Kolik litrů je v systému vytápění domu?

Říká se, že množství vody v topném systému může nějak ovlivnit proces vytápění domu jako celku. Dříve jsem tomuto problému nevěnoval velkou pozornost, ale nyní se snažím ujistit se, že energie z vytápění je využívána racionálně.

Je docela těžké zjistit, co přesně vás trápí, co chcete zjistit.

Vytápění je systém, systém je celek a množství vody je malá část, množství vody je důsledkem správných výpočtů systému (radiátory, průměr potrubí atd.).

To znamená, že se snažíme podívat na problém úzce.

Jak množství vody v topném systému ovlivňuje vytápění domu?

Má špatný vliv, pokud výpočty nejsou správné.

Zde je příklad, přibližný poměr:

1 kW výkonu kotle se rovná 15 litrům vody.

No a teď si představte, že máte například kotel o výkonu 10 kW a místo 150 litrů vody v systému 300 litrů (mnoho radiátorů, průměr topných trubek je příliš velký), na výstupu dostaneme špatně vytopené radiátory a v důsledku toho je v domě zima.

Zvyšujeme teplotu chladicí kapaliny a spalujeme přebytečné palivo.

Ještě jasnější je, že „objem vody“ nežije svým vlastním životem, píšete, že váš topný systém již byl nainstalován, což znamená, že jste provedli výpočty a rozhodli se pro radiátory (jejich typ, protože například v litinovém baterie je více vody než v bimetalovém radiátoru, se stejným počtem sekcí) rozhodl o průměru potrubí, vypočítal tepelné ztráty a koupil kotel vhodného výkonu.

To je vše a ze všech těchto ukazatelů vyplývá objem vody.

Pokud chcete snížit množství vody a ponechat kotel na určitém výkonu, vyměňte potrubí na menší průměr,

Výpočty otopné soustavy jsou složité, ale bez nich budou mít uživatelé neustále problémy, ať už se spotřebou plynu (alternativně jsou i další), nebo s nedostatečným vytápěním prostor.

Plus, izolace domu, nejdůležitější bod, dobře izolovaný dům, malé tepelné ztráty, to se bere v úvahu při výpočtu topného systému.

Jak množství vody v topném systému ovlivňuje vytápění domu?

Při návrhu systému ohřevu vody je nutné provést různé výpočty na základě zákonů termofyziky. Ve vědě jsou to poměrně složité vzorce, ale mohu navrhnout několik vztahů, které se vám mohou hodit. A to:

• při výpočtu výkonu topného kotle použijte poměr: na 1 kW výkonu topného zařízení připadá 10 m2 vytápěné plochy domu, to znamená, že pro dům 100 m2 potřebujete kotel o výkonu 12-13 kW (do výpočtu připočtěte 20-30 % rezervy);
• Při výpočtu počtu radiátorů pomůže následující poměr: 1 kW výkonu radiátoru vytopí 10 m2 plochy domu, tedy při znalosti plochy každé místnosti a výkonu jedné sekce instalovaného radiátoru, můžete určit počet radiátorů a sekcí pro každou místnost a v celém domě to bude asi 12-13 kW;
• Při výpočtu objemu chladicí kapaliny můžete použít následující poměr: kotel pracuje efektivně, pokud na 1 kW výkonu kotle připadá 15 litrů chladicí kapaliny, u vašeho kotle by měl být objem topného systému v rozmezí 180 -200 litrů.

Myslím, že tyto informace budou stačit pro kontrolu základních parametrů:

• výkon kotle;
• výkon radiátoru;
• objem chladicí kapaliny v topném systému.

Pokud je něco špatně, pak stojí za to provést úpravy topného systému.

Množství vody v topném systému ovlivňuje, jak rychle po zapnutí začnou baterie uvolňovat teplo do vzduchu v místnosti, stejně jako to, zda je v cirkulačním systému čerpadlo.

To znamená, že čím méně vody v systému, tím rychleji se bude ohřívat kotlem a tím rychleji začnou baterie ohřívat vzduch – to znamená, že je to důležité, pokud vypnete topení a poté přijdete do chladné místnosti a potřebujete ji rychleji zahřát!

A pak množství vody v systému neovlivňuje vytápění místnosti, protože k ohřátí určitého množství vzduchu potřebují vaše baterie určité množství tepla, to znamená, pokud například ve vašem Systém:

100 litrů vody, aby vytopila místnost a udržela teplotu, potřebuje udělat celý kruh kolem systému a vrátit se zpět do kotle.

a pokud tam máš 50 litrů, tak abys uvolnil teplo, budeš muset ujít dvě kola.

