K čemu byly určeny úplně první skleníky?

Skleník – přístavba nebo stavba pro pěstování rostlin, umělý ekosystém.

Oranžérie Syon House v okolí Londýna (1828-30) Oranžerie z XNUMX. století v Kuskově

Obsah

1. Úprava historie)
2. Navrhněte a použijte Upravit)
3. Úprava galerie)
4. Viz také Upravit)
5. Upravit poznámky)
6. Úprava literatury)
7. Upravit odkazy)

Úprava historie)

První skleníky se objevily v druhé polovině 1599. století ve Francii a byly určeny pouze k zimnímu uchování teplomilných ovocných rostlin. První skleněný skleník vytápěný kamny pro celoroční pěstování exotických rostlin byl postaven v botanické zahradě v Leidenu v roce 1646. V roce 1714 se objevili v Amsterdamu, v roce XNUMX – v Paříži. V XNUMX. až XNUMX. století byly skleníky oblíbené v bohatých evropských domácnostech pro pěstování pomerančů a dalších exotických rostlin. Francouzský přírodovědec (Borys de Saint-Vincent), který přišel do Vídně v roce 1805, o dojmu, který na něj vyvolaly domy místní aristokracie, píše: „Okouzlující mi připadal nový zvyk: téměř všechny společenské dámy zdobily své domovy skleníky, kde i v zimě voněly tekly nejvzácnější a nejúžasnější rostliny.“ .

Skleníky postupně začínají zdobit domy buržoazie: „Dnes jsou nezbytným doplňkem každé poloslušné zahrady,“ píše baron Ernouf v roce 1862. V této době se ve Francii rozšiřovala móda obývacího pokoje oranžérie, jehož příkladem je skleník popsaný v románu Emila Zoly „(Extrakce)“ (1871).

Navrhněte a použijte Upravit)

Skleníky jsou stavěny ze skla nebo plastu. Uvnitř nich infračervené záření vycházející ze slunce zahřívá rostliny a půdu. Vzduch ohřátý z vnitřního povrchu je zadržován uvnitř konstrukce střechou a stěnami.

Sklo tvořící stěny skleníku plní roli selektivního přenosového média pro různé spektrální frekvence, jeho účinkem je zachycování energie uvnitř skleníku, pomocí kterého se ohřívají rostliny i půda. Tím se ohřívá vzduch v blízkosti půdy, který nestoupá a neuniká ven.

Skleníky se často používají pro pěstování okrasných rostlin,zelenina), ovoce a tabák.

(Čmeláci) jsou nejoblíbenějšími opylovači pro většinu skleníkových rostlin, ačkoli se používají i jiné druhy hmyzu, jako jsou včely, stejně jako (umělé opylení).

Mnoho zeleniny a okrasných rostlin se pěstuje ve sklenících na konci zimy a brzy na jaře a poté se s nástupem teplého počasí přesazuje do otevřené půdy. Naklíčená semena se obvykle prodávají v období vhodném pro přesazení.

Skleníkové podmínky musí splňovat speciální požadavky srovnatelné s polní rostlinnou výrobou. Při regulaci teploty skleníku berou v úvahu venkovní teplotu, sílu větru, osvětlení skleníku, stejně jako fáze růstu a vývoje rostlin a dobu přesazování. Choroby a škůdci, nadměrná a nedostatečná teplota a vlhkost musí být kontrolovány s povinnou přítomností zdroje pro zavlažování. Speciální typy skleníků pro specifické plodiny, jako jsou rajčata, jsou široce používány pro komerční produkci plodin.

V severském potravinářském průmyslu mají skleníky zvláštní význam. Největší skleníkový komplex se však nachází ve španělské provincii Almeria. Velké skleníkové komplexy se také nacházejí v provincii Ontario v Kanadě, Holandsku a hrabství (Kent) Ve Velké Británii. V Las Vegas se plánuje výstavba 30patrového skleníku za 200 milionů dolarů.

Úprava galerie)

Viz také Upravit)

Upravit poznámky)

1. Vlasová N.Ovocná zahrada na vašem parapetu (ruština). www.google.ru. Datum přístupu: 23. prosince 2017.16 červenec 2020 rok.
2. Mangin A. Histoire des jardins anciens et modernes. 1887. S. 372. .
3. Baron Emouf. L’art des jardins. 3. vyd. str. 328. .
4. Zola E.Rougon-Macquart: Kariéra Rougonů. Extrakce. – Pravda, 1957. – 544 s. 12 červenec 2020 rok.
5. Saakov S.G.Teplotní režim skleníku // Skleníkové a pokojové rostliny a péče o ně. – L.: Nauka, 1983.
6. Las Vegas postaví první vertikální farmu s 30 příběhy na světě(nespecifikováno) . Datum léčby: 20. června 2008.6 Leden 2008 roku.

