Pokyn stanoví soubor opatření a zařízení k zajištění bezpečnosti osob (hospodářských zvířat), k ochraně budov, staveb, zařízení a materiálů před výbuchy, požáry a zničením úderem blesku. Pokyn je závazný pro všechna ministerstva a resorty.
Určeno pro specialisty projektující budovy a konstrukce.
předmluva
Požadavky tohoto pokynu jsou závazné pro všechna ministerstva a odbory.
Pokyn stanoví nezbytný soubor opatření a zařízení určených k zajištění bezpečnosti osob (hospodářských zvířat), ochrany budov, staveb, zařízení a materiálů před výbuchy, požáry a zničením možným úderem blesku.
Pokyny je třeba dodržovat při vypracovávání projektů budov a staveb.
Návod se nevztahuje na projektování a montáž ochrany před bleskem elektrického vedení, elektrických částí elektráren a rozvoden, kontaktních sítí, rozhlasových a televizních antén, telegrafních, telefonních a rozhlasových vedení, jakož i staveb a staveb, jejichž provoz je spojené s používáním, výrobou nebo skladováním střelného prachu a výbušnin.
Tento pokyn upravuje opatření na ochranu před bleskem prováděná při výstavbě a nevylučuje použití doplňkových prostředků ochrany před bleskem uvnitř budovy nebo stavby při rekonstrukci nebo instalaci doplňkových technologických nebo elektrických zařízení.
Při zpracovávání projektů budov a staveb je třeba kromě požadavků Pokynů zohlednit požadavky na ochranu před bleskem dalších platných norem, pravidel, pokynů a státních norem.
Nabytím účinnosti tohoto pokynu pozbývají platnosti „Pokyny pro navrhování a montáž ochrany před bleskem budov a staveb“ SN 305-77.
Pokyny pro instalaci ochrany budov a staveb před bleskem (RD 34.21.122-87)1
1. Obecná ustanovení
1.1. V souladu s účelem budov a staveb, potřebou ochrany před bleskem a její kategorií a při použití tyčových a kabelových hromosvodů se druh ochranného pásma určuje podle tab. 1 v závislosti na průměrné roční době trvání bouřek v místě stavby nebo stavby, jakož i na očekávaném počtu úderů blesku za rok. Zařízení na ochranu před bleskem je povinné, pokud jsou současně splněny podmínky uvedené ve sloupcích 3 a 4 tabulky. 1.
Hodnocení průměrné roční doby trvání bouřek a předpokládaného počtu poškození budov nebo staveb bleskem se provádí podle Dodatek 2; budování ochranných pásem různého typu – dle Dodatek 3.
1 Tento návod vypracoval Státní výzkumný energetický ústav pojmenovaný po. G.M. Krzhizhanovsky ministerstvo energetiky SSSR, dohodnuté se Státním stavebním výborem SSSR (dopis č. ACh-3945-8 ze dne 30. července 1987) a schválené Hlavním technickým ředitelstvím Ministerstva energetiky SSSR. Nabytím účinnosti tohoto pokynu pozbývají platnosti „Pokyny pro navrhování a montáž ochrany před bleskem budov a staveb“ SN 305-77.
