Topné období a jeho ukazatele: denostupně topného období, venkovní teplota.
Topná sezóna je období roku, kdy je stabilní průměrná denní teplota venkovního vzduchu nižší nebo rovna + 8,0 ° C.
Hlavní ukazatele topného období, které se používají k výpočtu topných systémů, jsou následující:
– teplota venkovního vzduchu během chladného období, stupně C (standardní hodnota specifikovaná v SNiP 2.04.05-91 „Vytápění, větrání a klimatizace.“ Viz Příloha 8, strana 42, parametry B);
– trvání topného období, dny;
– průměrná teplota topného období ve stupních C.
– denostupeň topného období, °C x den – tento ukazatel se vypočítá podle vzorce:
GSOP = (text – tod.za.) * zod.za.,
kde, text – vnitřní teplota vzduchu v místnosti, °C – pro soukromý dům bereme rovna – 20,0 °C podle GOST 12.1.005-88;
tod.za. – průměrná teplota topného období, °C;
zod.za. – trvání topného období, dny.
Poslední dva ukazatele jsou brány podle – SNiP 23-01-99 “Budování klimatologie a geofyziky”. Viz tabulka č. 1, sloupce 11 a 12/
Všechny tyto ukazatele se liší podle města. Jejich hodnoty jsou uvedeny ve specifikovaných SNiP. Pro snadné použití a vyhledávání jsou všechny potřebné údaje uvedeny v tabulce níže.
Například denostupně topného období v Moskvě – 49.0 – 43.0 °C*den [(20.0 °C – (- 3,1 °C))*214 den]), denostupeň topného období v Kyjevě – 36,0 – 26,0 °C *den [(20,0 °C – (- 0,6 °C))*126 den].
| velkoměsto | Teplota venkovního vzduchu v chladném období, °C | Doba trvání období s průměrnou denní teplotou vzduchu nejvýše + 8,0 °C, den | Průměrná teplota období s průměrnou denní teplotou vzduchu nejvýše + 8,0 °C | denostupně topného období při t in = 20,0 °C |
| BĚLORUSKO | ||||
| Brest | – 20,0 | 186 | 0,1 | 3 701 |
| Vitebsk | – 26,0 | 207 | – 2,1 | 4 575 |
| Gomel | 194 | – 1,6 | 4 190 | |
| Grodno | 194 | – 0,5 | 3 977 | |
| Minsk | – 25,0 | 202 | – 1,6 | 4 363 |
| Mogilev | 204 | – 1,9 | 4 468 | |
| Polotsk | – 26,0 | 207 | – 1,8 | 4 513 |
| KAZAKSTÁN | ||||
| Aktyubinsk | – 31,0 | 200 | – 6,8 | 5 360 |
| Almaty | – 25,0 | 168 | – 1,6 | 3 629 |
| Astana | 215 | – 8,1 | 6 042 | |
| Atyrau | 177 | – 3,4 | 4 142 | |
| Balkhash | 189 | – 6,5 | 5 009 | |
| Jambul | – 26,0 | 162 | – 0,7 | 3 353 |
| Karaganda | – 32,0 | 208 | – 7,0 | 5 616 |
| Kzyl-Orda | – 24,0 | 175 | – 4,3 | 4 253 |
| Kokchetav | – 36,0 | 215 | – 7,5 | 5 913 |
