Patří k protipožárním bariérám podle článku 37 federálního zákona-123 „O klasifikaci. “. Zákon uvádí následující definici požárních stěn – jedná se o stavební konstrukce s normovými limity požární odolnosti, třídou požárního nebezpečí konstrukce, které jsou navrženy tak, aby zabránily šíření faktorů rozvoje požáru z jedné části budovy nebo prostoru do sousedních místností. , stejně jako mezi budovami.

Na otázku – jak se nazývá požární stěna?, můžete často slyšet odpověď – firewall. Jde o správný, ale již dávno překonaný název, který je často novináři zneužíván. Jejich velitelé hasičských sborů, vedoucí hasičů se však nazývají velitelé hasičů a velitelé hasičů, požární kmeny se nazývají požární hadice, strážní se nazývají brigády a sanitky se nazývají kočáry.

Firewall, který lze snadno vidět ve starých historických budovách mnoha měst, je volně stojící prázdná stěna mezi sousedními dřevěnými domy na jejich plnou výšku, postavené z kamene nebo cihel, určené k zamezení šíření požáru po celém bloku.

Stojí za zvážení, kolik typů takových ohnivzdorných stěn existuje?

Podle federálního zákona č. 123 existují v závislosti na mezích požární odolnosti uzavírací části dva typy – první nebo druhý.

Otázka: Jak zjistit, že se jedná o protipožární stěnu v budově nebo stavbě? Která zeď to je a zda existuje rozdíl – je docela obtížné to zjistit vizuálně, protože při kontrole nejsou vidět všechny konstrukční prvky.

Bez dostupnosti projektové a konstrukční dokumentace to tedy není snadné vyhodnotit, protože některé vlastnosti takových stěn se nacházejí i v požární přepážky, trvalé nosné stěny budov, které nejsou protipožární.

1 typy

Tyto parametry je nutné objasnit zvážením hlavních rozdílů mezi požární stěnou a přepážkou:

  • Protipožární stěna typu 1 je schopna zadržet požár po dobu až 150 minut a zabránit jeho dalšímu šíření po podlažích, úrovních, místnostech, schodištích budovy, přičemž limit požární příčky typu 1 je max. 45 minut.
  • Ohnivzdorná stěna, vnější i vnitřní, nutně spočívá na základu, což jí umožňuje plnit své funkce, a to i v případě zhroucení konstrukcí na straně, kde jsou oddělení, sekce, místnosti budovy nebo konstrukce umístěné, které jsou zachváceny požárem, a pouze ohnivzdorná přepážka požárně odolné podlahy, což jej činí zranitelnějším během rozvoje požáru.

Hlavním parametrem, který odlišuje požární stěny prvního a druhého typu, je mez požární odolnosti. Požární odolnost požárních stěn typu 1 dle SP 112.13330.2011, nesmí být nižší než 150 REI, to znamená, že musí udržovat nosnost po dobu 2,5 hodiny; neměňte geometrické rozměry; být v celém prostoru absolutně neporušené, neumožňovat pronikání vysokoteplotního tepelného toku, otevřeného ohně, toxických spalin do přilehlých požárních úseků a částí objektu.

ČTĚTE VÍCE
Co je dražší: sedlová střecha nebo valbová střecha?

Otázka: Jaké materiály se používají pro stavbu stěnových konstrukcí, které chrání před ohněm, vysokou teplotou a prouděním spalin?

  • Požární stěny – zděné, keramické, kamenné stavební bloky.
  • Stěnové konstrukce jsou monolitické, železobetonové prefabrikáty.
  • Kombinované stěny – ze železobetonových rámů s otvory vyplněnými cihlami a keramickými bloky.

Je třeba říci, že požární odolnost protipožární stěny z některého z těchto stavebních materiálů nebo konstrukcí závisí pouze na přesném dodržování technologie zdění a montáže pracovníky stavebních a montážních organizací, kvalitě použitých výrobků a upřednostňování k cihlovým nebo železobetonovým stěnám z hlediska odolnosti proti ohni, není důvod.

