Как правильно выбрать клей для плитки что бы приклеить её к гипсокартону? како вид гипсокартона выбрать для работ? как подготовить гипсокартон к укладке плитки? на все эти вопросы и другие полезные советы вы получите в данной статье.
Sádrokarton – один из наиболее востребованных материалов для отделки стен и потолков. Такую популярность гипсокартон получил благодаря своей многофункциональности и простоте в обращении и монтаже. Этот листовой материал может применяться для следующих целей:
- Vyrovnání stěn;
- Маскировка недостатков поверхностей, труб и других внешних коммуникаций;
- Утепление стен в сочетании с использованием внутренних теплоизоляционных материалов.
После монтажа и финишного шпаклевания, гипсокартон образует идеально ровную поверхность, подходящую под оклейку обоями, покраску или укладку плитки. Если нужно выровнять стены в доме, изменить планировку, установив дополнительные перегородки, соорудить декоративную арку или стенную нишу – купить гипсокартон лучший материал для этих работ.
Преимущества использования гипсокартона в качестве основания под плитку
Основание под укладку плитки должно соответствовать следующим требованиям:
- Идеально ровное, без перекосов способных отразиться на рядности плитки;
- Без сколов, выбоин и бугорков, изменяющих толщину клеевого слоя при укладке плитки;
- Прочное и монолитное чтобы исключить вибрации способные повредить декоративное покрытие.
Всем этим требованиям, соответствуют стены, обшитые гипсокартоном, отлично подходящим для монтажа плитки. Ровное основание ускоряет работы, снижает расход клея, а также повышает прочность кладки за счет использования однородного слоя клея распределяющегося по всей поверхности стены.
Какой гипсокартон выбрать для работ
Для плиточных работ лучше всего подходит влагостойкий гипсокартон, имеющий дополнительное защитное покрытие предотвращающее контакт с водой, а также присадки в самом гипсе, повышающие его прочность. Использовать влагостойкий материал стоит по следующим причинам:
- Плиточный клей или цементные кладочные смеси в значительной степени разбавляются водой, которая испаряется по мере высыхания клея. Однако, если поверхность на которую производится монтаж, имеет сильный впитывающий эффект, может быть поврежден как сам гипсокартон, так и слой клея, что в дальнейшем негативно отразиться на внешнем виде стены с уложенной плиткой;
- Как правило, плитка на стены монтируется в помещениях с высоким уровнем влажности, в кухнях и ванных комнатах. Высокая влажность воздуха, может повлиять на структуру невлагостойких листов гипсокартона, из-за чего материал начнет деформироваться и разрушаться. Также может появиться плесень и другие вредные микроорганизмы.
Таким образом, влагостойкость является основным требованием при выборе гипсокартона под отделку плиткой.
Использование гипсокартона для отделки стен в ванной
Какой клей подобрать для монтажа плитки на гипсокартон
Для монтажа плитки в большинстве случаев используются специализированные сухие эластичные клеи на основе цемента. Главное требование к материалу – высокая эластичность, получаемая благодаря использованию специализированных присадок, улучшающих этот параметр.
Эластичность необходима для того, чтобы избежать отклеивания плитки из-за незначительных деформаций которым подвергается лист гипсокартона при монтаже плитки. Также важным критерием является влагостойкость и быстрый срок схватывания, что особенно важно, если используется крупноформатная плитка, которая может «сползти» под тяжестью собственного веса до окончательного формирования декоративного покрытия.
Полностью соответствуют всем параметрам качества, клеящие составы следующих марок:
- Ceresit CM 17 – эластичный, быстросохнущий сухой клей на цементной основе, применяется для работ в помещениях с повышенным уровнем влажности;
- Артисан С-17 – клей повышенной прочности имеет средние показатели по срокам застывания, подходит для укладки средне или малоформатной плитки;
- SILTEK Т-81 – эластичный клей с высокими адгезивными свойствами, подходит для монтажа керамической, каменной плитки и стеклянной мозаики, устойчив к воздействию влаги и температурным перепадам;
- Полимин П 25 СУПЕР-ЭЛАСТ – недорогой клей повышенной эластичности, подходит для внутренних и наружных работ, а также для плитки любого типа и формата. Быстро сохнет, легко наносится на подготовленные минеральные поверхности.
