Jakákoli polyuretanová pěna prochází řadou kontrol, než se dostane na regály obchodů. A ne nominální, ale skutečné. Pokud je uvedena do prodeje (na kolik let!), pak je škodlivost polyuretanové pěny minimální.
Mezi běžnými spotřebiteli a specialisty však na toto téma probíhá diskuse. Oficiálních informací moc není. Jednotlivé body, drobky, které nám neumožňují jednoznačně odpovědět na otázky: je polyuretanová pěna škodlivá? Pokud škodí, tak kolik?
Nejprve si rozeberme okamžik použití pěny. “Dostaneme se do plechovky” později.
Na co nás výrobci varují?
1. Pěna by se neměla stříkat v blízkosti otevřeného ohně. Při práci je také zakázáno kouřit.
2. Pěna by se neměla ohřívat nad kamny nebo jinými zdroji ohně (doufáme, že to nikoho nenapadne). Pro tyto účely je nutné používat teplou vodu.
V zásadě jsou tato varování pochopitelná. Polyuretanová pěna je hořlavý materiál, snadno hořlavý (jako mnoho jiných materiálů v aerosolových nádobách).
Vytvrzená polyuretanová pěna není nebezpečná. Pokud to ovšem nezapálíte schválně. Navíc jsou na trhu protipožární tmely určené pro instalaci protipožárních dveří a jiných podobných konstrukcí.
Někteří výrobci se na lahvích dočtou, že práce s pěnou by měla probíhat v dobře větraných prostorách. Navíc se doporučuje nosit masku a rukavice. Polyuretanová pěna je skutečně toxická. Jak nebezpečné je s ní pracovat?
Difenylmethandiisokyanát je klíčovým materiálem pro výrobu tuhých polyuretanových pěn. K pěnění se používají např. látky freon, pentan. V důsledku vzájemného působení všech složek vzniká polyuretanová pěna. Jeho vysoké tepelně izolační vlastnosti určují hlavní rozsah použití:
- montáž, těsnění okenních a dveřních bloků;
- izolace různých potrubí, rozvodných sítí;
- utěsnění trhlin a švů;
- vyplňování dutin;
- izolace stěn, střešních prvků, podlah.
Počet polyuretanových materiálů na stavebním trhu rychle roste. V souladu s tím roste poptávka po isokyanátech, klíčové surovině. Nejméně nebezpečný ve skupině isokyanátů je difenylmethandiisokyanát. Při manipulaci vzniká velmi nízký tlak par, což snižuje nebezpečnost látky. Ale difenylmethandiisokyanát není absolutně bezpečný.
- látka – alergen a senzibilizátor;
- ovlivňuje dýchací systém;
- může vyvolat astmatické reakce;
- potlačuje imunitní obranu těla;
- snižuje libido.
Reakce člověka na izokyanáty se liší od člověka k člověku. Zejména toxicita polyuretanové pěny je nízká. Někteří lidé jsou ale na izokyanáty tak citliví, že se okamžitě objeví negativní reakce.
Proto použití stavební směsi vyžaduje dodržování základních bezpečnostních pravidel:
1. S polyuretanovou pěnou musíte pracovat ve větraném prostoru.
2. Optimální teplota vzduchu je dvacet až dvacet pět stupňů nad nulou. Vyšší teploty jsou nežádoucí.
3. Musíte také zajistit, aby ošetřované povrchy nebyly příliš horké.
4. Při zpracování velkých ploch se doporučuje používat respirátory.
5. Nezapomeňte si také vzít rukavice.
Polyuretanová pěna je běžným materiálem. Jsou lidé, kteří s ní pracují každý den. Pokud by všichni skončili v nemocnici, pěna by byla stažena ze stavebního trhu. V důsledku toho je toxicita montážního tmelu minimální. Ale je to tam. Proto je lepší přijmout preventivní opatření.
