Vnitřní vodovodní sítě jsou vedeny v místnostech, kde je teplota vzduchu v zimě nad 2°C. Při nižších teplotách je nutné provést opatření proti zamrzání vody v potrubí. V místnostech s vysokou vlhkostí se potrubí kryje izolací, aby nedocházelo ke kondenzaci vodní páry, která způsobuje zvýšenou korozi.

Sítě se montují z ocelových trubek spojených závitováním nebo svařováním. Pro zajištění normálního provozu jsou na vnitřním přívodu vody instalovány uzavírací ventily:

– na kruhové distribuční síti – odpojit jednotlivé sekce, maximálně však půlkruh;

– na kruhové požární vodovodní síti – vypnout nejvýše pět požárních hydrantů na jednom podlaží a nejvýše jednu stoupačku v objektech vyšších než 50 m;

– na okružní síti průmyslového vodovodu – zajistit obousměrný přívod vody do jednotek;

– u paty požárních stoupaček s pěti nebo více požárními hydranty;

– u paty stoupaček pro zásobování pitnou vodou nebo průmyslovou vodou v budovách o třech a více podlažích;

– na pobočkách zásobujících pět nebo více míst;

– na pobočkách pro každý byt;

– na přípojkách ke splachovacím nádržím, splachovacím kohoutkům, ohřívačům vody, skupinovým sprchám a umyvadlům;

– před vnějšími vodovodními kohoutky, před účelovými zařízeními a jednotkami;

– na všech odbočkách z hlavních vodovodních řadů.

V objektech jsou na vnitřní sítě instalovány vodovodní kohoutky v poměru jeden kohout na 60+70 m obvodu objektu.

Vodovodní síť budovy je instalována v následujícím pořadí: potrubí a polotovary potrubí jsou rozmístěny, jsou instalovány spojovací prvky, jsou položeny hlavní potrubí, jsou připojeny a zajištěny; instalovat stoupačky a připojit je k dálnicím; nainstalujte připojení k vodovodním armaturám a v případě potřeby nainstalujte sběrače vzduchu.

Označení míst pro pokládku potrubí a instalaci upevnění provádí specializovaný tým.

Hlavní potrubí v obytných a veřejných budovách jsou uloženy podél stěn, podlah nebo pod stropem sklepů v technických podzemích, v podzemních kanálech spolu s topnými potrubími; ve výrobních a pomocných objektech – podél vazníků, sloupů, stěn nebo pod stropy v technických podlažích. Je povoleno pokládat potrubí ve společných kanálech s jinými potrubími, s výjimkou potrubí přepravujících toxické, hořlavé kapaliny a plyny, jakož i kanalizačních potrubí a kanalizací. Potrubí studené vody se umisťuje pod horkovodní a parní potrubí.

ČTĚTE VÍCE
Jak opravit díru v plastové kanalizační trubce?

Hlavní potrubí jsou uložena se spádem. Spád je nutný k odpouštění vzduchu při plnění potrubí vodou a k jeho uvolnění při vyprazdňování potrubí. Sklon je vyjádřen jako poměr převýšení počátečního bodu nad koncovým bodem potrubí na jednotku délky, tj. kde je přesah počátečního bodu nad koncovým bodem na daném úseku potrubí, mm; – délka tohoto úseku, mm. Například na úseku dlouhém 2 ma 10 mm navíc je sklon = 10/2000 = 0,005.

Sklon potrubí je vyznačen pomocí lišty, vodováhy a šňůry. Chcete-li to provést, vyberte libovolný bod na ose kladeného potrubí. Od tohoto bodu pomocí hůlky a vodováhy položte vodorovnou čáru a natáhněte podél ní šňůru. Potom se v určité vzdálenosti od tohoto bodu, například 2 m, vzdálenost potřebná pro daný sklon odloží od vodorovné čáry nahoru nebo dolů, ve směru sklonu, a najde se druhý bod osy potrubí. Pro daný sklon, například 0,003, je tato vzdálenost 2 m X 0,003 = 6 mm. Pomocí dvou získaných bodů se šňůra zatáhne a označí se osa kladeného potrubí. Stejným způsobem označte osy připojení k přístrojům.

