Jak vyzdobit vnitřní stěny domu z pórobetonu?

Poté, co je konstrukce budoucího domu Twin Block připravena: jsou postaveny zdi, instalována střecha a inženýrské sítě, instalována okna a dveře, majitelé začnou svůj dům „oblékat“, tzn. začněte dokončovat práce venku i uvnitř domu.

V domech postavených z pórobetonu se dá bydlet naprosto dobře i bez vnější úpravy, ale moderní trendy ve stavebnictví ponechávají zdivo bez povrchové úpravy s velmi omezeným rozsahem použití.

Odkryté zdivo, které bylo estetickou normou před 20-30 lety, je dnes pokryto různými fasádami. Například na vesnici. Reftinsky, Sverdlovsk region, od počátku 1980. let (asi 40 let) jsou úspěšně provozovány budovy postavené z pórobetonových bloků bez vnější úpravy.

Obr.1 Vícebytový bytový dům v obci. Reftinsky, Sverdlovská oblast

Proto se má za to, že hlavní funkcí povrchové úpravy, zejména u nízkopodlažních staveb, je dekorativní funkce. Právě přání zákazníka na vzhled domu určují výběr způsobu a materiálů povrchové úpravy a jsou primární.

Technické vlastnosti zvolené povrchové úpravy jsou navrženy tak, aby zajistily co nejpříznivější provoz stěny s daným vzhledem. Dokončovací nátěry by neměly narušovat odvod vlhkosti ze stěn, a pokud možno chránit zdivo před opětovným navlhčením, tzn. srážky (déšť a sníh).

Vnější dekorace dodává domu krásný designový vzhled a také chrání dům před účinky srážek, slunce a větru.

Dekorace interiéru, kromě dekorativních a ochranných funkcí, vytváří pohodlné a útulné prostředí pro život člověka v domě.

Podívejme se, jaké možnosti vnější a vnitřní úpravy lze použít pro pórobetonové stěny?

Obsah

1. Venkovní úprava domu z pórobetonu, možnosti?
2. Malování pórobetonových stěn bez omítky
3. Omítání fasády domu z pórobetonu
4. Obložení domu z pórobetonu cihlami, je nutná mezera?
5. Mnoho lidí znepokojuje otázka: Je potřeba půlcihelná mezera mezi zdivem z pórobetonu a obkladem domu?
6. Opláštění stěn z pórobetonu panely
7. Dřevěné opláštění stěn z pórobetonu
8. Kovové opláštění stěn z pórobetonu
9. Vnitřní úprava pórobetonových stěn
10. Omítání pórobetonových stěn v interiéru
11. Obklad stěn z pórobetonu keramickým obkladem nebo kamenem
12. Obkládání stěn z pórobetonu plechem a lisovanými materiály
13. První fáze, přípravná
14. Nejprve bez ředění
15. Za druhé, s ředěním v přísných poměrech
16. 2. Nanášení sádrové omítky
17. 3. Vyrovnání povrchu
18. 4. Broušení stěn

Venkovní úprava domu z pórobetonu, možnosti?

Jak jsme řekli výše, vnější dekorace domu plní dekorativní funkce. Pokud majiteli vyhovuje vzhled domu bez povrchové úpravy, pak můžete místa, kde by stěny mohly vlhnout, jednoduše ochránit před vlhkostí, jako jsou parapety, suterén domu, vodorovné plochy a římsy. Proč se používá hydroizolace, různé odtoky a „hledí“ lze také dodatečně ošetřit hydrofobními sloučeninami.

Malování pórobetonových stěn bez omítky

Nejjednodušší a nejlevnější dokončovací metodou je nátěr zdiva paropropustnými fasádními barvami vč. texturované. Před nátěrem je třeba povrch stěn nejprve připravit, vyrovnat, zatmelit a zbrousit. Před tmelením můžete také provést spárování a rustikaci švů, jak je uvedeno ve videu níže:

Následují dražší metody konečné úpravy:

• omítání stěn;
• obklad domu cihlou;
• závěsné obkladové panely

Použitím omítky, panelů a lícového zdiva se vlivem dodatečné vrstvy zvyšuje odolnost stěn, snižuje se vlhkost povrchových vrstev zdiva a také klesá jeho vzduchová propustnost.

