrické pole skládá z odporu 2 vnějších vrstev kůže dotýkajících se elektrod a vnitřního odporu zbytku lidského těla. Četné experimenty ukázaly, že vnitřní odpor lze považovat za aktivní. Jeho hodnota závisí na délce a příčné velikosti oblasti těla, kterou proud prochází. Vnější odpor se skládá ze dvou paralelně zapojených odporů: aktivního a kapacitního.
Aktivní odpor Rh=1000 Ohm se používá jako vypočtená hodnota pro střídavý proud při průmyslové frekvenci. Ve skutečných podmínkách není odpor lidského těla konstantní hodnotou a závisí na řadě faktorů: stavu kůže, stavu prostředí a parametrech elektrických obvodů.
Poškození stratum corneum, tzn. řezy, škrábance a oděrky snižují odpor na 500-700 ohmů, což zvyšuje riziko úrazu elektrickým proudem. Hydratace vodou a potem má stejný efekt. Práce s elektroinstalací s mokrýma rukama, stejně jako při zvýšených teplotách, tedy způsobuje zvýšené pocení, což zvyšuje riziko úrazu elektrickým proudem.
Ke snížení odolnosti vede i znečištění pokožky škodlivými látkami, které dobře vedou elektrický proud, jako je prach nebo vodní kámen.
Odolnost lidského těla je ovlivněna oblastí kontaktu a také místem kontaktu, protože stejná osoba má v různých částech těla různý odpor kůže. Kůže obličeje, krku a podpaží klade nejmenší odpor a kůže dlaní a chodidel má odpor mnohonásobně větší než ostatní části těla.
Velikost proudu a napětí. Určujícím faktorem pro poškození je síla proudu procházejícího lidským tělem. Napětí také ovlivňuje výsledek léze, ale pouze potud, pokud určuje hodnotu proudu procházejícího lidským tělem.
Rozumný proud – elektrický proud, který při průchodu tělem způsobuje znatelné podráždění. Práh senzace – to je nejmenší hodnota vnímatelného proudu. U střídavého proudu je prahová hodnota 0,6÷1,5 mA a u stejnosměrného proudu – 5÷7 mA. Když cítíte střídavý proud, dochází k mírnému brnění a vibracím, a když cítíte stálý proud, zažíváte pocit zahřívání a svědění.
Nespouštěcí proud – jedná se o elektrický proud, který při průchodu člověkem vyvolává neodolatelné křečovité stahy svalů paží, ve kterých je sevřen vodič. V tomto případě se člověk nemůže samostatně osvobodit od působení živých částí, tzn. Uvolněte ruku, ve které je sevřena část s proudem, a zjistíte, že jste k ní jakoby připoutaní. Minimální proud se nazývá prahový nespouštěcí proud. Prahová hodnota pro střídavý proud je 10÷15 mA, pro stejnosměrný proud 50÷80 mA. Proudy menší velikosti se nazývají nechat jít.
Fibrilační proud – proud, který při průchodu tělem způsobuje srdeční fibrilaci. Minimální prahový proud – prahový fibrilační proud. Prahový fibrilační proud pro AC je to 100 mA, pro DC je to 300 mA. Proud s hodnotou nad 5A nezpůsobuje fibrilaci a při této hodnotě se srdce okamžitě zastaví.
Doba působení elektrického proudu. Délka průchodu proudu lidským tělem má významný vliv na výsledek úrazu. Čím delší je vystavení elektrickému proudu, tím závažnější jsou následky. Doba trvání proudu vede k těžkým a někdy smrtelným zraněním.
Normálně se srdce stahuje 60 až 80krát za minutu, tj. Trvání jednoho cyklu můžete brát jako 1 sekundu. V každém cyklu po dobu 0.15 až 0.25 sekundy. srdce je nejcitlivější nebo nejzranitelnější vůči proudu. Toto časové období se nazýváfáze T. Pokud se doba průchodu elektrického proudu nekryje s fází T, proudy významné velikosti nezpůsobují fibrilaci. Pokud je doba průchodu proudu stejná nebo delší než doba srdečního cyklu (více než 1 sekunda), pak se proud vyskytuje ve všech fázích srdce, včetně fáze T, a pravděpodobnost elektrického šoku je největší.
Pokud je trvání proudu kratší než trvání srdečního cyklu, pak se průchod proudu nemusí shodovat s nejzranitelnější fází T srdeční práce – nebezpečí poškození je sníženo.
Druh proudu a jeho frekvence. Střídavý proud o frekvenci 50 Hz je 4-5x nebezpečnější než stejnosměrný, ale to platí pro napětí menší než 500V. Při napětí větším než 500 V se stejnosměrný proud stává nebezpečnějším než střídavý. Nejnebezpečnější frekvence je 50 Hz – 60 Hz, ale neméně nebezpečný je i proud o frekvenci 500 Hz. S rostoucí frekvencí nebezpečí klesá a téměř úplně mizí při frekvenci 50000 XNUMX Hz, ale takové proudy zůstávají nebezpečím popálení.
Dráhy průchodu proudu v lidském těle. Existuje celkem 15 cest, kterými proud prochází lidským tělem. Nejnebezpečnější jsou cesty procházející životně důležitými orgány – mozkem, plícemi a srdcem. Nejbezpečnější: noha-noha, prst-noha.
Individuální vlastnosti lidí. Pohlaví, věk, emoční stav, zdravotní stav a intoxikace alkoholem ovlivňují výsledek elektrického šoku. Vážnější následky úrazu elektrickým proudem pociťují oslabení, unavení a starší lidé.