Budovy a stavby
Typ ochranné zóny při použití tyčových a kabelových hromosvodů
Budovy a stavby nebo jejich části, jejichž prostory podle PUE patří do zón tříd B-I a B-II
Stejné třídy B-Ia, B-Ib, B-IIa
V oblastech s průměrnou dobou trvání bouřek 10 hodin za rok nebo více
S očekávaným počtem úderů blesku za rok do budovy nebo stavby N
Venkovní instalace, které podle PUE vytvářejí zónu třídy B-Ig
Budovy a stavby nebo jejich části, jejichž prostory podle PUE patří do zón tříd P-I, P-II, P-IIa
V oblastech s průměrnou dobou trvání bouřek 20 hodin za rok nebo více
Pro budovy a konstrukce I a II stupně požární odolnosti při 0,1 2-A
Drobné budovy umístěné ve venkovských oblastech III – V stupně požární odolnosti, jejichž prostory podle PUE patří do zón tříd P-I, P-II, P-IIa
V oblastech s průměrnou dobou trvání bouřek 20 hodin ročně nebo více na N
Venkovní instalace a otevřené sklady, vytvářející podle PUE zónu tříd P-III
V oblastech s průměrnou dobou trvání bouřek 20 hodin za rok nebo více
Budovy a stavby III, IIIa, IIIb, IV, V stupně požární odolnosti, ve kterých se nenacházejí žádné prostory klasifikované podle PUE jako zóny třídy s nebezpečím výbuchu a požáru
Budovy a stavby z lehkých kovových konstrukcí s hořlavou izolací (stupeň požární odolnosti IVa), ve kterých se nenacházejí prostory klasifikované podle PUE jako zóny třídy s nebezpečím výbuchu a požáru
V oblastech s průměrnou dobou trvání bouřek 10 hodin za rok nebo více
Malé budovy III-V stupně požární odolnosti, umístěné ve venkovských oblastech, ve kterých nejsou žádné prostory klasifikované podle PUE jako zóny výbuchu a třídy nebezpečnosti požáru
V oblastech s průměrnou dobou trvání bouřek 20 hodin za rok nebo více pro stupně požární odolnosti III, IIIa, IIIb, IV, V na N
Budovy a stavby pro hospodářská zvířata a drůbež III-V stupně požární odolnosti: pro skot a prasata na 100 kusů nebo více, pro ovce na 500 kusů nebo více, pro drůbež na 1000 kusů nebo více, pro koně na 40 kusů nebo více
V oblastech s průměrnou dobou trvání bouřek 40 hodin za rok nebo více
Kouřové a jiné potrubí podniků a kotelen, věží a vrtných věží pro všechny účely s výškou 15 m nebo více
V oblastech s průměrnou dobou trvání bouřek 10 hodin za rok nebo více
Obytné a veřejné budovy, jejichž výška je o více než 25 m vyšší než průměrná výška okolních budov v okruhu 400 m, jakož i samostatně stojící budovy s výškou nad 30 m, vzdálené od ostatních budov o více než 400 m
V oblastech s průměrnou dobou trvání bouřek 20 hodin za rok nebo více
Samostatně stojící obytné a veřejné budovy ve venkovských oblastech s výškou nad 30 m
Veřejné budovy III-V stupňů požární odolnosti pro tyto účely: předškolní zařízení, školy a internáty, nemocniční nemocnice, ubytovny a jídelny zdravotnických a rekreačních zařízení, kulturní, vzdělávací a zábavní instituce, administrativní budovy, nádraží, hotely, motely a kempy
Otevřené zábavní instituce (hlediště otevřených kin, tribuny otevřených stadionů atd.)
Budovy a stavby, které jsou památkami historie, architektury a kultury (sochy, obelisky atd.)
1.2. Budovy a stavby zařazené do kategorie ochrany před bleskem I. a II. musí být chráněny před přímým úderem blesku, jeho sekundárními projevy a vnesením vysokého potenciálu prostřednictvím pozemních (nadzemních) a podzemních kovových komunikací.
Budovy a stavby zařazené do kategorie III podle ochrany před bleskem musí být chráněny před přímým úderem blesku a vnesením vysokého potenciálu prostřednictvím pozemních (nadzemních) kovových komunikací.
Venkovní instalace zařazené do kategorie II podle ochrany před bleskem musí být chráněny před přímými údery a sekundárními projevy blesku.
Venkovní instalace zařazené do kategorie III podle ochrany před bleskem musí být chráněny před přímým úderem blesku.
Uvnitř velkých objektů (více než 100 m šířky) je nutné provést opatření pro vyrovnání potenciálů.
1.3. U budov a objektů s prostory vyžadujícími zařízení na ochranu před bleskem kategorie I a II nebo kategorie I a III by měla být ochrana před bleskem celé budovy nebo stavby provedena podle kategorie I.
Je-li plocha prostor I. kategorie ochrany před bleskem menší než 30 % plochy všech prostor budovy, lze ochranu před bleskem celého objektu provést podle kategorie II bez ohledu na kategorii zbývající prostory. Současně musí být u vstupu do prostor I. kategorie zajištěna ochrana proti vnášení vysokého potenciálu prostřednictvím podzemních a pozemních (nadzemních) komunikací, provedená podle odstavců. 2.8 и 2.9.
1.4. U budov a staveb s prostory vyžadujícími zařízení na ochranu před bleskem kategorie II a III by měla být ochrana před bleskem celé budovy nebo stavby provedena podle kategorie II.
