15. dubna mají být v Německu vypnuty poslední tři jaderné bloky. Dvě třetiny obyvatel s tímto rozhodnutím nesouhlasí. V některých zemích Evropy a Asie zažívá jaderná energetika renesanci.
Německá jaderná elektrárna Brockdorf byla vypnuta na konci roku 2021Foto: Christian Charisius/picture alliance/dpa
Německá ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová na konci března ukončila spor, který zemi v posledních letech držel v nejistotě. “Rizika jaderné energie jsou v konečném důsledku nekontrolovatelná, takže její opuštění činí naši zemi bezpečnější a zabraňuje dalšímu hromadění jaderného odpadu,” řekl politik zastupující stranu Sojuz-90/Zelení.
Obsah
- Poslední odklad?
- Deset let trvající spor
- První pokus zastavit rozvoj jaderné energetiky
- Většina Němců je proti uzavření jaderných elektráren
- Co říkají příznivci jaderné energie?
- Jaderná energie v Evropě
- Jaderná energetika ve světě
- Renesance v Asii
- Těžké časy, dočasná opatření
- Klimatičtí aktivisté prohráli
- Nic není trvalejšího než dočasná opatření
Poslední odklad?
Vládní koalice souhlasila s tím, že se bude držet německého plánu na postupné ukončení jaderné energie, přijatého již v roce 2011. Poslední tři jaderné elektrárny v zemi měly být uzavřeny na konci roku 2022. Situaci ale změnila totální vojenská invaze Ruska na Ukrajinu. Dodávky ruského plynu do Německa se zastavily a hrozila energetická krize. Kancléř Olaf Scholz proto nařídil prodloužit životnost jaderné elektrárny do poloviny dubna 2023.
Deset let trvající spor
Německá výzkumná jaderná elektrárna Kahl, která se nachází v bavorském městě Groswelzheim, dodala 17. června 1961 poprvé elektřinu do veřejné sítě. Nyní musí 15. dubna definitivně přestat dodávat elektřinu poslední tři německé jaderné elektrárny, které jsou stále v provozu. Mezi těmito dvěma daty uplynulo 22 596 dní a mnoho vzrušených debat.
Německá výzkumná jaderná elektrárna „Kahl“ je první zrozenou jaderné energetiky v NěmeckuFoto: Wolf-Dietrich Weissbach/picture-alliance/dpa
Během této doby vyrobilo 19 německých jaderných bloků někdy až třetinu elektřiny v zemi. Naposledy se něco podobného stalo asi před 20 lety. Přesto sotva nějaké téma během desetiletí tak polarizovalo německou společnost – zejména západoněmeckou společnost. V 1970. a 1980. letech přivedly protesty proti jaderné energii do ulic statisíce převážně mladých lidí. V roce 1986 se zdálo, že katastrofa jaderné elektrárny v Černobylu v SSSR potvrdila obavy z jaderné energie. Ale po mnoho desetiletí měnící se vládnoucí strany u moci pevně prosazovaly využívání jaderných elektráren.
První pokus zastavit rozvoj jaderné energetiky
To pokračovalo až do roku 2002, kdy tehdejší ministr životního prostředí ve vládě Gerharda Schrödera Jürgen Trittin, rovněž zastupující Zelené, přijal rozhodnutí o vyřazení jaderných elektráren do roku 2020.
Následky havárie v jaderné elektrárně Fukušima-1 v JaponskuFoto: Air Photo Service/Handout/dpa/picture aliance
Strašná katastrofa v japonské jaderné elektrárně Fukušima-1 v roce 2011 definitivně ukončila osud jaderných elektráren v Německu. Tehdejší kancléřka Angela Merkelová rozhodla: jaderná energetika v Německu musí skončit.
Dnes je Trittin stále členem Bundestagu ze Strany zelených. V rozhovoru pro DW se vyjádřil k situaci s definitivním uzavřením německých jaderných elektráren. „Ano, toto je důležitý den, protože završuje historii civilního využívání atomové energie. Ale to není konec jaderné energetiky v Německu, stále budeme muset bezpečně skladovat nejnebezpečnější odpad světa na milion let,“ řekl politik.