| Kustanay | – 35,0 | 212 | – 8,1 | 5 957 |
| Pavlodar | – 37,0 | 206 | – 8,7 | 5 912 |
| Petropavlovsk | – 36,0 | 218 | – 8,6 | 6 235 |
| Semipalatinsk | – 38,0 | 203 | – 7,8 | 5 643 |
| Taldy-Kurgan | – 30,0 | 174 | – 3,7 | 4 124 |
| Turgai | – 32,0 | 194 | – 7,8 | 5 393 |
| Uralsk | – 31,0 | 198 | – 5,9 | 5 128 |
| Ust-Kamenogorsk | – 39,0 | 204 | – 7,8 | 5 671 |
| Pevnost Ševčenko | – 15,0 | 157 | 0,9 | 2 999 |
| Chimkent | 143 | 1,5 | 2 646 | |
| MOLDOVÁ | ||||
| Kišiněv | – 16,0 | 162 | 0,6 | 3 143 |
| RUSKO | ||||
| Abakan | – 40,0 | 225 | – 9,7 | 6 683 |
| Анадырь | 311 | – 10,5 | 9 486 | |
| Arkhangelsk | – 31,0 | 253 | – 4,4 | 6 173 |
| Astrachaň | – 23,0 | 167 | – 1,2 | 3 540 |
| Barnaul | – 39,0 | 221 | – 7,7 | 6 122 |
| Belgorod | 191 | – 1,9 | 4 183 | |
| Blagoveshchensk | – 34,0 | 218 | – 10,6 | 6 671 |
| Bryansk | – 28,0 | 205 | – 2,3 | 4 572 |
| Vladivostok | – 24,0 | 196 | – 3,9 | 4 684 |
| Vladikavkaz | 8,0 | 174 | 0,4 | 3 410 |
| Vladimir | – 28,0 | 213 | – 3,5 | 5 006 |
| Volgograd | – 25,0 | 178 | – 2,2 | 3 952 |
| Vologda | – 31,0 | 231 | – 4,1 | 5 567 |
| Voroněž | – 26,0 | 196 | – 3,1 | 4 528 |
| Vyatka | 231 | – 5,4 | 5 867 | |
| Impozantní | – 18,0 | 160 | 0,9 | 3 056 |
| Jekatěrinburg | – 35,0 | 230 | – 6,0 | 5 980 |
| Iževsk | 222 | – 5,6 | 5 683 | |
| Irkutsk | – 37,0 | 240 | – 8,5 | 6 840 |
| Kazan | – 32,0 | 215 | – 5,2 | 5 418 |
| Kaliningrad | – 18,0 | 193 | 1,1 | 3 648 |
| Kaluga | – 27,0 | 210 | – 2,9 | 4 809 |
| Kemerovo | – 39,0 | 231 | – 8,3 | 6 537 |
| Kostroma | – 31,0 | 222 | – 3,9 | 5 306 |
| Krasnodar | – 19,0 | 149 | 2,0 | 2 682 |
| Krasnojarsk | – 40,0 | 234 | – 7,1 | 6 341 |
| dvoukolák | – 37,0 | 216 | – 7,7 | 5 983 |
| Kursk | – 26,0 | 198 | – 2,4 | 4 435 |
| Lipetsk | – 27,0 | 202 | – 3,4 | 4 727 |
| Magadan | 288 | – 7,1 | 7 805 | |
| Maikop | 148 | 2,3 | 2 620 | |
| Makhachkala | – 4,0 | 148 | 2,7 | 2 560 |
| Moskva | – 26,0 | 214 | – 3,1 | 4 943 |
| Murmansk | – 27,0 | 275 | – 3,2 | 6 380 |
| Nalchik | 168 | 0,6 | 3 259 | |
| Naryan-Mar | – 37,0 | 290 | – 7,2 | 7 888 |
| Nižnij Novgorod | – 30,0 | 215 | – 4,1 | 5 182 |
| Novgorod | – 27,0 | 221 | – 2,3 | 4 928 |
| Novosibirsk | – 39,0 | 230 | – 8,7 | 6 601 |
| Omsk | – 37,0 | 221 | – 8,4 | 6 276 |
| Orenburg | – 31,0 | 202 | – 6,3 | 5 313 |
| orel | – 26,0 | 205 | – 2,7 | 4 654 |
| Penza | – 29,0 | 207 | – 4,5 | 5 072 |