Je-li plocha prostorů kategorie ochrany před bleskem II menší než 30 % plochy všech prostor budovy, lze ochranu před bleskem celého objektu provést podle kategorie III. Současně musí být u vstupu do objektů kategorie II zajištěna ochrana proti vnášení vysokého potenciálu prostřednictvím podzemních a pozemních (nadzemních) komunikací, prováděná podle odstavců. 2.22 и 2.23.
1.5. U budov a staveb, jejichž alespoň 30 % celkové plochy je v prostorách vyžadujících zařízení na ochranu před bleskem kategorie I, II nebo III, musí být ochrana před bleskem této části budov a staveb provedena v souladu s n. 1.2.
U budov a staveb, jejichž více než 70 % celkové plochy tvoří prostory, které nepodléhají ochraně před bleskem podle tab. jeden, a zbytek budovy tvoří prostory I, II nebo III kategorie ochrany před bleskem, měla by být zajištěna pouze ochrana před vnesením vysokých potenciálů prostřednictvím komunikací zavedených do prostor podléhajících ochraně před bleskem: pro kategorii I – v souladu s odstavce. 2.8, 2.9; pro kategorie II a III – připojením komunikace k uzemňovacímu zařízení elektrických instalací, které odpovídá pokynům n. 1.7, nebo k železobetonové základové výztuži budovy (s přihlédnutím k požadavkům n. 1.8). Stejné připojení musí být zajištěno pro interní komunikaci (nezavedené zvenčí)
1.6. Aby byly budovy a stavby jakékoli kategorie chráněny před přímým úderem blesku, měly by být co nejvíce použity stávající vysoké stavby (komíny, vodárenské věže, stožáry světlometů, nadzemní elektrické vedení atd.), jakož i hromosvody jiných blízkých staveb. pokud možno jako přirozené hromosvody.
Pokud se budova nebo stavba částečně vejde do ochranného pásma přirozených hromosvodů nebo sousedních objektů, měla by být ochrana před přímým úderem blesku zajištěna pouze pro zbývající, nechráněnou část. Pokud při provozu budovy nebo stavby dojde rekonstrukcí nebo demontáží sousedních zařízení ke zvětšení této nechráněné části, musí být před začátkem příští bouřkové sezóny provedeny odpovídající změny v ochraně před přímým úderem blesku; pokud se během bouřkové sezóny provádí demontáž nebo rekonstrukce sousedních zařízení, musí být během této doby zajištěna dočasná opatření k zajištění ochrany před přímým úderem blesku do nechráněné části budovy nebo stavby.
1.7. Jako uzemňovací vodiče ochrany před bleskem lze použít všechny zemnící vodiče elektrické instalace doporučené Pravidly elektroinstalace, s výjimkou nulových vodičů venkovních elektrických vedení s napětím do 1 kV.
1.8. Železobetonové základy budov, konstrukcí, venkovních instalací, podpěry hromosvodu by měly být zpravidla používány jako zemnící vodiče ochrany před bleskem, pokud je jejich vyztužením zajištěno průběžné elektrické spojení a spojeno s vestavěnými díly svařováním.
Bitumenové a bitumen-latexové nátěry nejsou překážkou pro takové použití základů. Ve středně a vysoce agresivních půdách, kde se ochrana železobetonu před korozí provádí epoxidovými a jinými polymerními povlaky, a také při vlhkosti půdy nižší než 3%, není použití železobetonových základů jako zemnících vodičů povoleno.
Umělé zemnící elektrody by měly být umístěny pod asfaltovým chodníkem nebo na málo navštěvovaných místech (na trávnících, ve vzdálenosti 5 m nebo více od polních cest a pěších cest atd.).
1.9. Potenciální vyrovnání uvnitř budov a konstrukcí o šířce větší než 100 m musí nastat průběžným elektrickým spojením mezi nosnými vnitropodnikovými konstrukcemi a železobetonovými základy, pokud tyto lze použít jako zemnící vodiče v souladu s n. 1.8.
V opačném případě musí být zajištěno, že vysunuté horizontální elektrody o průřezu minimálně 0,5 mm 100 jsou uloženy uvnitř budovy v zemi v hloubce minimálně 2 m. Elektrody by měly být položeny nejméně 60 m přes šířku budovy a na jejích koncích na obou stranách připojeny k vnější zemnící smyčce.
1.10. Na často navštěvovaných otevřených prostranstvích se zvýšeným rizikem poškození bleskem (u památek, televizních věží a podobných objektů s výškou nad 100 m) se vyrovnání potenciálů provádí připojením svodů nebo vyztužením konstrukce k jejímu železobetonovému základu. minimálně každých 25 m po obvodu základny konstrukce.