2 typy

Mez požární odolnosti takových stěnových konstrukcí je nižší než u stěn typu 1 a nesmí být nižší než REI 45.

Jsou-li požárně odolné stěnové konstrukce prvního typu nejčastěji vnějšími prvky budov, které mohou zabránit vstupu zdrojů vznícení zvenčí, a to i v případě nedodržení požárních přestávek při zástavbě obydlených oblastí, pak protipožární stěny alespoň typu 2 obvykle rozdělené na požární úseky, stavební části, veřejné, průmyslové stavby v rámci objemu budovy:

  • Chcete-li zvýraznit schodiště, kde je vnitřní typy únikových schodů, jakož i další evakuační cesty, východy z přilehlých prostor, včetně těch s kategorií nebezpečí požáru a výbuchu.
  • Při dělení vícebytových obytných domů do blokových sekcí.
  • Pro oddělení vložek, veřejných a pomocných budov od obytné části budov.

Stěny obou typů 2 a 1 mohou být nosné nebo samonosné; podélné, půdorysně příčné budovy nebo stavby, jimi rozdělené na požární úseky.

Hlavním účelem je zabránit vniknutí požáru do budovy zvenčí a také rozšíření na oblast více než jednoho požárního úseku, což umožňuje bezpečnou evakuaci osob; výrazně zjednodušit hašení; snížit materiální škody, včetně zabránění úplnému zničení konstrukce.

Požární stěny jsou dokončeny pouze s použitím nehořlavých stavebních materiálů – omítky, keramické obklady, povětrnostní nátěry. Při použití zavěšených fasád se jejich vnitřní výplň provádí výhradně nehořlavými tepelně izolačními materiály, které mají atest protipožární ochrany, např. protipožární čedičový materiál.

Meze požární odolnosti požárních stěn

Meze požární odolnosti požárních stěn

Požární odolnost

SP 2.13130.2012 určuje požární odolnost jakékoli stavební konstrukce včetně protipožární stěny, její schopnost udržet nosnost a/nebo uzavírací schopnost.

Je třeba vzít v úvahu, že limit požární odolnosti může být jak normami požadovaný, tak skutečný, v závislosti na aktuálním stavu všech prvků požárně odolné stavební konstrukce, včetně jejich opotřebení a stávajícího mechanického poškození.

Tato důležitá okolnost pro stěny již existujících objektů se může stát předmětem stavebního posouzení na základě výsledků požárně technické prohlídky; včetně uvnitř outsourcing hašení požárů, audit.

ČTĚTE VÍCE
Jak dešifrovat čísla na oběhovém čerpadle?

Požární stěny, jejichž určující schopností je schopnost dlouhodobě odolávat požáru a vysokoteplotním tepelným účinkům, jsou navrženy a postaveny:

  • V budověrozdělením na části tak, aby zvýrazněním požárních úseků požárně odolnými konstrukcemi v kterémkoli z nich obsahoval zdroj požáru, který se v nepřítomnosti rozvíjí bez překážek stacionární hasicí systémy, oheň; nedávejte mu možnost proniknout do sousedních místností a podlah.
  • Mezi budovami (domy) – pro ochranu před vnějšími hrozbami – požár, vysoká teplota v podmínkách hořícího objektu v blízkosti; rozvíjející se na území obydlené oblasti, včetně silného větru, bouře a velkých požárů.
  • Stavba protipožárních stěn ze sendvičových panelůnapříklad ohnivzdorné sádrokartonové desky s dutinami vyplněnými minerálními nehořlavými tepelně izolačními materiály; pórobeton možné, ale vyžaduje jak konstrukční studie, konstrukční řešení, tak požární zkoušky v plném rozsahu předepsaným způsobem.