Většina Němců je proti uzavření jaderných elektráren
Téměř dvě třetiny Němců nepodporují uzavření posledních německých jaderných elektráren. Pro prodloužení provozu jaderných elektráren na omezenou dobu je 32 procent dotázaných v průzkumu sociologického institutu YouGov na zakázku tiskové agentury dpa a dalších 33 procent – dokonce na dobu neurčitou. Pouze 26 procent respondentů se domnívá, že je správné okamžitě odstavit zbývající jaderné elektrárny v Německu. Výsledky průzkumu byly zveřejněny 10. dubna.
Co říkají příznivci jaderné energie?
Sdružení KernD, které zastupuje zájmy firem vyvíjejících jaderné technologie v Německu, na žádost DW uvedlo, že definitivní rozloučení s jadernou energetikou je špatný nápad. „Na základě politik ochrany klimatu a silného růstu výroby elektřiny z uhelných elektráren v loňském roce je rozhodnutí odstavit tři provozované jaderné bloky, které produkují nízké množství skleníkových plynů, nejasné,“ stojí v prohlášení.
„Když vezmeme v úvahu otázky spolehlivosti dodávek elektřiny, ochrany životního prostředí a klimatu a konkurenceschopnosti dohromady, více jaderné energie dává větší smysl než žádná energie,“ říká KernD.
Jaderná energie v Evropě
V evropských zemích neexistuje jednotný přístup k provozu jaderných elektráren. Švédsko se stalo průkopníkem v opouštění jaderné energie. Po velké havárii v americké jaderné elektrárně Three Mile Island v roce 1979 se ve Švédsku konalo referendum, ve kterém většina podpořila postupné opuštění jaderné energetiky.
V roce 2010 však švédská vláda iniciovala v parlamentu zrušení zákona z roku 1980. Dnes šest jaderných reaktorů, které zůstávají v provozu, vyrábí asi 30 procent elektrické potřeby země.
Francie, která provozuje 57 jaderných reaktorů, je evropským lídrem v jaderné energeticeFoto: Jean Pierre Jost
Itálie zcela opustila jadernou energetiku, své poslední jaderné elektrárny uzavřela již v roce 1990. Belgie odkládá své plánované vyřazení z jaderné energetiky a další evropské země jako Nizozemsko a Polsko plánují jadernou expanzi. Evropským lídrem je Francie, která má 57 jaderných reaktorů. 13 z 27 zemí EU chce v příštích letech využívat jadernou energii nebo dokonce rozšířit stávající kapacitu. Mnoho odborníků ale pochybuje, že k tomu dojde.
Jaderná energetika ve světě
Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) je v současnosti po celém světě v provozu přes 400 jaderných reaktorů, jejichž průměrné stáří je asi 31 let. Nedávná zpráva MAAE zároveň uvádí, že vrcholu výroby elektřiny z jaderných elektráren ve světě bylo dosaženo v roce 1996, a to 17,5 procenta.
V roce 2021 se toto číslo pohybovalo kolem deseti procent. Jürgen Trittin je zároveň přesvědčen, že nikdo nechce investovat do jaderné energie ve velkém, „protože je nekonkurenceschopná“. Výstavba nových jaderných elektráren je velmi nákladná; často je spolufinancován ze státního rozpočtu.
Renesance v Asii
Čína, Rusko a Indie přitom chtějí stavět nové jaderné elektrárny. Čína již vyrábí více jaderné energie než Francie a plánuje postavit dalších 47 bloků. Rusko a Indie také plánují rozšíření jaderné energetiky.
I Japonsko se chce vrátit k využívání jaderné energie, a to navzdory zemětřesení v roce 2011, které mělo za následek roztavení jaderného paliva a výbuchy výbušné směsi v několika reaktorech elektrárny Fukušima-1. Po havárii byly všechny jaderné reaktory v zemi odstaveny. Postupně se ale některé z nich dostaly zpět online.