Není-li možné použít železobetonové základy jako zemnící vodiče, musí být pod asfaltový povrch staveniště v hloubce minimálně 0,5 m každých 25 m položeny radiálně rozbíhavé horizontální elektrody o průřezu minimálně 100 mm 2 k zemnicím vodičům, aby byla konstrukce chráněna před přímým úderem blesku.
1.11. Při výstavbě vysokých budov a konstrukcí na nich během bouřky během výstavby, počínaje výškou 20 m, je nutné zajistit následující dočasná opatření na ochranu před bleskem. V nejvyšší úrovni budovaného zařízení musí být upevněny hromosvody, které by měly být prostřednictvím kovových konstrukcí nebo svodů volně klesajících podél stěn připojeny k zemnicím vodičům uvedeným v odstavcích. 3.7 и 3.8. Ochranné pásmo hromosvodů typu B musí zahrnovat všechny venkovní plochy, kde se mohou při výstavbě zdržovat osoby. Spoje prvků ochrany před bleskem mohou být svařované nebo šroubované. S rostoucí výškou rozestavěného zařízení by se měly hromosvody posunout výše.
Při stavbě vysokých kovových konstrukcí musí být jejich základny na začátku výstavby spojeny s uzemňovacími vodiči uvedenými v odstavcích. 3.7 и 3.8.
1.12. Zařízení na ochranu před bleskem a opatření, která splňují požadavky těchto norem, musí být zahrnuta do návrhu a harmonogramu výstavby nebo rekonstrukce budovy nebo stavby tak, aby k ochraně před bleskem došlo současně s hlavními stavebními a instalačními pracemi.
1.13. Zařízení na ochranu před bleskem budov a staveb musí být přijato a uvedeno do provozu do zahájení dokončovacích prací a za přítomnosti výbušných zón před zahájením komplexních zkoušek technologických zařízení.
Současně je vypracována a předána projektová dokumentace hromosvodu (výkresy a vysvětlivka) a přejímací listy hromosvodu, včetně úkonů pro skryté práce na připojování zemničů ke svodům a svodů k hromosvodům. zákazníkovi, s výjimkou případů použití ocelové stavební konstrukce jako svodů a hromosvodů, jakož i výsledků měření odolnosti proti průmyslovému frekvenčnímu proudu zemničů volně stojících hromosvodů.
1.14. Stav zařízení na ochranu před bleskem musí být kontrolován u budov a staveb kategorie I a II jednou ročně před začátkem bouřkové sezóny, u budov a staveb kategorie III – nejméně jednou za 3 roky.
Kontrole podléhá celistvost a korozní odolnost viditelných částí hromosvodů a svodů a kontaktů mezi nimi, jakož i hodnota silového kmitočtového proudového odporu zemničů volně stojících hromosvodů. Tato hodnota by neměla překročit výsledky odpovídajících měření ve fázi přejímky více než 5krát (bod 1.13). Jinak by měla být zkontrolována zemnící elektroda.
2.11. Ochrana před přímým úderem blesku u budov a konstrukcí kategorie II s nekovovou krytinou musí být provedena buď samostatně stojící nebo nainstalovanou na chráněném objektu tyčí nebo kabelovým hromosvodem, zajišťujícím ochranné pásmo v souladu s požadavky tab. jeden, n. 2.6 и aplikace 3. Při instalaci hromosvodu v objektu musí být zajištěny alespoň dva svody z každého tyčového hromosvodu nebo z každé tyče kabelového hromosvodu. Pokud není sklon střechy větší než 1:8, lze při splnění požadavků použít i síť na ochranu před bleskem. n. 2.6.
Síť na ochranu před bleskem musí být vyrobena z ocelového drátu o průměru minimálně 6 mm a položena na střechu nebo pod ohnivzdornou nebo ohnivzdornou izolaci nebo hydroizolaci. Rozteč buněk sítě by neměla být větší než 6×6 m. Uzly sítě by měly být spojeny svařováním. Kovové prvky vyčnívající nad střechu (potrubí, šachty, větrací zařízení) musí být spojeny s hromosvodovou sítí a vyčnívající nekovové prvky musí být opatřeny přídavnými hromosvody, rovněž spojenými s hromosvodem.