Kovové stavební prvky, které jsou součástí stěny, jako nosná konstrukce nebo nutné pro její stabilitu, musí být buď uvnitř, skryty před účinky požáru zdivem, vrstvou betonu nebo kamenem; nebo nutně ošetřeny protipožárními barvami, laky, omítkami, metodami požární ochrany kovových konstrukcí, pro dosažení požadovaného limitu požární odolnosti pro požární stěny 1. nebo 2. typu.

Zařízení

Stavba protipožárních stěn, které jsou nezbytně podepřeny základem a proříznuty konstrukcí do celé její výšky, zpravidla začíná podle projektu od počáteční fáze výstavby budovy nebo stavby. Pokud je ještě možné připevnit k budově vnější protipožární stěnu s vlastním základem, aby byla chráněna; pak nelze vnitřní stěny tímto způsobem postavit, aniž by se přistoupilo k rekonstrukci objektu.

Montáž požárně odolných stěnových konstrukcí na místě je vně a/nebo uvnitř staveniště. Ale podle mechanismu vnímání zátěže jsou rozděleny takto:

  • Samonosný, přebírání nákladu výhradně z vlastní hmotnosti a jeho přenášení na základy bloků; základní deska; litý monolitický základ.
  • Nosné požární stěny, přičemž kromě své vlastní hmotnosti přebírají zátěž z ohnivzdorných podlah; stejně jako nátěry a další konstrukční prvky budov a konstrukcí.

Hranice požární odolnosti stěny, tedy její schopnost plnit své funkce, přímo závisí na tom, jak je konstrukčně konstruována.

Výstavba

Prvky protipožárních stěn jsou vyrobeny:

  • Monolitický s rámem z ocelové výztuže umístěným hluboko v betonové hmotě, který chrání kov, který má vysokou tepelnou vodivost, před zahřátím v případě požáru na obou stranách stěny.
  • Rám-panel – vyroben ze železobetonových kloubových panelů na monolitickém rámu, s ochranou kovových svařovaných upevňovacích bodů silnou vrstvou betonu popř. protipožární omítka.
  • Rám ze železobetonových konstrukcí s kusovou výplní otvorů z cihel a keramických tvárnic.
ČTĚTE VÍCE
Jaké fráze byste neměli říkat klientovi při prodeji?

Téměř v každé požární stěně, s výjimkou slepých stěn umístěných na koncích budov, jsou otvory pro okna pro komunikaci mezi různými částmi, požární úseky přes brány a dveře.

Výplň takových otvorů nelze navrhnout ani provést standardními sériově vyráběnými truhlářskými výrobky, protože pak dojde ke ztrátě obecného limitu požární odolnosti protipožární stěny; Brány jsou prakticky otevřené, aby jimi mohl proudit proud plamenů ohřátých na vysokou teplotu spalinami spalovacího procesu.

K jejich vyplnění jsou proto určeny protipožární dveře, okna, poklopy, vrata, ale i vodní clony. Je třeba počítat s tím, že každé dodané nebo zakoupené protipožární dveře nebo jiný tovární výrobek pro výplně stavebních otvorů musí mít certifikát požární bezpečnosti.

Navíc v místech, kde elektrické trasy, inženýrské sítě a komunikace procházejí požárními stěnami, musí být instalovány kabelové prostupy, požární klapky, spojky, větrací mřížky; a otvory a malé otvory jsou vyplněny na celou tloušťku konstrukce stěny nehořlavými materiály včetně ohnivzdorné pěny.

