1) Sebastes norvegicus C. V. – ryba z řádu ostnatoploutvých, čeledi štírovitých, s velkou hlavou, zčásti pokrytou šupinami, zčásti s rohovitými hlízami a ostny, s tenkými zuby v obou čelistech, před vomerem a na palatinových kostech, poněkud podobný v celkovém vzhledu pro okouna. Délka 50-100 cm; barva je karmínově červená, na hřbetě hnědne a na břiše světlejší. Žije v severních mořích ve značné hloubce; při vtažení do horních vrstev se plavecký měchýř okouna M. roztáhne a vytlačí vnitřnosti. Okoun M. se v Norsku jí a cení, zde na Murmanu se při lovu tresky vyskytuje jen zřídka. 2) Serranus scriba z rodu Serranus z čeledi okounovití (Percidae), s protáhlým tělem, jednou hřbetní ploutví (většinou s 9 nebo 11 ostnatými paprsky), 2 nebo 3 ostrými ostny na žaberním krytu, hladkým spodním okrajem prosobranch kost, s kartáčovitými zuby, mezi nimiž zřetelně vyčnívají tesáky, se zuby na střeše tlamy, hladkým jazykem a malými šupinami. Tento rod zahrnuje asi 140 druhů charakteristických pro mírné a horké země; žijí v moři, někteří vstupují do brakických a sladkých vod. S. scriba S. V. – červená, s 5-7 černomodrými příčnými pruhy po stranách a nepravidelnou sítí modrých čar: hřbetní, ocasní a řitní ploutve s červenými skvrnami; délka 20-30 cm. Nachází se ve Středozemním a Černém moři. Používá se k jídlu. Je pozoruhodný svým hermafroditismem: vedle vaječníku se nachází také semenná žláza (varle). Další druh tohoto rodu, Serranus Cabrilla C. V. – žlutošedý, na břiše načervenalý, se 7 příčnými tmavě hnědými pruhy a 3 červenými pruhy po stranách hlavy, dlouhý 20-30 cm, nalezený ve Středozemním a Černém moři, stejně jako u pobřeží Anglie, Francie a Portugalska (zobrazeno na obr. 4 v tabulce II. Ryby). 3) Okoun M. se také nazývá candát mořský, nebo kaikan (Labrax lupus) – viz M. candát.
Encyklopedický slovník F.A. Brockhaus a I.A. Efron. – Petrohrad: Brockhaus-Efron. 1890-1907.
Podívejte se, co je „mořský okoun“ v jiných slovnících:
Mořská louka – ryba běžná v Barentsově, Beringově moři, Tichém a Atlantském oceánu. Maso mořského vlka je poměrně tučné a chutné (obsahuje 18 % bílkovin, až 6 % tuku). Slovník kulinářských termínů. 2012 . Kulinářský slovník
mořský vlk – viz Mořský okoun . Stručná encyklopedie úklidu
Mořská louka – ? Mořský okoun Sebastes chlorostictus Vědecká klasifikace Království: Podříše zvířat . Wikipedie
mořské basy — didysis jūrinis ešerys statusas T sritis zoologija | vardynas taksono rangas rūšis atitikmenys: hodně. Sebastes marinus angl. hemdurgan; Norsko treska jednoskvrnná; oceánský okoun; červený dech; červená ryba; růžová rybka; snapper rus. zlatý okoun; mořský okoun ryšiai … Žuvų pavadinimų žodynas
mořské basy — žalsvadryžis jūrinis ešerys statusas T sritis zoologija | vardynas taksono rangas rūšis atitikmenys: hodně. Sebastes elongatus engl. zelený pruhovaný skalník rus. baskytara zeleného pásma; ryšiai mořského vlka: platesnis terminas – paprastieji jūriniai… … Žuvų pavadinimų žodynas
Sušený mořský okoun — Druh jídla: Kategorie: Recept na vaření. Encyklopedie kulinářských receptů
Mořský okoun v bombajském stylu — Typ jídla: Kategorie: Doba vaření (minuty): 7 Produkty: Recept na vaření . Encyklopedie kulinářských receptů
Garmanův mořský okoun — ešerys pasišiaušėlis statusas T sritis zoologija | vardynas taksono rangas rūšis atitikmenys: hodně. Ectreposebastes imus engl. Garmanova hlubinná ryba štíra; pelagický štír; šupinatá ježek ryba rus. mořský okoun Garman ryšiai:… … Žuvų pavadinimų žodynas
Ryba – uzený mořský okoun — Mořský okoun je hlubinná, velkohlavá a velkooká, dosti velká ryba (o hmotnosti 1-2 kg, někdy 8-9 kg), kterou naše trawlery loví z hlubin Barentsova moře. Prudká změna tlaku při výlovu této rybě vyčnívá oči z důlků. Kniha o chutném a zdravém jídle
Pečená treska nebo mořský okoun — Typ jídla: Kategorie: Doba vaření (minuty): 20 Produkty: Recept na vaření . Encyklopedie kulinářských receptů