Úprava literatury)

• Skleníky a skleníky // Encyklopedický slovník Brockhaus a Efron: v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). – Petrohrad. , 1890—1907.
• Dorokhova G.I., Vereshchagina A.B., Velikan V.S., Sorokina A.P. et al.Identifikátor škodlivých a prospěšných bezobratlých chráněné půdy / V. A. Pavlyushin. – Petrohrad. , 2003.
• Korben A. Miasma a Narcis (kapitoly z knihy) // Vůně a vůně v kultuře: Ve 2 knihách. / Comp. O. B. Weinstein. Kniha 1. M.: Nová lit. recenze, 2003.

Upravit odkazy)

• Mediální soubory na Wikimedia Commons

• – skleníky muzea. Timiryazeva

Wikipedie, čtení, kniha, knihovna, hledat, kliknout, příběhy, knihy, články, wikipedie, učit se, informace, historie, stáhnout, stáhnout zdarma, mp3, video, mp4, 3gp, jpg, jpeg, gif, png, obrázek, hudba , píseň, film, hra, hry

Zapros Oranzherei perenapravlyaetsya syuda sm takzhe drugie znacheniya Oranzhere ya pristrojka ili stroenie dlya vyrashivaniya rastenij iskusstvennaya ekosistema Oranzhereya Sajon hausa v okrestnostyah Londona 1828 30 Oranzhereya XVIII veka v Kuskovo Soderzhanie 1 Istoriya 2 Ustrojstvo i ispolzovanie 3 Galereya 4 Sm takzhe 5 Primechaniya 6 Literatura 7 SsylkiIstoriya PravitPervye oranzherei poyavilis vo vtoroj polovine XVI veka vo Francii i prednaznachalis tolko dlya zimnego sohraneniya teplolyubivyh plodovyh rastenij Pervaya steklyannaya oranzhereya s pechnym otopleniem dlya kruglogodichnogo vyrashivaniya ekzoticheskih rastenij byla postroena v Botanicheskom sadu Lejdena v 1599 godu V 1646 godu oni poyavlyayutsya v Amsterdame v 1714 m v Parizhe 1 V XVII XIX vekah oranzherei byli populyarny v bogatyh evropejskih domah dlya vyrashivaniya apelsinov orange i drugih ekzoticheskih rastenij Tak francuzskij naturalist Bori de Sen Vensan popavshij v Venu v 1805 godu pishet o vpechatlenii kotorye proizveli na nego doma mestnoj aristokratii Mne pokazalsya ocharovatelnym novyj dlya menya obychaj pochti vse svetskie damy ukrashali svoe zhilishe oranzhereyami gde dazhe zimoj razlivalos blagouhanie samyh redkih i udivitelnyh rastenij 2 Postepenno oranzherei nachinayut ukrashat i doma burzhuazii Segodnya eto neobhodimoe dopolnenie k lyubomu malo malski prilichnomu sadu pishet baron Ernuf v 1862 godu 3 V eto vremya vo Francii rasprostranyaetsya moda na gostinuyu oranzhereyu primerom kotoroj mozhet sluzhit oranzhereya opisannaya v romane Emilya Zolya Dobycha 1871 4 Ustrojstvo i ispolzovanie PravitOranzherei stroyatsya iz stekla ili plastika Vnutri nih ishodyashee ot solnca infrakrasnoe izluchenie podogrevaet rasteniya i pochvu Vozduh nagretyj ot vnutrennej poverhnosti uderzhivaetsya vnutri konstrukcii kryshej i stenkami Steklo iz kotorogo sostoyat stenki oranzherei igraet rol vyborochno peredayushej sredy dlya razlichnyh spektralnyh chastot ego dejstvie zaklyuchaetsya v ulavlivanii energii vnutri oranzherei pri pomoshi chego nagrevayutsya kak rasteniya tak i pochva Eto nagrevaet vozduh vblizi pochvy kotoryj ne podnimaetsya vverh i ne prosachivaetsya vovne Oranzherei chasto ispolzuyutsya dlya vyrashivaniya dekorativnyh rastenij ovoshej fruktov i tabaka Shmeli naibolee predpochtitelnye opyliteli dlya bolshinstva oranzherejnyh rastenij hotya ispolzuyutsya i drugie vidy nasekomyh naprimer pchyoly a takzhe iskusstvennoe opylenie Mnogie ovoshi i dekorativnye rasteniya vyrashivayutsya v oranzhereyah v konce zimy i nachale vesny a zatem s nastupleniem tyoploj pogody