Omítání fasády domu z pórobetonu

Snad nejuniverzálnější typ povrchové úpravy pro každou budovu. Na omítku je vhodné zdivo z provzdušněných tvárnic bez třísek v rozích nebo se zkosením, pečlivě provedené pomocí jakýchkoli malt a lepidel.

Vnější omítka na zdivu z pórobetonu musí mít dobrou paropropustnost a relativně nízkou pevnost. Tyto vlastnosti má většina omítek určených na pórobetonové stěny. Pro Twinblock proto doporučujeme používat speciální továrně vyrobené suché omítkové směsi.

Omítání nových stěn z pórobetonových tvárnic by mělo být provedeno přes sádrovou síť (sklolaminát nebo polymer). Místo vyrovnávací omítky lze na zdivo aplikovat dekorativní omítky (nazývané „kůrovci“, „kožichy“, „shagreen“ atd.). Před nanesením takové omítky se povrch zdiva pečlivě vyrovná hladítkem a špony a defekty se nejprve vyplní sanační maltou na pórobetonové tvárnice nebo pórobetonové špony s lepidlem na zdění.

Obr.2 Omítnutý dům z Twin blocku

Obložení domu z pórobetonu cihlami, je nutná mezera?

Druh povrchové úpravy, jehož použití pro budovy s celoročním využitím má řadu omezení: z hlediska odolnosti proti paropropustnosti, z hlediska přilnavosti a z hlediska celkové plochy pevných prvků. Při obkladu cihlou je nutné zajistit odvod kondenzátu ze zdiva vytvořením odvětrávané vzduchové mezery.

Obr.3 Větraná vzduchová mezera

Mnoho lidí znepokojuje otázka: Je potřeba půlcihelná mezera mezi zdivem z pórobetonu a obkladem domu?

Pokud je budova určena pro sezónní použití (například letní venkovský dům), pak nepřítomnost vzduchové mezery neovlivňuje výkonnostní charakteristiky pórobetonu.

Pokud je dům určen k celoročnímu užívání, pak mezi vrstvami stěny musí být „vzduchová mezera“. Tato vrstva by také neměla být „hluchá“, pod a nahoře jsou ponechány speciální průduchy, které umožňují vstup vzduchu z ulice, tj. vzduchová mezera se odvětrává. Díky tomuto větrání je z pórobetonové stěny odváděna přebytečná vlhkost.

Obr.4 Opatření k odstranění zkondenzované vlhkosti z oblasti potenciální vlhkosti (ventilační/odtokové otvory)

• větrací otvor, stejně jako odtokový otvor (prázdný svislý šev zdiva, vyplněný „spletencem“ rybářského vlasce nebo drátu; alternativně můžete nainstalovat plastovou ventilační krabici;
• filet (filé z roztoku);
• vrstva hydroizolace položená se sklonem směrem k odtokovému otvoru;
• skokan;
• vrstva válcované hydroizolace;

5 Rozmístění větracích a odtokových otvorů na fasádě domu Obr

Pokud mezi pórobetonovým blokem a cihlou není žádná mezera, pak se průměrná vlhkost (během topného období) pórobetonového zdiva zvyšuje, což snižuje tepelný odpor stěn. Jinými slovy, stěny začnou vlhnout a „zamrznout“, což může nakonec vést ke zničení vnější vrstvy stěny.

• při obkladech vysušeného zdiva, které stojí 1–2 roky bez povrchové úpravy, je rovněž žádoucí vzduchová mezera a všechna opatření k odstranění vlhkosti;
• Je povoleno obkládat cihlou bez mezery (na vlastní nebezpečí a riziko) pouze zdivo, jehož průměrná vlhkost nepřesahuje 10% hmotnosti, druhou podmínkou je přítomnost souvislé omítky na stěnách uvnitř místnosti vrstva o tloušťce nejméně 5 mm;
• U budov se sezónním využitím není v teplé sezóně nutná větrací mezera a opatření k odvodu vlhkosti ze stěn.