| trvalá | – 35,0 | 229 | – 5,9 | 5 931 |
| Petrozavodsk | – 29,0 | 240 | – 3,1 | 5 544 |
| Petropavlovsk-Kamchatsky | – 20,0 | 259 | 1,6 | 4 766 |
| Pskov | – 28,0 | 212 | – 1,6 | 4 579 |
| Rostov-on-Don | – 22,0 | 171 | – 0,6 | 3 523 |
| Ryazan | – 27,0 | 208 | – 3,5 | 4 888 |
| nažka křídlatá | – 30,0 | 203 | – 5,2 | 5 116 |
| Petrohrad | – 26,0 | 220 | – 1,8 | 4 796 |
| Saratov | – 27,0 | 196 | – 4,3 | 4 763 |
| Smolensk | – 26,0 | 215 | – 2,4 | 4 816 |
| Stavropol | 168 | 0,9 | 3 209 | |
| Syktyvkar | – 36,0 | 245 | – 5,8 | 6 321 |
| Tambov | – 28,0 | 201 | – 3,7 | 4 764 |
| Tomsk | – 40,0 | 236 | – 8,4 | 6 702 |
| Tula | – 27,0 | 207 | – 3,0 | 4 761 |
| Tyumen | – 37,0 | 225 | – 7,2 | 6 120 |
| Улан-Удэ | – 37,0 | 237 | – 10,4 | 7 205 |
| Ulyanovsk | – 31,0 | 212 | – 5,4 | 5 385 |
| Ufa | – 35,0 | 213 | – 5,9 | 5 517 |
| Chabarovsk | – 31,0 | 221 | – 9,3 | 6 475 |
| Cheboksary | – 32,0 | 217 | – 4,9 | 5 403 |
| Čeljabinsk | – 34,0 | 218 | – 6,5 | 5 777 |
| Cherkessk | 169 | 0,6 | 3 279 | |
| Chita | – 38,0 | 242 | – 11,4 | 7 599 |
| Elista | 173 | – 1,2 | 3 668 | |
| Južno-Sachalinsk | 230 | – 4,3 | 5 589 | |
| Jakutsk | – 55,0 | 256 | – 20,6 | 10 394 |
| Jaroslavl | – 31,0 | 221 | – 4,0 | 5304 |
| УКРАИНА | ||||
| Vinnitsa | – 21,0 | 180 | – 0,7 | 3726 |
| Dnepropetrovsk | – 23,0 | 172 | – 0,6 | 3543 |
| Донецк | 176 | – 0,9 | 3678 | |
| Zhitomir | 182 | – 0,8 | 3786 | |
| Záporoží | – 22,0 | 166 | 0,3 | 3270 |
| Ivano-Frankivsk | 178 | – | 3560 | |
| Kyjev | – 22,0 | 176 | – 0,6 | 3626 |
| Kirovograd | – 22,0 | 175 | – 0,7 | 3623 |
| Lugansk | – 25,0 | 172 | – 0,8 | 3578 |
| Lutsk | 179 | – 0,1 | 3598 | |
| Lvov | – 19,0 | 179 | 3580 | |
| Nikolaev | – 20,0 | 160 | 0,9 | 3056 |
| Одесса | – 18,0 | 158 | 1,7 | 2891 |
| Poltava | – 23,0 | 177 | – 1,3 | 3770 |
| přesně | – 21,0 | 181 | – 0,5 | 3711 |
| Simferopol | – 16,0 | 153 | 2,6 | 2662 |
| Sumy | 185 | – 1,9 | 4052 | |
| Ternopol | – 21,0 | 183 | – 0,7 | 3788 |
| Užhorod | – 18,0 | 154 | 1,5 | 2849 |
| Uman | – 22,0 | 178 | -36 | 3667 |
| Charkov | – 23,0 | 179 | – 1,5 | 3849 |
| Herson | – 19,0 | 163 | 1,0 | 3097 |
| Khmelnitsky | 181 | – 0,5 | 3711 | |
| Chernihiv | – 23,0 | 185 | – 1,4 | 3959 |
| Chernovtsy | 173 | – | 3460 |
Vytápění a zásobování vodou je mnohostranný inženýrský proces,
vyžadující znalosti a dovednosti PROFESIONÁLA.
