Zjišťujeme součinitel zhutnění zeminy, písku a drtě a také hustotu zemin při výstavbě vozovky, zásypu příkopů, jímek a terénních úpravách. Pracujeme po celém Rusku.
Níže je srovnávací tabulka nákladů a načasování práce:
Termíny a místo konání
Expresní metody pro stanovení stupně zhutnění písku a zeminy.
1 pracovní den. Měření se provádí na místě. Závěry s výsledky měření vypracovává pracovník na zařízení.
450 rublů.
350 rublů.
Standardní zhutňování (GOST 22733-2016 Metoda pro laboratorní stanovení maximální hustoty).
3-4 pracovní dny. Hustota je stanovena na pracovišti metodou řezného prstence a vzorek je odebrán pro analýzu v laboratoři.
3050 rublů.
2050 rublů.
Metoda řezného prstence (v případě, že je nutné určit hustotu). GOST 5180-2015 Půdy. Metody laboratorního stanovení fyzikálních vlastností
1-2 pracovní dny. Na místě se odebere vzorek metodou řezného prstence a vypočítá se hustota půdy.
1650 rublů.
1500 rublů.
Stanovení hustoty drceného kamenného podkladu* (GOST 28514-90 stanovení hustoty půdy metodou objemové náhrady).
1-2 pracovní dny. Na místě se odebere vzorek drceného kamene a vypočítá se jeho hustota.
3050 rublů.
1750 rublů.
Odjezd pracovníka laboratoře na místo zákazníka
Moskva a Moskevská oblast (ne dále než 100 km od moskevského okruhu)
* Pokud je v projektu uvedena požadovaná hustota po zhutnění, pak je možné vypočítat stupeň zhutnění kamenné drti (koeficient zhutnění).
Řízení stupně zhutnění je standardizováno:
– SP 45.13330.2012;
– Směrnice pro výstavbu silničních podloží;
– TR 73-98 Technická doporučení k technologii zhutňování půdy při zasypávání jam, příkopů a dutin;
– SP 121.13330.2012 Letiště. Aktualizované vydání SNiP 32-03-96.
Požadovaná hodnota součinitele zhutnění písku nebo zeminy je upravena aktuálními regulačními dokumenty v závislosti na objektu nebo je samostatně uvedena v projektu. Pokud tyto údaje nejsou k dispozici, můžete použít tabulku M.2 SP 45.13330.2012:
Kontrolní hodnoty součinitele zhutnění při zatížení na povrchu zhutněné zeminy MPa při celkové tloušťce výplně m
Poznámka – Koeficient zhutnění je poměr dosažené hustoty suché zeminy k maximální hustotě suché zeminy získané ve standardním zhutňovacím zařízení podle GOST 22733.
Stanovení stupně zhutnění zeminy, písku nebo drtě se provádí v rámci sledování provádění zemních prací a kontroly souladu ukazatelů zhutnění s návrhovými hodnotami. Měření se provádějí u paty jam a příkopů, a to i při jejich zasypávání, jakož i při výstavbě silnic a železnic. Během práce se zjišťuje koeficient zhutnění, který ukazuje míru souladu skutečné hustoty s maximální hustotou, na kterou lze zeminu zhutnit (standardní metoda zhutnění podle GOST 22733-2016).
Obsah
- Příklad stanovení stupně zhutnění půdy.
- Expresní metody stanovení koeficientu zhutnění zeminy, písku, drceného kamene
- Stanovení stupně zhutnění drceného kamene
- Standardní zhutnění jako metoda kontroly stupně zhutnění půdy
- Jak se určuje koeficient zhutnění půdy?
- Proč je nutné stanovit koeficient zhutnění půdy?
- Funkce procesu
- Metody výzkumu
- Metoda řezného kroužku
- Výzkumná metoda se statickým penetrometrem (například PSG-MG4)
- Pracovní výsledky
- Náklady na práce
- Jaký by měl být koeficient zhutnění půdy?
- Často kladené otázky
- Jak se měří koeficient zhutnění?
- Je nutné pro stanovení koeficientu ověřit laboratorní vybavení?
- Jak se vyhotovuje protokol o provedených laboratorních testech pro stanovení koeficientu?
Příklad stanovení stupně zhutnění půdy.
Předpokládejme, že maximální hustota půdního skeletu je 1,95 g/cm3 (t/m3) a hustota půdního skeletu po zhutnění na místě je 1,88 g/cm3 (t/m3). Vydělme skutečnou hustotu maximem a najdeme koeficient zhutnění: Coupl = 1,88/1,95 = 0,96.