Opláštění stěn z pórobetonu panely

Výklopné obkladové panely lze připevnit přímo ke zdivu nebo pomocí vedení. Vodítka lze zase připevnit přímo na stěnu nebo, jako je tomu u závěsných fasádních systémů pro vnější zateplení, je lze instalovat pomocí konzol.

Obr.6 Lať pro připevnění fasádních panelů na pórobetonovou stěnu

Při výběru továrních fasádních systémů se řiďte pokyny výrobce pro jejich montáž.

Pro instalaci záclonových fasád z nespecializovaných materiálů lze dát následující doporučení:

Dřevěné opláštění stěn z pórobetonu

Jako vodítka se doporučuje používat dřevěné špalíky o šířce 40–50 mm a tloušťce 15–40 mm. Při montáži obkladových lišt přímo na čerstvé zdivo nebo při použití širokých (více než 60 mm) lišt mezi dřevo a pórobeton je vhodné v místech montáže spojovacích prvků použít bitumenové podložky o tloušťce 2–3 mm (obr. 7-B) , protože vlhkost unikající ze zdiva může způsobit výskyt plísní a plísní na dřevě.

Pokud se opláštění montuje 1-2 měsíce po dokončení zednických prací, na zdivo s již vysušenými vnějšími vrstvami je dovoleno opláštění připevňovat bez distančních vložek. (obr. 7-A) Při vlhkosti pórobetonu 10 % a méně tvárnice naopak vlhkost ze dřeva stahuje a urychluje jeho vysychání.

Obr.7 Instalace vodítek:
A – dřevěné opláštění přes vysušené zdivo;
B – dřevěné opláštění na vlhkém zdivu;
B – kovové opláštění přes těsnění.

Optimální je upevnění dřevěného opláštění běžnými hřebíky. Hřebíky délky 100–150 mm (v závislosti na průřezu tvárnice, hmotnosti fasády a značce pórobetonu) se zatloukají do zdiva pod úhlem k rovině stěny cca 30° a k sobě pod úhlem 45–60° „pár nehtů“.

Nevýhodou dřevěného opláštění je, že pokud se pod obklad dostane vlhkost (srážení, kondenzace) a opláštění navlhne, kromě houby a plísní hrozí, že při následném vysychání „vedou“ vodicí lišty, které v otočení povede k deformaci opláštění.

Kovové opláštění stěn z pórobetonu

Kovové, tenkostěnné, pozinkované profily „nevedou“, ale jsou citlivější na chyby než dřevo. Na povrchu kovu se často tvoří kondenzace (odkapávající vlhkost), dřevo kondenzaci absorbuje, kov tuto vlastnost nemá, ovlivňuje ji i vysoká tepelná vodivost a nízká tepelná kapacita kovu. V tomto ohledu jsou při instalaci kovového pláště vyžadovány speciální přístupy, aby se snížilo riziko koroze v oblastech možného kontaktu s vodou.

Kovové profily je vhodné upevnit na pórobetonové zdivo pomocí těsnění tloušťky 3–5 mm (obr. 7-B) Na vnější povrch je vhodné instalovat také hydroizolační těsnění (netvrdnoucí butylkaučukové pásky, pásy z bitumenových materiálů). kovové profily před instalací fasády.

Obr.8 Opláštění z kovového profilu

Kovový profil pomocí hřebíků nelze efektivně zajistit, i přes profil ve tvaru Z je velmi obtížné zatlouct dva hřebíky pod úhlem k sobě. Proto je nutné ke zdivu buď předem připevnit „podpěry“ – jedná se o dřevěné, překližkové, OSB nebo polymerové desky (přibližně 40x40x10 mm). Dále k těmto „podpěrám“ připevníme kovový profil pomocí samořezných šroubů nebo použijeme speciální upevňovací prvky pro pórobeton.

Obr.9 Upevnění opláštění pomocí hřebíků „Nail Pair“.
A – dřevěný blok připevněný přímo ke zdivu;
B – upevnění kovového profilu přes nosnou tyč.

