Účinnost topného kotle je poměr užitečného tepla spotřebovaného na výrobu páry (nebo horké vody) k dostupnému teplu topného kotle. Ne všechno užitečné teplo generované kotlovou jednotkou je posíláno spotřebitelům, část tepla je spotřebována pro vlastní potřebu. Vezmeme-li v úvahu toto, účinnost topného kotle se liší podle vyrobeného tepla (hrubá účinnost) a tepla uvolněného (čistá účinnost).
Rozdíl mezi vyrobeným a uvolněným teplem se používá pro stanovení spotřeby pro pomocné potřeby. Pro vlastní potřebu se nespotřebovává pouze teplo, ale také elektrická energie (např. pro pohon odsavače kouře, ventilátoru, napájecích čerpadel, mechanismů přívodu paliva), tzn. spotřeba pro vlastní potřebu zahrnuje spotřebu všech druhů energie vynaložené na výrobu páry nebo horké vody.
V důsledku toho hrubá účinnost topného kotle charakterizuje stupeň jeho technické dokonalosti a čistá účinnost charakterizuje jeho obchodní ziskovost. Pro hrubou účinnost jednotky kotle, %:
podle rovnice přímé rovnováhy:
ηbr = 100 Qpol / Qpp
kde Qfloor je množství užitečného tepla, MJ/kg; Qрр – využitelné teplo, MJ/kg;
podle rovnice obráceného vyvážení:
ηbr = 100 – (q2 + q3 + q4 + q5 + q6),
kde q je tepelná ztráta v %:
- q2 – se spalinami;
- q3 – v důsledku chemického nedopalování hořlavých plynů (CO, H2, CH4);
- q4 – s mechanickým podpálením;
- q5 – z vnějšího chlazení;
- q6 – s fyzikálním teplem strusky.
Pak čistá účinnost topného kotle podle reverzní bilanční rovnice
kde qс.н – spotřeba energie pro vlastní potřebu, %.
Stanovení účinnosti pomocí přímé bilanční rovnice se provádí zejména při vykazování za samostatné období (dekáda, měsíc) a pomocí reverzní bilanční rovnice – při testování topného kotle. Výpočet účinnosti topného kotle pomocí reverzní rovnováhy je mnohem přesnější, protože chyby při měření tepelných ztrát jsou menší než při stanovení spotřeby paliva.
- Tovární certifikáty
- SRO členství
- Certifikovaná technologie svařování
- Patenty na kotelní zařízení
Je důležité vybrat výkon kotle podle oblasti, přičemž je třeba vzít v úvahu nejen plochu a objem budovy, ale také typ budov a klimatické údaje regionu.
Na našem webu kalkulátor pro výpočet výkonu kotle zohledňuje teplo potřebné ke kompenzaci tepelných ztrát stavebními konstrukcemi a ztrát způsobených infiltrací (pronikáním) venkovního vzduchu, jejich netěsnostmi a periodicky otevíranými dveřmi.
Vnější stavební objem budovy by měl být určen vynásobením horizontální průřezové plochy odebrané podél vnějšího obrysu budovy v úrovni prvního patra plnou výškou budovy, měřeno u panelových budov: od úrovně dokončené budovy podlaží (nulová značka) do horní roviny tepelně-izolační vrstvy krytiny podkroví, u ostatních objektů od úrovně terénu.
Návrhová teplota vzduchu ve vytápěných budovách se bere v závislosti na typu a účelu budovy:
- Hotel, ubytovna, administrativní budova, obytné budovy + 20 °C;
- Mateřské školy, školky, polikliniky, ambulance, ambulance, nemocnice + 22 °C;
- Vyšší a střední odborné vzdělávací instituce, střední školy, internáty, laboratoře, stravovací zařízení, kluby, kulturní domy + 16°C;
- Divadla, obchody, hasičské zbrojnice + 15 °C;
- Kina + 14 °C;
- Garáže + 10 °C;
- Koupele + 25 °C.
Pokud je požadováno vytápění různých typů objektů, je spotřeba tepla vypočítána pro každý zvlášť, výsledné hodnoty se sečtou a výkon kotle musí být zvolen v souladu s celkovým celkovým výkonem každého jednotlivého úkolu.
Klimatické podmínky vašeho regionu jsou brány v souladu s SP 131.13330 Stavební klimatologie. Údaje pro všechny regiony Ruska jsou zahrnuty v naší kalkulačce pro výpočet výkonu kotle.