V projektech často není standardizován stupeň zhutnění půdy (neuvádí se koeficient zhutnění), ale hustota skeletu půdy (g/cm3 nebo t/m3). V tomto případě je nutné zjistit skutečnou hustotu a vlhkost půdy na stanovišti a vypočítat požadovanou hustotu půdního skeletu.
Hodnoty součinitele zhutnění zeminy nebo písčitého podkladu jsou „testovány“ na standardizovaný projekt, hodnoty GOST nebo SNiP, nejčastěji rovné 0 (spodní část podloží) nebo 95–0 (horní část podloží a podklad). vrstva).
Expresní metody stanovení koeficientu zhutnění zeminy, písku, drceného kamene
Pro stanovení koeficientu zhutnění půdy existují 3 běžné expresní metody: pomocí statických a dynamických penetrometrů a také balónových hustoměrů. Při stanovení zhutnění zeminy expresními metodami se všechna měření provádějí na staveništi, na základě jejichž výsledků je vypracován závěr.
Naše stavební laboratoř používá všechny tři expresní metody pro stanovení stupně zhutnění zeminy, písku a drtě.
Statické hustoměry slouží k provoznímu sledování stupně zhutnění písku nebo zeminy při výstavbě. Používají se ke stanovení stupně zhutnění písčitých a jílovitých zemin obsahujících nejvýše 10 % vměstků větších než 15 mm. Přístroje poskytují spolehlivá měření v rozsahu 0,9 – 1,0 od maximální standardní hustoty, stanovené podle GOST 22733 „Půdy. Metoda pro laboratorní stanovení maximální hustoty.
Při použití těchto zařízení se míra zhutnění půdy posuzuje ukazatelem specifického penetračního odporu, vypočítaného z velikosti síly vynaložené při prohlubování pracovního hrotu. Podle ustaveného typu zeminy se při montáži hustoměru používá kužel (soudržné zeminy) nebo komolý kužel (hlína).
Stupeň zhutnění je dán odchylkou ručičky indikátoru, ke které dochází při deformaci momentového kroužku. Skutečná hodnota stupně zhutnění se stanoví na základě získaných výsledků měření podle tabulky přiložené k zařízení s přihlédnutím k typu zeminy.
Při použití statických hustoměrů pro kontrolu hustoty musí být minimálně 10 % vzorků provedeno standardní váhovou metodou – kroužky podle „Směrnice pro stavbu vozovek“.
V procesu kontroly kvality hutnění podkladu se pro testování vybírají plochy o velikosti minimálně 20*20 cm, vrchní přehutněná nebo uvolněná vrstva do hloubky 3-5 cm se odstraní, podklad se očistí a srovnal.
Hustoměr se umístí svisle k měřenému povrchu a zatlačením na rukojeť se hrot ponoří do země, dokud se základna omezovací spojky nezastaví v povrchu půdy, načež se hustoměr z půdy odstraní a údaj na stupnici siloměru se zaznamená do deníku.
Penetrace statickým hustoměrem v každém bodě se provádí 3-5krát. Vzdálenost mezi měřicími body je minimálně 15 cm.
Skutečný koeficient zhutnění písku je určen údaji siloměru hustoměru a odpovídajícími kalibračními grafy uvedenými v pasportu statického hustoměru.
Statické hustoměry slouží k operativní kontrole kvality zhutnění umělých půdních základů (vrstva písku různé velikosti) různých konstrukcí (podlahové podklady, základy, vrstvy vozovek apod.) při výstavbě objektů.
Aktivně se používá i dynamický hustoměr D-51A. Stejně jako statický slouží k provozní kontrole stupně zhutnění zemin obsahujících částice do 2 mm. Metoda dynamického snímání je založena na stanovení odolnosti zeminy proti ponoření sondy (tyče s kuželovou špičkou) pod vlivem nárazů stálého hmotnostního zatížení volně padajícího z dané výšky.
Stanovení stupně zhutnění drceného kamene
Zařízení BPD-KM je hustoměr typu vodního balónu, který měří objem otvoru a poté určuje skutečnou hustotu po zvážení materiálu odebraného z otvoru. Určeno pro kontrolu kvality zhutnění drceného kamene a štěrkových podkladů a povlaků vyrobených ze směsí, jejichž zrnitostní složení splňuje požadavky GOST 25607-94. Stanovení hustoty půdy se provádí pomocí obecně uznávaných metod v souladu s GOST 28514-90 „Stanovení hustoty půdy metodou náhrady objemu“. Objemová hmotnost testované vrstvy je stanovena s přesností 0,01 g/cm3.