Nyní se japonská vláda rozhodla postavit nové reaktory a prodloužit životnost těch starých na 70 let. „Musíme plně využít jadernou energii,“ zní motto premiéra Fumia Kishidy. Podle průzkumů si tato pozice získává mezi obyvateli stále větší podporu.
Černobylská havárie – německá reakce
Chcete-li zobrazit toto video, povolte JavaScript a zvažte upgrade na webový prohlížeč, který podporuje video HTML5
Na pozadí energetické krize a renesance uhlí se EU rozhodla, že jaderné elektrárny a čerpací stanice nebudou překážet, ale pomohou Evropě přejít od špinavé fosilní minulosti k zelené budoucnosti a dosáhnout cíle nulových emisí skleníkových plynů do roku 2050.
Evropská komise schválila klasifikaci čistých zdrojů energie a pravděpodobně vstoupí v platnost během příštích šesti měsíců. Dostal se tam atom i plyn. Pravda, s výhradami – v současné podobě je v příštích desetiletích čeká zapomnění.
Jejich neuznání jako zelené by vážně zkomplikovalo získávání povolení pro výstavbu nových jaderných a plynových elektráren a zvýšilo náklady na získávání financování těchto projektů.
„Zelená klasifikace“ se vztahuje na průmyslová odvětví, která představují 40 % evropské ekonomiky a 80 % emisí skleníkových plynů. Svět je jednomyslně uznal jako příčinu změny klimatu a podepsal závazek snížit emise, aby se globální oteplování udrželo do 2 °C od úrovně před průmyslovou revolucí.
Přelomové rozhodnutí EU je také důležité, protože Evropa je daleko před ostatními v ekologizaci svého hospodářství a boji proti změně klimatu.
Evropská unie je navíc po Spojených státech druhou největší ekonomikou světa, ale ve snižování emisí výrazně zaostává. Proto by se evropská klasifikace čistých a špinavých ekonomik mohla potenciálně ukázat jako zlatý standard pro zbytek světa.
autorská práva k obrázku Getty Images
Tepelná elektrárna na berlínském předměstí Lichterfeld běží na zemní plyn. Na místě starého nádraží bylo v roce 2019 postaveno nové, efektivnější.
Účelem této klasifikace je normativně sjednotit kritéria toho, co je zelené a co už tak zelené není. Vytvořte značku kvality a poté ji vystavte firmám a projektům. Aby finančníci přesně věděli, do kterého podnikání investovat peníze občanů, firem a státní pokladny, pokud požadují investice pouze do „zelených“ odvětví.
Těžké časy, dočasná opatření
Rychle, jednoduše a srozumitelně vysvětlíme, co se stalo, proč je to důležité a co se bude dít dál.
Konec příběhu Reklama podcastů
Zemní plyn i jaderné palivo jsou fosilní, špinavé a daleko od obnovitelných zdrojů energie.
Plyn je zdrojem emisí při výrobě, přepravě a spalování. Odpad z jaderných elektráren je toxický. I když plyn je samozřejmě čistší než uhlí a z jaderných reaktorů se vůbec nekouří.
A přesto je politicky nemožné je opustit. Z několika důvodů.
Za prvé, ve světě zuří energetická krize, kterou pociťuje zejména Evropa, která nakupuje třetinu veškerého plynu spotřebovaného v Rusku a obecně je ze tří čtvrtin závislá na dovozu paliva. Lidé a podniky v EU nejsou spokojeni s prudkým nárůstem cen a sílí požadavky na pozastavení nákladné zelené reformy.
Ceny plynu v Evropě dosáhly na konci loňského roku neúnosných výšin a uhlí se vrátilo do módy, a to nejen ve Starém světě. Jeho spalování v elektrárnách po celém světě dosáhlo rekordních úrovní v roce 2021 a minimálně pár let to tak zůstane.