peresazhivayutsya v otkrytyj grunt Proroshennye semena obychno postupayut v prodazhu v period prigodnyj dlya peresadki Usloviya oranzherei dolzhny otvechat osobym trebovaniyam sravnimym s rastenievodstvom na otkrytom grunte Pri regulirovanii temperatury oranzherei prinimayut vo vnimanie temperaturu naruzhnogo vozduha silu vetra osveshyonnost teplic a takzhe fazy rosta i razvitiya rastenij i vremya peresadok 5 Vrediteli i bolezni chrezmernost i nedostatochnost temperatury i vlazhnosti dolzhny kontrolirovatsya pri obyazatelnom nalichii istochnika dlya poliva Osobye vidy oranzherej dlya opredelyonnyh kultur takih kak tomaty povsemestno ispolzuyutsya dlya rastenievodstva v kommercheskih masshtabah Oranzherei imeyut osobennoe znachenie v sektore pishevoj promyshlennosti severnyh stran Odnako samyj krupnyj kompleks teplic nahoditsya v ispanskoj provincii Almeriya Krupnye kompleksy oranzherej raspolozheny takzhe v provincii Ontario v Kanade Gollandii i grafstve Kent v Velikobritanii V Las Vegase planiruetsya stroitelstvo 30 etazhnoj oranzherei stoimostyu 200 mln 6 Galereya Pravit nbsp Korolevskie oranzherei v Lakene en nbsp Proekt Edem nbsp Kollekciya agav v subtropicheskoj oranzheree v Botanicheskom sadu Sankt PeterburgaSm takzhe PravitTeplica parnik Botanicheskij sadPrimechaniya Pravit Vlasova N Plodovyj sad na vashem podokonnike rus www google ru Data obrasheniya 23 dekabrya 2017 Arhivirovano 16 iyulya 2020 goda Mangin A Histoire des jardins anciens et modernes 1887 P 372 Baron Emouf L art des jardins 3 e ed P 328 Zolya E Rugon Makkary Karera Rugonov Dobycha Pravda 1957 544 s Arhivirovano 12 iyulya 2020 goda Saakov S G Temperaturnyj rezhim oranzherei Oranzherejnye i komnatnye rasteniya i uhod za nimi L Nauka 1983 Las Vegas to Build World s First 30 Story Vertical Farm neopr Data obrasheniya 20 iyunya 2008 Arhivirovano 6 yanvarya 2008 goda Literatura PravitTeplicy i oranzherei Enciklopedicheskij slovar Brokgauza i Efrona v 86 t 82 t i 4 dop SPb 1890 1907 Dorohova G I Vereshagina A B Velikan V S Sorokina A P i dr Opredelitel vrednyh i poleznyh bespozvonochnyh zakrytogo grunta V A Pavlyushin SPb 2003 Korben A Miazmy i Narciss glavy iz knigi Aromaty i zapahi v kulture V 2 kn Sost O B Vajnshtejn Kn 1 M Novoe lit obozrenie 2003 Ssylki PravitFoto i video nbsp Mediafajly na Vikisklade https web archive org web 20060910140334 http www gbmt ru ru kids orangery photos oranzherei muzeya im Timiryazeva Istochnik https ru wikipedia org w index php title Oranzhereya amp oldid 133587515

První skleníky pro chov léčivých rostlin byly postaveny v polovině 18. století, ale nebyly tam žádné teplomilné tropické rostliny, protože v těchto budovách nebylo možné udržovat stabilní teploty. Vytváření skleníkových sbírek by mělo začít pravděpodobně v roce 1732, kdy byl postaven první skutečný skleník. Přesnější informace pocházejí z roku 1749, kdy byla provedena první inventarizace „afrických a exotických rostlin“. Podle inventáře obsahovaly tři dřevěné skleníky „921 jednotek“. Mezi nimi bylo několik druhů Aloe, Basella, Myrtus, Buxus, Citrus, Ficus, Pelargonia, Canna atd. Soudě podle souboru rostlin byly skleníky zřejmě vytápěny poměrně mírně. Není známo, jak skleníky vypadaly, ale v roce 1865 je tehdejší botanik zahrady Falk v dopise Linnaeovi popsal jako „čuchonské plošiny“. V dalších letech se skleníkové sbírky rozrůstaly, stavěly se pěstírny a do roku 1795 jejich počet dosáhl dvaceti.