Potrubí musí být položeno rovně, bez trhlin, pevně zajištěno a podepřeno všemi upevňovacími prvky. Přímost trubek se kontroluje pomocí natažené šňůry.

Potrubí do průměru 40 mm se zajišťuje odnímatelnými svorkami a do průměru 40 mm pomocí konzol a závěsů. Přivařování spojovacích prvků k potrubí není povoleno. Upevňovací prvky by neměly být umístěny na spojích potrubí.

Svarové spoje jsou umístěny ve vzdálenosti minimálně 50 mm od okraje podpěry.

Aby bylo možné položit a demontovat hlavní potrubí, jsou instalovány stony. Odtokové T-kusy jsou instalovány v nízkých oblastech potrubí. Otoky ocelového potrubí jsou uspořádány pomocí spojovacích dílů nebo zakřivených trubek. Pokud má vedení prstencový tvar, musí být na něm instalovány ventily; jejich nahrazení ventily není povoleno.

Obr.3. Montážní poloha stoupaček pro skrytou instalaci

1 – stoupačka vody;

2 – kanalizační stoupačka.

Stoupačky položené otevřeně nebo skrytě, obvykle společně se stoupačkami kanalizace. Vzdálenosti mezi stoupačkami, stejně jako vzdálenost od stoupačky ke stěně, se berou v závislosti na jejich průměru v souladu s polohou instalace (Obr.3, 4). Když jsou stoupačky umístěny v brázdách, v místech, kde jsou instalovány armatury a potrubí, jsou ponechány poklopy.

ČTĚTE VÍCE
Je možné umístit venkovní klimatizační jednotku na fasádu?

Obr.4. Montážní poloha stoupaček s otevřenou instalací

1 – stoupačka vody;

2 – kanalizační stoupačka;

5 – pryskyřičný pramen.

Není dovoleno umisťovat potrubní přípojky v místech, kde kříží stavební konstrukce. Na křižovatce potrubí se stavebními konstrukcemi se na ně nasazují manžety 3. Mezera mezi objímkou ​​a trubkou je vyplněna pryskyřičným pramenem 5 a bitumen 4.

Stěny jsou instalovány na základně stoupaček a alespoň přes podlahu, stejně jako na větvích ze stoupačky. Na základně stoupačky je instalován ventil nebo kuželkový ventil.

Stoupačky jsou zajištěny háky nebo svorkami ve výšce rovné polovině výšky podlahy.

Oční linky položeno se sklonem 0,002+0,005 směrem ke stoupačce pro vyprázdnění systému při opravách. Vložky jsou zajištěny háky, které jsou umístěny na vodních bodech; s délkou vlasce 1,5+2,5 m jsou háky umístěny uprostřed, s delší délkou – ve vzdálenosti 2,5 m od sebe.

Obr.5. Připojení k vodovodním armaturám

a – nástěnná umyvadlová baterie;

b – směšovač se spodní směšovací komorou;

в, e – centrální baterie pro umyvadlo a dřez;

G – nástěnná dřezová baterie;

e – vodovodní kohoutek.

Připojení k vodovodním armaturám (Obr.5, 6) položené otevřeně nebo skryté v soklu nebo brázdě. Průměr vložky se bere v závislosti na typu kování (tabulka 1). Aby bylo možné vyměnit armatury, jsou na přípojkách zajištěny rázy; Na přívodním potrubí k plovákovému ventilu je instalován ventil.

Obr.6. Připojení k vodovodním armaturám

a – vanová baterie;

b – baterie pro vanu a umyvadlo;

c, d – plovákový ventil vysoko namontované splachovací nádrže s přípojkami shora a zdola;

e – plovákový ventil nádrže;

е – flexibilní vložka.