Укладка плитки крупного формата на гипсокартон
Подготовка гипсокартона к укладке плитки
Монтаж плитки на стены из гипсокартона требует тщательной подготовки поверхности, для того чтобы избежать деформации основания и обеспечить надежное приклеивание на весь срок эксплуатации материала. Процесс подготовки основания состоит из следующих этапов:
- На металлических направляющих собирается основание из гипсокартона;
- Швы и стыки между листами шпаклюются при помощи специализированной шпаклевки для гипсокартона, прокладываются лентой для повышения прочности;
- После высыхания шпаклевка затирается для получения ровного основания;
- С поверхности удаляется пыль и грязь, производиться грунтовка основания;
- После высыхания грунтовки укладывается плитка, которая клеиться на эластичный цементный клей.
Pokládání dlaždic v koupelně na sádrokarton
При соблюдении технологии монтажа и правильном подборе материалов, плиточная облицовка прослужит максимально долгий срок, без каких-либо дефектов и недостатков. Главное, правило — подбирая материалы, учитывать возможность их совместного использования и следовать рекомендациям производителя.
Dlaždice jsou jednou z nejoblíbenějších možností dekorace stěn, ale k tomu musí být povrch nejprve vyrovnán. Jednou z nejjednodušších a nejdostupnějších možností je použití sádrokartonu: tento materiál lze snadno nařezat na kousky požadované velikosti a upevnit na jakýkoli povrch a hotový nátěr je dokonale rovnoměrný a nevyžaduje další manipulace před položením dlaždic.
V tomto článku vám řekneme, jak správně lepit dlaždice na sádrokarton. Pokusíme se dotknout všech důležitých vlastností od přípravy povrchu a výběru lepidla až po okamžité rozložení zdiva.
Vyplatí se pokládat dlaždice na sádrokarton
Před zahájením práce s dlaždicemi byste měli vyhodnotit racionalitu tohoto typu povrchové úpravy. Z technického hlediska je jakýkoli sádrokartonový plech lepenková výztužná skořepina se sádrovým jádrem. Dlaždice položená na takovém plechu váží více než samotná sádrokartonová deska, takže je nesmírně důležité, aby základna byla co nejpevnější a schopná odolat takovému zatížení.
Je také třeba mít na paměti, že pokládání dlaždic na sádrokarton lze provést pouze jednou. V budoucnu se při demontáži staré dlaždice zničí výztužná vrstva a sekundární zdivo nebude možné.
Pokládání dlaždic na sádrokartonové desky se provádí v následujících případech:
- pokud potřebujete rychle provést opravy a dokončit stěny;
- je nutné instalovat skryté komunikace bez porušení integrity stěn;
- je potřeba provést tepelnou a zvukovou izolaci stěn a stropu v místnosti;
- stěny v místnosti jsou zpočátku velmi nerovné a jejich vyrovnání jiným způsobem není ekonomicky výhodné.
Kromě toho se dlaždice pokládají na sádrokarton, i když je potřeba provádět opravy a dokončovací práce s minimálním množstvím prachu a stavebních suti.
Aby deska sádrokartonu úspěšně vydržela váhu dlaždice, je důležité používat k vyrovnání stěn pouze desky odolné proti vlhkosti. Jsou upevněny pouze rámovým způsobem: pokud jednoduše přilepíte sádrokarton na povrch, pod tíhou samotných listů a dlaždic se povrch rychle odlupuje.
Jak lepit dlaždice na sádrokarton
Jakákoli deska sádrokartonu se skládá z celulózy a lisované sádry. Povrch takového materiálu snadno absorbuje vlhkost, což znemožňuje pokládat dlaždice „mokrým“ způsobem. Proto se pro montáž rámu pod budoucí dlaždice používá pouze sádrokarton odolný proti vlhkosti. Jeho povrch je napuštěn speciálním složením, které nepropouští vodu. Takové listy sádrokartonu jsou obvykle natřeny zelenou barvou.