22. března 1823 byla zahrada výnosem Alexandra I. vyňata z Lékařsko-chirurgické akademie a stala se samostatnou vědeckou institucí se statutem Císařské botanické zahrady. Do této doby z 20 skleníků zůstalo 5 neporušených a byly nepoužitelné. F.B. byl pozván jako ředitel z Gorenki. Fischera a podle jeho plánu začala rekonstrukce Zahrady. V letech 1823 až 1826 byl postaven čtverec skleníků (27 skleníků) a dvě řady na jižním nádvoří – celkem 34 skleníků. Na severní straně každé linky byly vybudovány štoly pro uskladnění techniky a listnatých rostlin. Kvůli „zachování zdraví pracujících zahradníků“ byly skleníky uzavřeny do kruhu, aby nemuseli vycházet ven. Z bývalých skleníků se zachovaly pouze dva: lékárna (zbořena v roce 1865) a botanická 5 oddělení, která byla zařazena do subtropického polokruhu (na těchto základech dodnes existují dva subtropické skleníky – č. 6 a č. 7 ). Dvory mezi skleníky (moderní Jih a Sever) byly určeny k odstranění skleníkových rostlin v létě.

V roce 1853 byl postaven skleník č. 28 pro chov Victorie královské, byly přestavěny skleníky Northern Line, v letech 1896-98 byl postaven velký Palmový skleník a v roce 1899 nový Viktórie. Byl vybudován největší bazén v Evropě – průměr 13 m, vodní plocha 113 m 2 . Tento bazén je dodnes unikátní. Štíhlé skleníky byly přestavěny na hlavní sbírky tropických druhů. Během těchto let je sbírka nadále aktivně doplňována. Nejcennější rostliny přinesli do zahrady četní mecenáši umění, zejména baron Muller. Například exemplář Todea barbara, jehož stáří se odhaduje na asi 2000 let, byl dodán z Jižní Afriky, exemplář Osmunda regalis, přibližně stejného stáří, byl dodán z blízkosti Adleru stejným baronem Mullerem. Ve východní Austrálii byl nalezen nový druh cykasu, který pak E. Regel popsal jako Lepidozamia perroffskiana.
Byla zahájena redefinice rostlin a mnoho „nevhodných“, tzn. ze skleníků byly vyjmuty rostliny odolné proti chladu, byl stanoven odběrový počet rostlin – 3 exempláře, dubletové exempláře byly prodány, čímž byl vytvořen prostor pro navýšení sbírky a dbáno na správné označení. Později, když se ředitelem zahrady stal Fischer von Waldheim, se v této práci pokračovalo.

Na počátku 20. století čítaly sbírky skleníků 26 000 druhů, přičemž ve skleníkové sbírce bylo stále zahrnuto mnoho odolných druhů. 1903-1913 – vrchol rozvoje sbírek zahrady, pak nastává období úpadku: revoluce, války.

Od roku 1923 jsou postupně restaurovány sbírky skleníků (oddělení živých rostlin vede V.L. Komarov). Podle některých údajů zahrnovaly v roce 1923 skleníkové sbírky více než 14000 1930 druhů. V letech 1935 – 2 byl postaven moderní skleník 1 (kapradí), zároveň na místě předchozího vestibulu stával Velký subtropický skleník č. 6367, který byl přemístěn z Tauridské zahrady. Do začátku války čítala celá skleníková sbírka 25 taxonů a byla umístěna ve XNUMX sklenících.

Během války a obléhání Leningradu skleníky a sbírky skleníkových rostlin značně utrpěly. Bylo zachráněno více než 200 druhů kaktusů, několik exemplářů cykasů a několik sazenic palem. Obnova skleníkové sbírky začala na jaře 1943, semena subtropických plodin byla získána ze zahrady Batumi, byly vysety výtrusy kapradin odebrané z rostlin, které vymrzly v zimě 1941-42, rostliny byly sbírány z jiných skleníků v města i od soukromých osob. Na jaře 1944 dorazil balíček z lisabonské botanické zahrady se semeny skleníkových rostlin. Skleníky ještě nebyly obnoveny, ale distribuční závod začal aktivně pracovat.

V rámci obnovy je vyčleněno 7 skleníků pro sbírky subtropických rostlin a na místě 5. subtropického skleníku se buduje muzeum. Sbírka tropických rostlin je umístěna ve 12 sklenících, dva skleníky zabírá sbírka suchých oblastí.

Moderní skleníková sbírka zahrnuje více než 13000 XNUMX taxonů. Většina sbírky je vypěstována ze semen získaných z jiných botanických zahrad, přibližně třetinu sbírky tvoří druhy přivezené z přírodních stanovišť.