Požadavky a normy

Jsou stanoveny ve federálním zákoně č. 123, SNiP 21-01-97 *, SP 2.13130, SP 4.13130.2013, kterou se stanoví požadavky na provedení, jakož i dodržování norem při výstavbě protipožárních přepážek včetně stěnových konstrukcí:

  • Rozdělit stavební projekty na požární úseky Musí být použity stěny typu 1.
  • Požární stěny musí být postaveny vysoko a stoupat nad střechu ne méně než 0,6 m, jsou-li konstrukce, prvky půdních prostor, obsluhované/neobsluhované střechy, nátěry vyrobeny z hořlavých materiálů; nebo o 0,3 m, jsou-li vyrobeny z požárně odolných konstrukcí, a to i po požární ochraně dřeva protipožární impregnací.
  • Požárně odolné stěnové konstrukce nesmí vyčnívat nad krytiny a střechy budov, pokud jsou všechny jejich prvky s výjimkou hydroizolačního koberce vyrobeny z nehořlavých materiálů.
  • Nesmí se také stavět na celou výšku staveniště, pokud sousedí s horními požárně odolnými podlažími typu 1, čímž je zajištěno nešíření požáru do vodorovně navazujících požárních úseků, a to ani v případě deformace a ničení stavebních konstrukcí.
  • Když je budova nebo stavba rozdělena protipožární stěnou na úseky různých šířek a výšek, musí se jednat o stěny širších, vyšších úseků nebo částí budovy.
  • Minimální tloušťka požární stěny z plné/dutinové keramiky, silikátové, kamenné cihly, tvárnice – 120 mm, a železobetonové desky – 200 mm.
  • Vzdálenost od požární stěny budov k sousedním objektům je určena požární mezerou v závislosti na jejich stupni požární odolnosti.
  • Vzdálenost, plocha mezi požárními stěnami normativně závisí na kategorie nebezpečí výbuchu, stupeň požární odolnosti stavby.
  • Sestavy protipožárních stěn, a to i v místech přiléhajících k podlažím budovy, musí mít mez požární odolnosti ne menší, než odpovídá jejímu typu z hlediska schopnosti zachovat celistvost a tepelně izolační vlastnosti.
  • Plocha otvorů v protipožární stěně, včetně těch vyplněných požárně odolnými certifikovanými vraty, okny, dveřmi, by neměla překročit 25 %.
ČTĚTE VÍCE
Lze použít lepidlo na dlaždice pro pokládku bloků?

Na závěr je třeba poznamenat, že protipožární stěny jsou objemné, masivní prvky stavebního projektu, jehož výstavba vyžaduje mnoho úsilí a peněz; ale také nejspolehlivější konstrukce, které umožňují minimalizovat škody a následky rozvoje požáru v požárním úseku, kde vznikl.

Není možné si představit budovy a stavby bez vnitřních příček, pokud se samozřejmě nejedná o stadion nebo cyklistickou dráhu. A v takových budovách jsou vždy přiděleny pomocné místnosti a oddíly. Uspořádání se provádí rozdělením prostoru do určitých objemů, aby byla zajištěna funkčnost a pohodlí. Dělení je prováděno konstrukčními prvky budov – stěnami a stropy a také příčkami vytvořenými přesně pro tento účel.

Málokoho napadlo, že stěny a příčky mají kromě úkolu rozdělovat a plánovat prostor také požárně bezpečnostní funkci. V tomto ohledu jsou požární přepážky typu 1 nejvíce požárně odolné.

Klasifikace a rozsah

Na rozdíl od stěn, které jsou obvykle nosnými konstrukcemi a přenášejí zatížení z horních pater, nejsou příčky vyšší než výška podlahy a nenesou žádné konstrukční zatížení.

Mohou se lišit účelem a typem materiálu, ze kterého jsou vyrobeny.

Příčky se také liší v souladu s požadavky požární bezpečnosti. Ty, které vydrží značné tepelné zatížení, se nazývají ohnivzdorné. Ty se zase dělí na první (1) a druhý (2) typ. První typ je nejodolnější vůči ohni.

V budovách mohou být příčky technologické – k oddělení vnitřních objemů podlaží průmyslových objektů, mezibytové – k rozdělení prostoru mezi dva byty v obytných domech, interiér.

V poslední době se dispozice obytných budov provádí tak, že zde nejsou žádné mezibytové prvky. Plocha bytu je nyní omezena stěnami.