Montáž rámu má také své vlastní jemnosti. Nejprve se na stěnu sestaví kovová přepravka. Zpravidla se používá kovový profil se čtvercovým průřezem. Nedoporučuje se používat dřevo, protože kvůli vysoké vlhkosti bobtná a stává se méně odolným. Důležité je také věnovat pozornost šířce strany čtverce přepravky. Měla by být maximálně 40 cm. V opačném případě nebude přepravka schopna unést váhu dlaždice.
Výběr schématu rozložení
Dlaždice se pokládají svisle nebo vodorovně. Každý má své vlastní vlastnosti.
Pro horizontální způsob jsou:
- Přímo na podlaze naproti zdi položte řadu dlaždic. V ideálním případě, pokud poslední prvek leží přesně vedle rohu, ale to se stává zřídka.
- Pokud je mezera, změří se. Pokud je šířka poloviny dlaždice menší než šířka mezery, pokládka nezačíná od okraje stěny, ale od rohu, který je na očích.
- Pokud je mezera menší než polovina šířky jednoho prvku, použije se symetrický způsob pokládky. V tomto případě je první dlaždice umístěna přesně do středu řady a zbývající prvky jsou umístěny na obou stranách.
Stejná symetrická metoda se používá, pokud jsou k sádrokartonu připevněny dekorativní dlaždicové prvky.
Pokud je použita metoda vertikálního pokládání, jsou k horní řadě připojeny pouze pevné prvky. Aby to bylo možné, výpočet počtu prvků se provádí shora dolů. Výpočet částky je velmi snadný. Nejprve se změří výška zdiva a poté se vydělí výškou každé dlaždice, přičemž se přidá šířka spáry dlaždic. Pokud se ukáže, že číslo je celé číslo, není oříznutí prvků vyžadováno. Pokud se získá zlomek, oříznutý fragment se umístí na spodní část svislé řady.
Výběr lepidel
K upevnění dlaždic na sádrokarton není běžné lepidlo vhodné. Musíte hledat složení, jehož obal naznačuje, že je vhodný pro lepení dlaždic na sádrokarton.
Zpravidla se používá jeden z následujících typů lepidla:
- Suchá směs: toto lepidlo se před zahájením práce zředí vodou. Je důležité přísně dodržovat proporce uvedené výrobcem. V opačném případě se ukáže, že konzistence je nesprávná a dlaždice se nelepí na povrch. Je také třeba mít na paměti, že suché směsi jsou považovány za levný, ale ne za nejodolnější materiál.
- Tekuté lepidlo: jedná se o složení, které je zcela připraveno k použití. Nemusí se dále ředit vodou, protože zpočátku používá jako ředidlo polyuretan. Díky tomuto složení je hotová směs elastická a zvyšuje se síla přilnavosti k povrchu.
Při výběru lepidla je také třeba vzít v úvahu přibližnou hmotnost budoucího obložení. Pokud je velké (např. jako dlaždice z porcelánové kameniny), síla lepidla musí být alespoň 1 megapascal (MPa). Jedná se o měrnou jednotku, která odráží pevnost lepidla po zaschnutí a jeho schopnost odolávat mechanickému namáhání od lepených dlaždic.
Někteří řemeslníci používají tekuté hřebíky k připevnění dlaždic na sádrokarton. Tato metoda je však opodstatněná pouze v případě, že potřebujete opravit pouze několik prvků. Není vhodný pro obklad celé stěny kvůli vysokým nákladům na tekuté hřebíky.
Příprava podkladu
Pokládání dlaždic na sádrokarton začíná přípravou základny. To je nezbytné, aby v budoucnu byla dlaždice pevně upevněna na povrchu.
- Nejprve jsou vyšívány všechny části spojů sádrokartonových desek. Za tímto účelem se zkosí zkosení z konce každého listu pod úhlem 45 stupňů, všechny švy se zatmelí a slepí srpem. To je nezbytné, aby se zabránilo nesrovnalostem mezi listy. Přes pásku se nanese další vrstva tmelu, počkejte, až úplně zaschne, a přebruste.
- Všechny otvory na sádrokartonových deskách jsou ošetřeny stejným způsobem.