Vnitřní úprava pórobetonových stěn

Výhodou pórobetonu je, že tento materiál „dýchá“ a tuto vlastnost „kamenného dřeva“ je žádoucí zachovat při dokončování stěn. Uvnitř vytápěných místností obsahuje teplý vzduch více vlhkosti než studený vzduch venku. Vzduch v obytných prostorách je zvlhčován z mnoha zdrojů: vlhkost, která vstupuje do vzduchu při mokrém čištění, při vaření, odpařuje se z pokojových rostlin a sušení prádla. A člověk sám je také zdrojem vlhkosti v místnosti, která se při dýchání nebo pocení odpařuje. Vlhkost je také záměrně vnášena do suchého vzduchu moderních bytů a domů pomocí zvlhčovačů vzduchu.

Samostatnou kategorii prostor tvoří vany, bazény a sprchy, zabudované do obytných budov nebo přidělené do samostatných budov. Právě tyto místnosti s velmi vlhkými provozními podmínkami musí mít na vnitřním povrchu stěn parozábranu.

Obr. 10 Parozábrana a hydroizolace vlhkých místností

Jako parozábranu lze doporučit: impregnaci stěn vysychajícím olejem nebo studeným bitumenovým tmelem, aplikaci olejovým tmelem, konečnou úpravu keramickým obkladem, tapetování polymerovým nátěrem (vinylové tapety), tapetování rolemi, hydroizolaci atd. bitumenové materiály, parotěsné zařízení vyrobené z fólie (pro parní lázně a sauny).

Důležité je také najít rovnováhu mezi výzdobou interiéru a exteriéru. Pokud jsou například stěny uvnitř budovy dokončeny paropropustnými materiály a vnější stěny jsou parotěsné, pak se část páry uvnitř místnosti absorbuje do pórobetonových stěn a zůstane tam, to povede k zvýšená vlhkost ve stěnách.

Omítání pórobetonových stěn v interiéru

Na vnitřní omítky nejsou kladeny žádné zvláštní požadavky. Požadovanou odolnost proti prostupu vzduchu zajišťuje omítka o tloušťce 5 mm a objemové hmotnosti 1000 kg/m3. Sádrové omítky jsou vhodné pro výzdobu interiérů. Můžete použít vápenné, vápenocementové a cementové kompozice. Hlavní charakteristikou omítky je zpracovatelnost. Pevnost a mrazuvzdornost nejsou při zdobení interiérů příliš důležité. Každá další vrstva omítky může být aplikována až po úplném zaschnutí předchozí vrstvy.

Obr. 11 Omítání stěn pro výzdobu interiéru

Obklad stěn z pórobetonu keramickým obkladem nebo kamenem

Obklady lze provádět přímo na zdivu. Pokud teplota a vlhkost v místnosti kladou zvláštní požadavky na konečnou vrstvu, lze pod dlaždice aplikovat nátěrovou polymercementovou nebo bitumenovou hydro- nebo parotěsnou zábranu. Nebo lze obklady keramickými a porcelánovými dlaždicemi ve vlhkých prostorách provést na předem omítnutý nebo vyložený sádrokartonovými deskami a napenetrovaný povrch. Při obkladu přírodním nebo umělým kamenem je důležité zvolit vhodné lepidlo s vysokou pevností. Při vyplňování švů je vhodné použít pístovou pistoli.

Obr. 12 Obložení stěn keramickým obkladem

Obkládání stěn z pórobetonu plechem a lisovanými materiály

V této sekci je poměrně mnoho typů dokončovacích materiálů:

• Dřevěné materiály – obložení, panelák, omítané desky;
• Kompozitní materiály – překližka, sádrokarton, sklomagnezit, OSB; plastové a MDF lamely a panely.

Upevnění je povoleno jak podél vodítek, tak přímým lepením nebo mechanickým upevněním do zdiva.

Při zakrývání stěn uvnitř budovy byste měli věnovat pozornost odolnosti stěn proti průvzdušnosti. Při absenci vnější omítky je žádoucí svislé spáry na vnitřním povrchu zdiva předem vyspárovat na šířku 5–10 mm a hloubku 10–20 mm a vyplnit elastickými tmely.