Zdarma objasníme vaši situaci a zodpovíme vaše dotazy +7-9322-000-535
SNiP 23-01-99* Příloha A (odkaz) „Metody pro výpočet klimatických parametrů“ uvádí, že:
Doba s průměrnou denní teplotou vzduchu rovnou nebo vyšší než +8 °C charakterizuje období se stabilními hodnotami této teploty.
Hodnoty teploty vzduchu nejchladnějších pětidenních dnů s pravděpodobností 0,92 byly určeny z řazené řady teplot vzduchu za období 1925 až 1980. interpolační metodou podél integrální křivky konstruované pomocí pravděpodobnostní sítnice s dvojitým exponenciálním rozdělením.
Celé rozsáhlé území Ruska je rozděleno do regionů s různými klimatickými zónami: jižní, střední, Volha, severozápad, Ural, Sibiř a Dálný východ.
Potřeba udržovat příjemnou teplotu vnitřního vzduchu v obydlených oblastech Uralu v důsledku meteorologických podmínek vyžaduje dodávku tepla během významné části roku, nazývané skutečné topné období.
Ve stacionární tepelné energetice s centralizovaným zásobováním teplem je jedním z nejdůležitějších ukazatelů při stanovení požadované roční výroby tepla a zásoby paliva optimální odhadovaná délka topného období ve dnech (dnech) nebo hodinách (hodinách) pro konkrétní lokalitu.
Skutečné topné období se vždy liší od výpočtu, ale v průměru za sedmiletý časový cyklus mu odpovídá.
Regulační dokumentace o klimatologii [1] uvádí hodnoty trvání topné sezóny pro obydlené oblasti v Rusku bez jakéhokoli odkazu na jejich odůvodnění nebo výpočet.
SNiP 23-01-99* Příloha A (odkaz) „Metody pro výpočet klimatických parametrů“ uvádí, že:
Doba s průměrnou denní teplotou vzduchu rovnou nebo vyšší než +8 °C charakterizuje období se stabilními hodnotami této teploty.
Hodnoty teploty vzduchu nejchladnějších pětidenních dnů s pravděpodobností 0,92 byly určeny z řazené řady teplot vzduchu za období 1925 až 1980. interpolační metodou podél integrální křivky konstruované pomocí pravděpodobnostní sítnice s dvojitým exponenciálním rozdělením.
Celkové sluneční záření v MJ/m pod bezmračnou oblohou je vyjádřeno pomocí zeměpisné šířky a vypočítáno pomocí metody vyvinuté v laboratoři stavební klimatologie NIISF.
Podle klimatické závažnosti (NIISF) jsou v severní stavebně-klimatické zóně identifikovány nejméně závažné, závažné a nejzávažnější oblasti.
Výše uvedené úryvky vyvolávají následující komentáře:
— v SNiP 23-01-99* jsou odkazy na výpočet hodnot všech klimatických parametrů, kromě doby trvání s průměrnou denní teplotou vzduchu rovnou nebo nižší než 8 °C s pravděpodobností 0,92 (tj. není tam ani znění: „délka topného období“);
— navrhované údaje ve formě prvotních informací pro výpočet délky topného období jsou zcela nespecifické, nestálé v průběhu let a zastaralé, protože pořízen v letech 1925 až 1980;
— metodika výpočtu záření v závislosti pouze na zeměpisné severní šířce je správná i pro výpočet trvání topného období konkrétní lokality, protože lze jej použít s úpravou přidáním hodnot zeměpisné délky a nadmořské výšky jeho umístění.
Neexistence dostupné metodiky pro výpočet délky topného období vede k širokému používání hodnoty „průměrného stropu“ pro konkrétní sídla, která nejsou uvedena v referenčních knihách.
Autor na základě důkladné analýzy zdrojů z oblasti klimatologie a tepelné energetiky identifikoval jasnou souvislost mezi délkou topného období centralizovaného zásobování teplem a polohou sídla, tzn. Je zcela správné reprezentovat konkrétní klimatickou charakteristiku prostřednictvím hodnot zeměpisných šířek (Y), zeměpisná délka (X) a výška (H) [2].