Standardní zhutnění jako metoda kontroly stupně zhutnění půdy
V případě použití standardní metody s povinným odběrem zemin ze zhutněné vrstvy jsou vybrané vzorky analyzovány v laboratorních podmínkách, tzn. Provádí se standardní zhutnění, maximální hustota při optimální vlhkosti je stanovena podle GOST 22733-2016. Na základě získaných dat se vypočítá koeficient zhutnění. Tato metoda je přesnější, ale časově náročná, proto se používá jako ověřovací metoda při použití expresních metod. Pokud při použití expresních metod všechny práce zaberou 1-2 dny, pak laboratorní testy a stanovení zhutnění půdy standardní metodou zhutnění trvají až 3-5 dní. Získané výsledky poskytují doporučení pro zvýšení hustoty při nízkých rychlostech zhutňování.
Koeficient relativního zhutnění zeminy je bezrozměrná hodnota, která je ukazatelem poměru hustoty suchých částic zeminy v násypu stanovené regulačními požadavky na stavbu umělého nebo přírodního základu k její objemové hmotnosti, která je nominálně zohledněna v výpočet objemu daného násypu. Níže podrobně popisujeme metody pro zjištění tohoto ukazatele, které jsou nezbytné pro provedení dalších inženýrských výpočtů při navrhování projektu investiční výstavby.
Jak se určuje koeficient zhutnění půdy?
Stanovení koeficientu zhutnění půdy je poměrně jednoduchý postup, který zahrnuje dosazení známých parametrů do následujícího vzorce za účelem následného výpočtu požadované hodnoty:
rn – v praktických výpočtech je akceptována hustota půdního skeletu v násypu, poměr hmotnosti látky s přihlédnutím ke všem pórům, vodě v nich a dalším nečistotám k objemu, který zabírá nebo vytlačuje.
rn,max – to je hustota půdních částic mínus pórovitost a vlhkost v těchto pórech k jmenovitému objemu, který zabírá tento materiál, převzatá z teoretických výpočtů, stanovených během laboratorních zkoušek, empirickou metodou.
Kу – požadovaná hodnota nezbytná pro stanovení koeficientu zhutnění půdy.
Proč je nutné stanovit koeficient zhutnění půdy?
Stanovení koeficientu zhutnění půdy je nutné při navrhování projektu investiční výstavby k dosažení následujících cílů:
- Povinná příprava měřické dokumentace, zprávy o inženýrsko-geologických průzkumech, které jsou jednou z předprojektových etap a jsou součástí IRD.
- Zdůvodnění možnosti výstavby projektu investiční výstavby na uvažovaném místě s přihlédnutím k jeho prostorovému plánování a konstrukčním prvkům.
- Rozhodnutí o zajištění požadované únosnosti základu nebo o nutnosti jeho výměny.
- Pomoc při přípravě správné projektové dokumentace v souladu s požadavky předpisů.
- Stanovení skutečného předpokládaného sedání podkladu pod tlakem projektovaného objektu.
- Koeficient zhutnění zeminy umožňuje určit rozdíl v sedání, pokud pod základem navrhované konstrukce leží zeminy s různými fyzikálními a mechanickými vlastnostmi, stejně jako sklon budovy, který ovlivňuje vlastnosti konstrukčního schématu, výztuže a predikce trhlin, případně koncentrace napětí v jednotlivých uzlech nosného rámu.
Funkce procesu
Stanovení maximální hustoty půdy a koeficientu zhutnění se vyznačuje následujícími vlastnostmi:
- Každý kopec hmotných částic má póry, které jsou vyplněny vzduchem nebo vodou.
- Při výkopu jámy je narušena struktura půdy, zvyšuje se pórovitost, což přispívá ke zvýšení volnosti základu.
- Koeficient relativního zhutnění zeminy nám umožňuje určit, jaký stupeň zhutnění je potřeba k dosažení požadované únosnosti základu a tento ukazatel je klíčový při návrhu základů pro stavbu.
- Tento parametr ovlivňuje strukturu, tloušťku, počet vrstev a stupeň zhutnění půdního, pískového a štěrkového polštáře pod navrženou konstrukcí.
Metody výzkumu
V praxi se pro stanovení koeficientu zhutnění půdy používají tyto 3 základní metody:
- Vážení je složitý laboratorní postup, který vyžaduje specializované vybavení a dovednosti laboratorního asistenta, a proto se používá jen zřídka.
- Metoda řezného kroužku.
- Výzkumná metoda se statickým penetrometrem.
Poslední dvě metody pro výpočet koeficientu zhutnění základny jsou podrobně popsány níže.
Metoda řezného kroužku
- Vezměte ocelový prstenec ve tvaru válce, u kterého je znám průměr a výška tvořící přímky.