Z jakých materiálů jsou vyrobeny?

Pro výrobu vymezovacích konstrukcí se používají různé stavební materiály:

  • přírodní a umělý kámen;
  • dřevo;
  • kov;
  • plastické hmoty;
  • sklo.

V některých případech se k jejich vytvoření používá dokonce papír, ale takové konstrukce vůbec nesplňují požadavky na požární bezpečnost. Materiály lze kombinovat. Takže pro příčky prvního typu se kov používá v kombinaci s ohnivzdorným tvrzeným sklem.

Typy požární bezpečnosti

Z hlediska požární ochrany se příčky dělí na dva typy. Požární přepážky prvního typu jsou vyrobeny z ohnivzdorných materiálů a liší se vzhledem od stěn tloušťkou a tím, že nenesou zatížení.

ČTĚTE VÍCE
Kolik váží role tavené střešní krytiny?

Instalace takových prvků se provádí ve fázi obecných stavebních prací na stavbě „krabice“ budovy.

Prvky požární ochrany 2. typu jsou obvykle vyrobeny z lehkých materiálů. Může to být dřevo, sádrokarton, sklo. Pro dodání ohnivzdorných vlastností jsou hořlavé materiály ošetřeny prostředky, které se liší typem ochranného účinku. Takové látky se nazývají retardéry hoření.

Limit požární odolnosti pro požární přepážku typu 1 musí být minimálně EI45. To znamená, že taková konstrukce musí odolávat účinkům plamene a dalších faktorů doprovázejících požár po dobu nejméně 45 minut.

Během této doby by příčka neměla ztratit svou celistvost a izolační vlastnosti. Nesmí jím po stanovenou dobu proudit zplodiny hoření – kouř, toxické plyny, zplodiny.

Povrch na opačné straně, než je ta, která je vystavena ohni, by se neměl zahřívat po dobu 45 minut.

Nejčastěji jsou prvky prvního typu vyrobeny z cihel, železobetonu, pórobetonu a sádrového betonu. Používají ale i sádrokarton namontovaný na rámu z ocelových krabicových profilů.

Prostor mezi plechy musí být vyplněn nehořlavým tepelně izolačním materiálem. Izolace je také umístěna ve vnitřní dutině krabice.

V poslední době se ohnivzdorné příčky prvního typu začínají vyrábět z ohnivzdorného skla na ocelovém nebo hliníkovém rámu.

Takové skleněné konstrukce vydrží působení ohně i déle než 45 minut. V praxi se používají konstrukce s požární odolností ei60, 90 a více.

Je důležité vědět, že protipožární prvky musí rozdělit podlahy do nezávislých oddílů, bez ohledu na použití různých konstrukčních řešení pro přestavbu a dekoraci prostor.

To znamená, že např. při montáži podhledů nebo podlah musí protipožární prvky budov zajistit požární ochranu i nad stropy a pod podlahovými konstrukcemi.

To znamená, že příčky prvního typu jsou konstruovány od konstrukce spodního podlaží až po vrchol, bez ohledu na to, z jakých materiálů jsou tyto podlahy vyrobeny, a nikoli od povrchu podlahy k zavěšenému stropu.

Požadovaná dokumentace

Instalace požárních přepážek se provádí v souladu s požadavky regulačních dokumentů. Tím hlavním je soubor pravidel SP 2.13130.2012 Systémy požární ochrany.

Zákon definuje základní pojmy a pojmy a upravuje, jaké požadavky na požární odolnost platí pro konstrukce prvního a druhého typu.

Při výrobě a montáži stavebních prvků musí být vypracována dokumentace skutečného provedení.

Skládá se z osvědčení o shodě pro výrobek – příčku nebo stavební sestavu a také z pasportu návrhu, který je vypracován po instalaci příčky.

Pas hotového výrobku je vystaven zákazníkovi a je potvrzením požární bezpečnosti konstrukčních prvků zařízení.