Obr. 13 Obkladové stěny z pórobetonu s obkladem

V tomto článku jsme se dotkli hlavních metod dokončení stěn z pórobetonu. V jednom článku nelze mluvit o celé rozmanitosti trhu s dokončovacími materiály a metodami povrchové úpravy. Máte-li jakékoli dotazy k tomuto tématu, můžete se přihlásit na bezplatné školení v naší “TEPLIT School of Professional Masters”. Brzy zahájíme nový školní rok!

Vnitřní úprava stěn z pórobetonu je další etapou výstavby, která má řadu realizačních prvků. V tomto materiálu budeme podrobně hovořit o tom, v jakém ročním období a za jakých podmínek lze dokončovací práce provést; jak správně připravit stěny; jaké materiály lze použít atd.

Mnozí z vás slyšeli, že pórobetonové tvárnice mají ideální geometrický tvar. A přípustná odchylka rozměrů nepřesahuje 1 mm. Dokončovací proces těchto bloků je mnohem jednodušší než například bloky z expandované hlíny, které mají odchylky ve velikosti podle GOST 33126-2014 rovné 7 mm. pro jeden blok. Proto vyrovnávací vrstva omítky na pórobeton může být pouze 3 mm.

Musíte začít s dokončením domu, když příznivé povětrnostní podmínky. Podle STO NAAG 3.1-2013 by teplota vzduchu venku i v domě měla být od +5 do 25 °C. Dokončení lze provést jak v nevytápěném domě, tak ve vytápěném domě.

Nejprve jsou dokončeny stěny uvnitř domu a poté vnější. Tento postup je způsoben rozdílnou vlhkostí bloků. Po dokončení výzdoby interiéru zůstane vnější stěna nechráněná a přebytečná vlhkost přes ni může volně unikat. Nějaký čas po dokončení interiéru můžete začít dělat omítkovou fasádu nebo obklad.

V některých případech se však nejprve provádí vnější úprava, například cihlou nebo obkladem, s povinnou přítomností ventilační mezery mezi pórobetonem a obkladem. A poté je provedena vnitřní úprava, aby z tvárnic odcházela přebytečná vlhkost díky ventilační mezeře. Pokud chcete provést vnější povrchovou úpravu pomocí mokré fasády nebo dekorativní omítky, doporučuje se zahájit dokončovací proces od vnitřních stěn.

Ale vraťme se k procesu vnitřní úpravy.

První fáze, přípravná

Pomocí škrabky nebo špachtle je třeba odstranit přebytečné kapky a stopy směsi zdiva ve spárách zdiva. Dále se na stěny nanáší válečkem univerzální základní nátěr.

• snižuje absorpci povrchu. Vy chránit stěny z vysoké vlhkosti. To platí zejména pro koupelny.
• posiluje povrch stěny.
• zvyšuje adheze (přilnavost) omítky k pórobetonu.
• obsahuje antiseptické a mrazuvzdorné přísady, které chrání stěny před plísněmi a houbami, stejně jako rozšířit jejich životnost.

Často můžete slyšet názor, že základní nátěr se musí ředit vodou, aby se snížila jeho spotřeba. Při zředění však mohou být některé vlastnosti primeru ztraceny, protože koncentrace/obsah speciálních/nezbytných látek v kompozici se snižuje a objem kapaliny se zvětšuje. Před použitím doporučujeme přečíst návod na obalu.

Výrobci mohou v závislosti na složení základního nátěru doporučit dvě možnosti aplikace:

Nejprve bez ředění

Pro lepší ošetření a ochranu stěn doporučujeme základní nátěr neředit a nanést ho ve 2 vrstvách. Po první vrstvě je třeba počkat na absorpci a úplné zaschnutí po dobu 3 hodin. A teprve poté naneste druhou vrstvu.