Proč rostou ceny plynu a elektřiny? Příčiny a důsledky globální energetické krize
Zatímco obnovitelné zdroje energie nejsou dostupné v dostatečném množství a v průmyslovém měřítku, EU bude muset dočasně přiznat, že plyn a jaderná energie jsou pro přírodu a klima lepší než špinavější alternativy, jako je uhlí.
Země EU budou moci provozovat stávající jaderné elektrárny, pokud zajistí likvidaci toxického odpadu bez poškození životního prostředí. A nové elektrárny budou považovány za čisté zdroje energie, pokud bude jejich výstavba schválena před rokem 2045.
S plynovými elektrárnami je to složitější. Nové se budou kvalifikovat jako zelené pouze tehdy, pokud jejich emise nikdy nepřekročí 100 gramů oxidu uhličitého na kilowatthodinu. To je velmi málo, ale EU povolila i výstavbu více standardních stanic s emisemi 270 gramů na kWh – ovšem pouze do roku 2030 a pouze v případě, že nahradí kapacitu odstavených uhelných elektráren, a nezavedou nové.
Klimatičtí aktivisté prohráli
Projekt podpořila většina členů EU, zejména země východní Evropy, které jsou závislé na uhlí a pro které plyn nabízí nejpřímější cestu ke snižování emisí. A také Nizozemsko a Francie.
Jaderná elektrárna Fessenheim byla za Macrona uzavřena v roce 2020. Pak ale Macron změnil svůj postoj k jaderné energetice
Jaderné elektrárny pokrývají 70 % francouzské potřeby elektřiny. Prezident Emmanuel Macron po svém zvolení slíbil snížit tento podíl na 50 % a vypnout tucet reaktorů, ale změnil názor. Letos na jaře ho čekají volby, ve kterých jeho soupeři jednomyslně podporují jadernou energetiku. Macron nyní slibuje, že do konce dekády do odvětví investuje 1 miliardu eur.
Jeho pozice ovlivní i tu celoevropskou – Francie právě přijala rotující statut předsedy EU na šest měsíců.
Mezi odpůrci je hlavní Německo, nejlidnatější a nejbohatší země Evropské unie a centrum evropského průmyslu.
Německo se rozhodlo opustit jadernou energetiku před 10 lety po havárii v japonské Fukušimě. Nedávno odstavila tři jaderné elektrárny a zbývající tři budou do roka vyřazeny z provozu.
Němci však připustili, že jejich názor na tuto otázku Evropu neurčuje. A nehodlají polemizovat s klasifikací odstínů zelené energie, kterou navrhuje EU.
Sousední Rakousko je ale rozhodnuté. Je připravena podat žalobu, vyhrožovala ministryni energetiky a klimatu Leonoře Gewesslerové. Podle ministra ze Strany zelených se sama Evropská komise stydí za přidělování zeleného statusu plynu a jaderné energetice, a proto byla předloha zveřejněna bez fanfár během prázdnin, těsně před Novým rokem.
„Samotné datum zveřejnění ukazuje, že si sami nejsou jisti správností svého rozhodnutí,“ napsal Gewessler. – Projekt prostudujeme a již jsme požádali o právní stanovisko. Pokud vstoupí v platnost v této podobě, budeme žalovat. Protože jaderná energie je nebezpečná a není řešením změny klimatu.“
Německá jaderná elektrárna Brockdorf je jednou ze tří uzavřených v předvečer Nového roku 2022
Soud je to jediné, co odpůrcům zelené klasifikace jaderné energie a zemního plynu zbývá. Projekt již nebude předložen k veřejné konzultaci a vše směřuje k tomu, že klasifikace automaticky vstoupí v platnost do poloviny roku 2022.
Evropská komise plánuje nařízení schválit v lednu po závěrečné konzultaci s odborníky, poté jej zašle k posouzení orgánům 27 zemí EU a poslancům Evropského parlamentu.
Na organizaci veta dostali šest měsíců, ale už teď je jasné, že se tak nestane.