- Kroužek je pod tlakem ponořen do země.
- Vzhledem k tomu, že geometrické parametry prstence jsou známé, je objem sypkého materiálu uvnitř prstence zjištěn automaticky.
- Z prstence se odstraní množství materiálu odříznutého z celkového objemu.
- Vzorek se zváží na laboratorních vahách, aby se získala jeho přesná hmotnost mínus hmotnost ocelového válce.
- Výsledná hmota se vydělí objemem vzorku uvnitř válce, čímž získáme číselnou hodnotu jeho hustoty.
- Vypočtená hustota se vydělí objemovou hmotností podle tabelovaných hodnot z regulační dokumentace pro daný typ výkopu zeminy.
Příklad kontroly zhutnění půdy ve vzorku:
- rn,max = 2050 kg/m3.
- Průměr válce d = 80 mm = 0,08 m, poloměr r = 40 mm = 0.04 m.
- Výška tvořící čáry válce je h = 40 mm = 0,04 m.
- Hmotnost vzorku po zvážení je m = 400 g = 0.40 kg.
- Kу = rn / rn,max.
- Objem válce, V = pr 2 h = 3.14 x 0.04 2 x 0.04 = 3.14 x 0.0016 x 0.04 = 0.002 m3.
- rn = m/V = 0.4 x 0.0002 = 2000 kg/m3.
- Kу = rn / rn,max = 2000/2050 = 0.976.
Relativní koeficient zhutnění vzorku je 0.976.
Výzkumná metoda se statickým penetrometrem (například PSG-MG4)
Laboratorní přístroj má ovládací tlačítka, která obsahují 5 různých tlačítek. Každá z kláves má specifickou funkci – odpojení nebo zapnutí zařízení, přepínání režimů. Toto zařízení pro stanovení základního koeficientu zhutnění podporuje 3 režimy výpočtu:
- Režim K:
- Výpočet koeficientu zhutnění vzorku, Kу.
- Zjištění modulu pružnosti, E.
- Zjištění úhlu vnitřního tření, f.
- Zjištění specifické adheze základních částic, str.
- Stanovení relativní vlhkosti podkladu.
- Režim E – zjištění modulu pružnosti sypkého materiálu, E.
- Režim Pm – speciální režim, který umožňuje vypočítat specifickou odolnost materiálu vůči denitraci.
Zařízení je upevněno v bodě, pro který je nutné určit požadovanou hodnotu maximální hustoty a relativního součinitele zhutnění. Potřebné parametry se vypočítají automaticky, poté má uživatel možnost zkopírovat výsledek do paměti PC nebo uložit na interní paměťovou kartu zařízení.
Pracovní výsledky
Vypočtená hodnota součinitele zhutnění zeminového základu tvoří podklad pro zprávu o geotechnickém průzkumu. Tento indikátor je porovnán s regulačními požadavky, načež technik učiní závěr o potřebě zhutnění základny nebo její úplné nebo částečné výměny.
Náklady na práce
Náklady na práci na výpočtu výše uvedených konstrukčních parametrů se pohybují od 150 do 550 rublů. pro každou požadovanou hodnotu se stanoví individuálně po analýze projektových dat nebo zprávy o inženýrsko-geologických průzkumech a prohlídce na místě. Konečná cena díla je vyčíslena v odhadu, který zdarma zpracují zástupci naší společnosti.
Jaký by měl být koeficient zhutnění půdy?
Teoreticky se koeficient zhutnění zeminy pohybuje od 0 do 1. Podle SP 45.13330.2012 však pro zajištění bezpečného provozu projektované nebo rozestavěné investiční výstavby nesmí být tento parametr menší než 0,95.
Často kladené otázky
Níže jsou uvedeny odpovědi na nejčastější dotazy zákazníků, kteří se hlásí do naší společnosti.
Jak se měří koeficient zhutnění?
Tato hodnota je bezrozměrná, protože podle vzorce je indikátor hustoty dělen hodnotou hustoty, a proto jsou jednotky měření sníženy.
Je nutné pro stanovení koeficientu ověřit laboratorní vybavení?
Ano, testování laboratorního vybavení je nutné provádět alespoň jednou za 1 měsíců a získat příslušný certifikát pro výpočet přesných výsledků.
Jak se vyhotovuje protokol o provedených laboratorních testech pro stanovení koeficientu?
Tato hodnota je mezilehlá, pomocná, zaznamenává se do tabulky, dosazuje do vzorců pro další výpočty a porovnává se standardními ukazateli, na základě kterých je učiněn konečný závěr o vhodnosti násypu pro stavbu a umístění navrženého stavět na tom.