Potrubní armatury instalované na místech přístupných pro obsluhu, kontrolu a opravy. Při skrytém pokládání potrubí jsou na místech, kde jsou instalovány armatury a odnímatelné spoje, instalovány výklenky s kontrolními poklopy.

Ventily, zpětné ventily a regulátory jsou namontovány tak, aby směr pohybu vody souhlasil se šipkou na těle ventilu. Zpětné ventily jsou instalovány vodorovně nebo přísně svisle, v závislosti na jejich konstrukci. Vřetena šoupátek a ventilů musí být umístěna svisle nebo šikmo. Při instalaci kuželkových ventilů na vodorovné a svislé potrubí musí být osa kuželky rovnoběžná se stěnou.

ČTĚTE VÍCE
Je možné vybít baterii v autě při nabíjení telefonu?

Vodovodní armatury se instalují po hydraulickém odzkoušení systému a instalaci sanitárních armatur. Je namontován ve výšce vhodné pro použití (viz tabulka 1).

Potrubní armatury 6 (obrázek 3.4) odpojují oblasti pro opravu a kontrolu, regulují tlak a průtok v systému.

Obrázek 3.4. Prvky vnitřního zásobování (studenou) vodou

Nejběžnější uzavírací ventily jsou ventily 9 a ventily 21. Pojistné ventily se na potrubí používají k zamezení překročení tlaku v systému nad povolenou mez (pojistné ventily) a k zamezení zpětného pohybu kapaliny v opačném směru (zpětné ventily) .

Vodní nádrž 19 (obrázek 3.4.) je vyrobena z ocelového plechu a instalována na paletě 15. Pro zajištění normálního provozu nádrží jsou vybaveny přívodním 13, výstupem 14, přepadem 18, odtokem 17 a odvodňovacím 16 potrubím. Přepadové potrubí odvádí vodu do kanalizace. Na přívodním potrubí jsou instalovány plovákové ventily 20, které plní nádrž na určitou úroveň.

Hydropneumatická nádrž 4a (obr. 3.4) je umístěna ve spodní části objektu. Je pod výrazným tlakem. Proto je vyroben ze silného ocelového plechu, s válcovým tělem a kulovitými dny. V horní části nádrže, nad hladinou vody, je stlačený vzduch, jehož objem se plněním nádrže zmenšuje a zvyšuje se tlak. Aby nádrž při zvýšení tlaku nepraskla, je vybavena pojistným ventilem 15, přívodním 13 a výstupním 14 potrubím.

Instalace pro zvýšení tlaku 3 (obrázek 3.4) se skládá z čerpacích jednotek 11 (čerpadlo a motor), kombinovaných sacím 10 a rozdělovačem tlaku 12. Před čerpadlem je instalován ventil, následovaný zpětným ventilem a šoupátkem.

Vodoměrná jednotka 2 zohledňuje množství vody dodávané do objektu. Skládá se z vodoměru 8, ventilů 9 a regulačního ventilu.

Vstup 1 (obrázek 3.4) dodává vodu z vnější vodovodní sítě do budovy. Vyrábí se ve formě litinové nebo azbestocementové trubky uložené pod zemí. V místě, kde je vstup připojen k vnější síťové studni a za první hlavní stěnou budovy, jsou instalovány ventily.

Při projektování (umístění vodovodních prvků v budově) je nutné, aby nekazil interiér místnosti a zajistil dodávku vody všem spotřebitelům s minimální délkou potrubí. Tam, kde se stavební konstrukce kříží s vodárenskými prvky, by nemělo dojít k poškození nosných prvků stavby. Vodovod je vhodné umístit společně s ostatními inženýrskými sítěmi: teplovodní, topení, kanalizace, čímž se sníží náklady na jejich instalaci a provoz.

ČTĚTE VÍCE
Kolik stojí údržba plynového kotle za rok?