Evropská komise se snaží předložit pouze předem dohodnuté dokumenty a určit vítěze vnitřních bojů ještě před jejich začátkem, aby byla zachována jednota a harmonie v největší politické unii na planetě, která vznikla po dvou zničujících válkách na kdysi roztříštěném kontinentu. Současný boj o klasifikaci už vyhráli zastánci jaderné energie a zemního plynu.
Aby získali zpět a zabránili EU udělit plynu a jaderné energii zelenou pečeť kvality, musí jejich odpůrci podnítit vzpouru ve většině v Evropském parlamentu, což je nepravděpodobné, nebo ve 20 členských státech EU, což je nemožné. pokud se během těchto šesti měsíců v plynové nebo jaderné energetice nestane něco katastrofálně nepříjemného.
Nic není trvalejšího než dočasná opatření
EU nejprve začala klasifikovat odstíny zelené v odvětvích, která jsou zodpovědná za lví podíl na emisích skleníkových plynů. Tedy v energetice, průmyslu a dopravě, dále v lesnictví a bydlení a komunálních službách.
Zbytek se bude řešit později.
Po rozhodnutí EU je pro jadernou energetiku světlo na konci tunelu. Ale stále se tam musíte dostat
Navíc již stanovená kritéria pro dodržování klimatu a životního prostředí budou neustále revidována, jak se technologie vyvíjejí a cíle se mění pod tlakem okolností – přírodních i politických.
„Klasifikace nezavazuje investice pouze do zelených sektorů. A nezavádí žádné povinné ekologické požadavky pro společnosti a finanční produkty. Investoři se mohou sami rozhodnout, do čeho investovat, vysvětluje nová pravidla Evropská komise. “Očekáváme však, že se tato klasifikace časem stane nástrojem a katalyzátorem zelené ekonomické transformace.”
V důsledku rozdělení do taxonomických kategorií EU uznává jako čisté a šetrné ke klimatu pouze ty činnosti, které splňují dvě kritéria. Na jedné straně přispívá k dosažení alespoň jednoho z evropských klimatických cílů. Na druhou stranu pro nikoho z nich nepředstavuje vážnou hrozbu.
Zemní plyn splňuje první požadavek, protože zemní plyn bude v příštích letech jedinou dostupnou alternativou špinavého uhlí v energetice a průmyslu. A aby se vešlo i do druhého kritéria a neporušilo ho při dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050, zavádí EU dočasná omezení – výstavbu nových stanic pouze do roku 2030.
S jadernou energií jsou věci ještě zmatenější.
Jeho příznivci se radují, protože zelený status plynu se v dokumentu jasně nazývá „přechodný“, zatímco atom se takovému přídomku vyhnul. Zároveň je jasně definována doba platnosti zelené známky pro jaderné elektrárny, což jí dává nikoli trvalý, ale spíše přechodný status, sdílí své pochybnosti s Davidem Hessem ze Světové jaderné asociace WNA, která sdružuje průmyslové společnosti .
Ale jaderné elektrárny mají šanci prosadit se v zelené budoucnosti, v té či oné podobě. Nejen francouzský prezident Macron, ale i jeho britští sousedé, kteří opustili EU, jsou nadšeni myšlenkou minireaktorů.
Doufají, že vyřeší problém vysokých nákladů a nekonečné výstavby tradičních jaderných elektráren, která trvá desetiletí a vyžaduje mnohamiliardové investice. Spojené království například v říjnu schválilo strategii nulových emisí a vyčlenilo 120 milionů liber na vývoj minireaktorů.
A obecně Západ uznává, že bez jaderné energie je přechod od fosilních k obnovitelným zdrojům energie nemožný. Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve své nejnovější zprávě uvádí jaderné elektrárny a minireaktory jako jedno ze čtyř klíčových opatření pro rychlou a levnou transformaci energetického sektoru tak, aby globální nárůst teploty nepřekračoval cíl XNUMX stupně Celsia stanovený v Pařížské dohodě. .