Pouze s podrobnějším výpočtem je možné volit výkon kotle podle oblasti s ohledem na potřebu tepla objektu na větrání a ohřev vody. Můžete si jej objednat u obchodního oddělení kotelny zasláním požadavku na e-mailovou adresu sb@kvzr.ru nebo zavoláním (38-52) 29-97-41, 29-97-42.
Účinnost kotle nebo účinnost kotelní jednotky je poměr množství tepla použitého v kotelní jednotce k množství tepla vynaloženého na palivo. Část páry vyrobené v kotlové jednotce je přímo vynakládána pro vlastní potřebu, např. na napájecí čerpadla, dmychadla, odsavače kouře, ofukovací topné plochy. S přihlédnutím k těmto nákladům je představen koncept Čistá účinnost kotle.
Teplo použité v kotli k výrobě páry nebo horké vody je
kde V – hodinová spotřeba paliva, kg/h (m3/h);
D – hodinová produktivita kotelní jednotky, kg/hod;
q k.a – množství tepla přeneseného do vody v kotelní jednotce k její přeměně na páru nebo k výrobě horké vody, vztaženo na 1 kg páry nebo vody, kJ/kg (kcal/kg);
ŋk.a – účinnost kotlové jednotky.
Pro kotel, který vyrábí sytou páru
kde i ” je entalpie nasycené páry;
i p.v.— entalpie napájecí vody;
q пр — množství tepla odebraného z kotlové jednotky s odkalovací vodou, kJ/kg (kcal/kg); obvykle q пр = (0,01–0,02) · i ‘, Kde i ‘ je tepelný obsah vody při teplotě tн.
Pro teplovodní kotel, který vyrábí teplou vodu
kde i 1 — entalpie vody vstupující do kotle; i 2 – entalpie vody opouštějící kotel.
Pokud je známo množství vyrobené páry a její entalpie, dále hodinová spotřeba paliva a spalné teplo paliva, lze určit účinnost kotelny, %:
U moderních kotlových jednotek hodnota q 1 v závislosti na parním výkonu kotelny, teplotě spalin, druhu spalovaného paliva a způsobu jeho spalování se může pohybovat ve velmi širokých mezích od 75 do 80 % u kotlových jednotek malého výkonu, ve kterých tuhá paliva se spalují ve vrstvených topeništích a až 91–95 % u velkých kotlů se spalováním paliva. Nejvyšší účinnosti dosahují kotelní jednotky pracující na kapalná a plynná paliva.
U kotlů malého výkonu se tepelné ztráty pohybují od 20 do 25 % a u velkých od 5 do 9 %. Hlavní tepelné ztráty jsou ztráty výfukovými spalinami q 2
Příklad. Určete účinnost kotle a odhadněte tepelné ztráty kotle o výkonu páry Q = 10 tun/hod s parametry páry: tlak P = 1,4 MPa (14 kgf/cm2) a teplota t = 197,3 °C. Hodinová spotřeba paliva 1500 kg, teplota napájecí vody 100°C, spalné teplo paliva Q str н = 20647 kJ/kg (4916 kcal/kg). Tepelné ztráty kotelny se posuzují pomocí průměrných hodnot uvedených v příslušných částech. Velikost q п р (množství tepla odebraného z kotlové jednotky s odkalovací vodou) se rovná 0.
Dle tabulky a zadaných parametrů páry: tlak р a teplotu t zjistíme jeho entalpii ~ 2790 kJ/kg (666 kcal/kg). Při 100°C bude tepelný obsah napájecí vody přibližně 419 kJ/kg (100 kcal/kg). Proto teplo přijaté 1 kg páry podle vzorce, q к . а = 2790 – 419 = 2371 kJ/kg ( q к . а = 666 – 100 = 566 kcal/kg).
Účinnost jednotky kotle podle vzorce
Velikost tepelné ztráty Σ q i = 100 – ŋ k.a = 100 – 76,8 = 23,2 %. Na základě průměrů q 2 , q 3 , q 4 uvedené v § Tepelná bilance kotelní jednotky, najdeme q 2 = 12,5 %, q 3 = 1 %, q 4 = 6,25 %. V důsledku toho množství ztrát do životního prostředí q 5 = Σ q i – q 2 – q 3 – q 4 = 23,2 – 12,5 – 1 – 6,25 = 3,45 %. ,