Za druhé, s ředěním v přísných poměrech

Průměrná spotřeba základního nátěru potřebná k nanesení první vrstvy na 1 m2 stěnu z pórobetonu je 150 g/m2. To znamená, že pro dům o rozloze 100 m2 je zapotřebí pouze 18 litrů, to znamená 2 kanystry. Ale i v tomto případě se základní nátěr ředí pouze pro nanesení první a druhé vrstvy. A třetí vrstva se nanáší bez ředění.

Po základním nátěru by měly stěny vyschnout a poté můžete začít s omítáním.
K omítání stěn z pórobetonových tvárnic můžete zvolit oblíbenou sádrovou směs nebo univerzální cementovo-pískovou směs, která je vhodná i pro zalévání pancéřových pásů. Chcete-li se rozhodnout, jak dokončit pórobetonové stěny, můžete si přečíst článek „Sádrová nebo cementově-písková omítka: což je lepší“.

Podívejme se na dvě technologie omítání.

2. Nanášení sádrové omítky

Před nanesením sádrové omítky je nutné na stěnu nainstalovat majáky (profily), které umožní upravit tloušťku nanášené vrstvy. K jejich upevnění na stěnu použijte hustý sádrový roztok. Po upevnění zkontrolujte případné odchylky pomocí úrovně budovy. To pomůže vyhnout se zakřivení stěny v budoucnu.

Majáky jsou umístěny paralelně k sobě podél šířky pravidla. To se provádí tak, že po nanesení omítky můžete posunout pravítko podél povrchu stěny a odstranit přebytek.

Než začnete roztok míchat, musíte si pečlivě přečíst pokyny na obalu omítky. Obvykle proces vypadá takto: voda se nalije do připravené nádoby o objemu nejvýše 10 litrů, poté se do ní nalije suchá sádrová směs. Nedoporučuje se míchat velké množství roztoku najednou, protože rychle tuhne.

Po promíchání roztoku se stěna navlhčí rozprašovačem, aby se zajistila dobrá adheze (přilnutí) omítky k pórobetonu. Roztok se nanáší špachtlí, hladítkem nebo mechanizovanou stanicí podél majáků ve směru zdola nahoru na část stěny.

Na nástroj byste neměli nanášet velké množství omítky a nanášet ji na zeď. To může způsobit jeho přetočení a zhroucení. A kromě toho, velká vrstva bude obtížné vyrovnat. Doporučená vrstva obložení je o 10-20 mm vyšší než povrchová úroveň majáků. Oddělování omítky, bublin a nerovností by nemělo být povoleno a povrch musí být včas vyrovnán.

3. Vyrovnání povrchu

Při vyrovnávání rohových stěn musíte zajistit majáky na obou stranách. Rohové spáry je nutné pečlivě vyrovnat, protože na takových místech jsou nerovnosti nejvíce patrné.

Po nanesení první vrstvy začněte zaschlý povrch krouživými pohyby stěrkou vyrovnávat. Dále jsou majáky odstraněny. Výklenky po nich jsou překryty omítkou.

Po nanesení první vrstvy na jednu část stěny se přesunou na další pomocí stejných majáků.

Dále pokračujte ke konečnému vyrovnání. Nový roztok se smíchá v nádobě, poté se nanese v tloušťce 1-2 mm a vyrovná se pomocí široké špachtle.

4. Broušení stěn

V poslední fázi omítání se povrch stěny vyrovná brusným blokem.

Stěny dokončené sádrovou omítkou musí být zcela suché. Poté můžete zahájit následné dokončovací práce, například malování stěn nebo lepení tapet.

Materiály pro dekoraci interiéru musí být propustné pro vlhkost (například vodou ředitelné barvy nebo papírové tapety). Nepoužívejte latexové, PVA, akrylové barvy nebo barvy na bázi organických rozpouštědel.

Díky hladkému povrchu pórobetonových bloků je tedy vrstva sádrové omítky pro vnitřní výzdobu pouze 5-7 mm. A bílá barva stěn se hodí k jakékoli barvě nátěru. To vše umožňuje ušetřit na množství požadovaného materiálu a mzdových nákladů.

Přečtěte si druhou část článku o úpravě pórobetonových tvárnic cementovo-pískovou omítkou zde.