Kotel bude přirozeně muset spotřebovat stejné množství kalorií na ohřátí 100 litrů jednou nebo 50 litrů dvakrát, takže to nemá vliv na konstantní provoz a teplotu jako celek.

Existují však samozřejmě nuance, protože pokud část systému nebo dálnic prochází po ulici nebo v místnostech, které nevyžadují vytápění (sklepy, podkroví), pak je samozřejmě potřeba minimalizovat průměry potrubí a množství vody, které jím prochází, aby se minimalizovaly tepelné ztráty – tak zde má samozřejmě svůj význam objem a také kvalitní izolace takových míst.

Ale upřesním – Neberu v potaz výpočty a výkon kotle, protože to jsou úplně jiné úvahy, protože na 20 metrů čtverečních můžete nainstalovat kotel o výkonu 50 kW a bydlet v teple, nebo můžete mít 10 kW napájení na 250 metrech čtverečních a snížit množství vody v systému až k šílenství a baterie, aniž by se v místnosti dostávalo potřebné teplo.

To je nutné, abyste pochopili, jaký je optimální objem, který může váš kotel nebo jiný zdroj tepla zahřát. Parametry potrubí výrazně ovlivňují tento ukazatel: pokud máte čerpadlo, můžete klidně zvolit potrubí s menším průměrem a nainstalovat více topných sekcí.

Pokud zvolíte trubky velkého průměru, pak při maximálním výkonu kotle můžete podchlazení chladicí kapaliny: velký objem vody se ochladí dříve, než dosáhne extrémních bodů topného systému. Což zase povede k dalším finančním nákladům.

Orientační výpočet objemu vody v topném systému je proveden z poměru 15 litrů vody na 1 kW výkonu kotle.

Chcete-li zjistit, kolik vody je potřeba pro domácí topný systém, zvažte jednoduchý příklad.

Výkon kotle je 4 kW, objem systému je pak 4 kW * 15 litrů = 60 litrů. Je ale nutné vzít v úvahu velikost a počet sekcí radiátoru v tomto případě.

Pokud máte dům se 4 pokoji, neznamená to, že musíte do každého vložit 12-15 sekcí: budete velmi horký, kotel bude fungovat neefektivně. Pokud je více místností, pak úspora na radiátorech nestojí za to: 1 moderní sekce efektivně vydává teplo na 2 . 2,5 m2 plochy.

Vzorce pro výpočet objemu kapaliny (vody nebo jiného chladiva) v topném systému

Objem vody v topném systému lze vypočítat jako součet složek:

V =V(radiátory)+V(potrubí)+V(kotel)

Objem systému musí zohledňovat objem vody v potrubí, kotli a radiátorech. Objem expanzní nádoby není zahrnut do výpočtu objemu chladicí kapaliny. Objem nádrže je zohledněn při výpočtu kritických stavů provozu systému (kdy do ní bude proudit voda při zahřátí).

Vzorec pro výpočet objemu kapaliny v potrubí:

V (svazek) = S (oblast potrubí) * L (délka trubky)

Důležité! Rozměry se mohou u jednotlivých výrobců lišit v závislosti na typu trubky, materiálu, technologii její výroby. Proto je výhodnější počítat podle skutečného vnitřního průměru trubky, který se snáze změří nástrojem. Takový výpočet je zpravidla potřeba provést spíše odborníkem, když je topný systém rozvětvený a velmi rozšířený.

Objemy vody pro různé prvky topného systému

Objem vody (litry) v sekci chladiče

*DŮLEŽITÉ! Rozměry v tabulce jsou přibližné.

U většiny modelů moderních výrobců mají šířku ± 20 mm, výška topných radiátorů se může lišit od 200 do 1000 mm.

Objem otopných těles s velmi rozdílnými výškami lze z této tabulky přibližně vypočítat podle pravidla proporce: objem je nutné vydělit výškou a následně vynásobit výškou vybraného modelu. Pokud je topný systém rozšířen, pak je lepší zkontrolovat objemové parametry u výrobce.

Objem vody v 1 lineárním metru potrubí

Hlavní rozměry vnitřních průměrů trubek (rozsah hodnot od 14 do 54 mm), se kterými se může spotřebitel setkat.