- Celý povrch plechů je opatřen základním nátěrem. Je důležité, aby byl vhodný pro sádrokartonové desky a budoucí pokládku dlaždic. Pro zajištění maximální přilnavosti k povrchu je lepší aplikovat základní nátěr ve dvou vrstvách.
- Pokud jsou na povrchu otvory pro potrubí nebo jiné komunikace, musí být jejich okraje ošetřeny silikonovým tmelem.
Součástí přípravy podkladu je i značení. Bez tohoto důležitého kroku se hotové zdivo ukáže být nervózní.
Označení se provádí takto:
- Pomocí úrovně budovy se bod v jednom z rohů přenese do zbytku. Jedná se o takzvanou „nulovou úroveň“, která je nezbytná k získání dokonale ploché horizontály.
- Dále přejděte k označení vodorovných čar. K tomu je nutné provést tzv. “nulovou hladinu”. K tomu je malý kousek šňůry navlhčen v jakékoli barvě a aplikován na krajní pravý a levý bod úrovně. V důsledku toho se na stěně objeví čára, která bude sloužit jako základ pro označení všech následujících řad.
- Je také nutné provést svislé značení. Všechno je zde jednoduché: dva body jsou umístěny v horní části stěny. Vzdálenost mezi nimi by měla být stejná jako šířka 2-3 prvků. Poté pomocí olovnice jednoduše nakreslete svislé čáry dolů.
- V konečné fázi je určeno místo, kudy prochází spodní hranice první řady celých dlaždic a je tam nakreslena čára.
Také v přípravné fázi je namontována podpěra pro první řadu dlaždic. K tomu se pod nakreslenou spodní čárou připevní dřevěná nebo kovová tyč tak, aby držela připevněnou dlaždici, dokud lepidlo úplně nezaschne.
Tváří v tvář dlaždicím
Po dokončení přípravy přistoupí k přímé instalaci dlaždic.
Dlaždice se pokládají podle určité technologie:
- Nejprve musíte určit, kde se bude nacházet první dlaždice v řadě. Pokud se provádí symetrické zdivo, bude umístěno ve středu řady, pokud ne, v rohu.
- V závislosti na zvoleném složení lze lepidlo nanášet jak přímo na zadní stranu obkladu, tak na stěnu. V každém případě se k tomu používá speciální zubová stěrka. S ním můžete nejen nanést správné množství lepidla, ale také ho rovnoměrně rozložit po povrchu.
- Dlaždice se připevní na požadovanou plochu. Pro lepší fixaci jej můžete mírně zatlačit do lepidla. Všechny následující dlaždice jsou lepeny stejným způsobem, pohybují se vodorovně. Aby vzdálenost mezi jednotlivými prvky byla stejná, jsou mezi nimi umístěny speciální kříže.
Po položení první řady je instalace pozastavena na jednu a půl až dvě hodiny. Během této doby se lepidlo zachytí, dlaždice se bezpečně připevní k povrchu a úspěšně udrží všechny ostatní řady.
Těsnění švů
Poslední fází práce je utěsnění švů. Tato fáze je povinná, protože po položení mezi jednotlivými dlaždicemi jsou švy. Pokud je neutěsníte, časem začne dovnitř pronikat vlhkost, která může zkazit základy a lepidlo. Kromě toho může nedostatek utěsnění švů vést k rozvoji plísní a plísní.
Aby se předešlo takovým problémům, jsou všechny švy pokryty speciální spárovací hmotou, která se aplikuje po zaschnutí lepidla. Všechny kříže se předběžně odstraní ze spár dlaždic a do spár se přesnými diagonálními pohyby nanese předem připravená spárovací hmota. K tomu použijte speciální plastovou špachtli. Zbývá počkat, až směs úplně ztuhne. Jeho zbytky se odstraňují běžnou houbou. Pro dodatečnou ochranu proti vlhkosti mohou být spáry dlaždic ošetřeny speciálním vodoodpudivým lakem nebo tekutým sklem.
Autor: LASSELSBERGER Group
Materiál má informační charakter a není návodem. Poraďte se s odborníkem na opravy