Přípojky k vodovodním armaturám jsou položeny volně nad podlahou, ke stěně nebo pod stropem. V místnostech se zvýšenými požadavky na interiér se pokládají skrytě ve stěně (v drážce) nebo ozdobném soklu. Linky jsou položeny ve výšce 0,3. . .0,4 m a napojeny na stoupačky, které jsou obvykle umístěny společně se stokovými stoupačkami v šachtě nebo svislé brázdě.

Síť je připojena stoupačkami. Na sítích se spodní elektroinstalací jsou položeny v podzemí, suterénech a technických podlažích, a pokud nejsou k dispozici, v prvním kanálu nebo pod podlahou s odnímatelným vlysem, stejně jako podél stavebních konstrukcí, kde je povoleno otevřené pokládání potrubí. U nadzemních rozvodů se rozvody instalují v podkroví objektu, pod stropem horního podlaží nebo v mezikrovovém prostoru průmyslových objektů.

Potrubí se umisťuje v místnostech s teplotou nad 4 ° C. Pokládá se rovnoběžně se stěnami budov a sloupovým vedením, pokud možno rovně, aby jejich délka byla minimální.

Uzavírací armatury potrubí se instalují na vodovodní síti před plovákový ventil splachovací nádrže, na přívodu do bytu, na patě stoupačky, na vstupu potrubí do objektu atd.

Jednotky na zvýšení tlaku (čerpací jednotky) jsou umístěny v suché, vytápěné místnosti (t=4°C) s osvětlením a větráním. Je možné je instalovat do kotelen, kotelen a topenišť. Vzdálenosti mezi vyčnívajícími částmi zařízení musí být minimálně 0.7 m od bočních jednotek; 1.0 m. – od krajních zdí. Výška místnosti musí být minimálně 2.2 m a dostatečná pro zvedání a přepravu největšího zařízení použitého v čerpací jednotce přes instalované jednotky.

Rozvaděč pro ovládání elektromotorů je instalován v místnosti čerpací jednotky tak, aby vzdálenost od něj k vyčnívajícím částem čerpacích jednotek byla minimálně 2.0m.

Z důvodu značných emisí hluku nelze čerpací jednotky umístit pod obytné byty, prostory nemocnic, učebny a další prostory, kde je vysoká hladina hluku nepřijatelná.

Hydropneumatické instalace se instalují v samostatných osvětlených a větraných místnostech s teplotou vzduchu minimálně +4°C1 a 2 stupně požární odolnosti, se samostatným výstupem ven nebo na schodiště. Obvykle jsou instalace umístěny v suterénech nebo v prvních patrech budovy. Je možné je instalovat na technická podlaží vícepodlažních budov, což usnadňuje jejich návrh, protože je snížen tlak uvnitř nádrže. Je zakázáno umísťovat instalace v místnostech sousedících s hledišti, jevišti, šatnami a jinými místnostmi, kde se může zdržovat větší počet osob.

ČTĚTE VÍCE
Jakou parozábranu zvolit pro dřevěnou podlahu?

Hydropneumatické nádrže se instalují svisle nebo vodorovně. Vzdálenost mezi nádržemi, od nádrží ke stěnám a stropům je minimálně 0.6 m.

Vodní nádrže se instalují ve vyvýšených částech budov, na půdách nebo ve speciálních věžích a přístavbách nad budovou. Místnost pro instalaci nádrží musí mít osvětlení, ventilaci a kladnou teplotu vzduchu (více než +4°C). Nosné konstrukce místnosti musí být z ohnivzdorných materiálů. Pro umožnění kontroly a opravy nádrží musí být vzdálenost mezi nádržemi a stavebními konstrukcemi alespoň 0.7 m, na straně, kde jsou umístěny plovákové ventily – 1.0 m, od horní části nádrže ke stropu – alespoň 0.7 m .

Vodoměr je instalován na vstupu za první hlavní stěnou objektu, v suché vytápěné místnosti s umělým osvětlením. Je vhodné provést vstup do části objektu, kde je soustředěno velké množství vodovodních armatur. Pro snížení průměrových a tlakových ztrát v síti je výhodné vstupovat do střední části budovy.