Instalace hromosvodů nebo aplikace bleskosvodné sítě se nevyžaduje u budov a konstrukcí s kovovými vazníky, pokud jsou na jejich střechách použity protipožární nebo ohnivzdorné izolace a hydroizolace.
Na budovách a konstrukcích s kovovou střechou by měla být samotná střecha použita jako hromosvod. V tomto případě musí být všechny vyčnívající nekovové prvky opatřeny hromosvody spojenými s kovem střechy, c. požadavky jsou také splněny n. 2.6.
Svody z plechové střechy nebo hromosvody musí být položeny k zemnicím vodičům minimálně každých 25 m po obvodu budovy.
2.12. Při pokládce hromosvodné sítě a instalaci hromosvodu na chráněný objekt by měly být všude tam, kde je to možné, použity kovové konstrukce budov a konstrukcí (sloupy, vazníky, rámy, požární schodiště atd., jakož i výztuže železobetonových konstrukcí). vodičů, za předpokladu, že průběžné elektrické spojení ve spojích konstrukcí a armatur s hromosvody a uzemňovacími vodiči, prováděné zpravidla svařováním.
Svody položené na vnějších stěnách budov by neměly být umístěny blíže než 3 m od vchodů nebo na místech nepřístupných lidem.
2.13. Jako zemnící vodiče pro ochranu před přímým úderem blesku ve všech možných případech (viz. n. 1.8) by měly být použity železobetonové základy budov a konstrukcí.
Pokud není možné použít základy, jsou k dispozici umělé uzemňovací systémy:
v přítomnosti tyčových a kabelových hromosvodů je každý svod připojen k zemnicímu vodiči, který splňuje požadavky n. 2.2G;
Pokud existuje síť na ochranu před bleskem nebo kovová střecha, je po obvodu budovy nebo konstrukce položen vnější obrys následující konstrukce:
v půdách s ekvivalentním měrným odporem r £ 500 Ohm×m, se stavební plochou větší než 250 m2, je vyroben okruh horizontálních elektrod uložených v zemi v hloubce nejméně 0,5 m a s budovou plocha menší než 250 m2, tento obvod je místy propojen, připojení svodů je navařeno na jedné vertikální nebo horizontální paprskové elektrodě dlouhé 2-3 m;
Minimální přípustné průřezy (průměry) umělých zemnících elektrod jsou určeny podle tab. jeden.
Ve velkých budovách lze také použít vnější zemní smyčku pro vyrovnání potenciálu uvnitř budovy v souladu s požadavky n. 1.9.
Ve všech možných případech musí být zemnící spínač pro ochranu před přímým úderem blesku kombinován s uzemňovacím spínačem pro elektrické instalace v souladu s návodem n. 1.7.
2.14. Při instalaci volně stojících hromosvodů není standardizována vzdálenost od nich ve vzduchu a v zemi k chráněnému objektu a do něj zavedeným podzemním inženýrským sítím.
2.15. Venkovní instalace obsahující hořlavé a zkapalněné plyny a hořlavé kapaliny by měly být chráněny před přímým úderem blesku následovně:
a) stavby instalací ze železobetonu, kovové skříně instalací a jednotlivé nádrže s tloušťkou střešního plechu menší než 4 mm musí být vybaveny hromosvody instalovanými na chráněném objektu nebo samostatně stojící;
b) kovové opláštění instalací a jednotlivých nádrží s tloušťkou střešního plechu 4 mm a více, jakož i jednotlivé nádrže s objemem menším než 200 m3 bez ohledu na tloušťku střešního plechu, jakož i kovové pláště tepelně izolované instalace, stačí připojit k zemnící elektrodě.
2.16. Pro tankovny obsahující zkapalněné plyny o celkové kapacitě větší než 8000 3 m 100, dále pro tankovny s kovovými a železobetonovými objekty s obsahem hořlavých plynů a hořlavých kapalin o celkové kapacitě skupiny nádrží nad 3 tis. m XNUMX, ochrana před přímým úderem blesku by měla být zpravidla prováděna samostatnými hromosvody.
2.17. Čistírna podléhají ochraně před přímým úderem blesku, pokud bod vzplanutí produktu obsaženého v odpadní vodě překročí provozní teplotu o méně než 10 °C. Ochranné pásmo hromosvodů by mělo zahrnovat prostor, jehož základna přesahuje čistírnu o 5 m v každém směru od jejích stěn a výška je rovna výšce stavby plus 3 m.
2.18. Pokud jsou ve venkovních instalacích nebo v nádržích (nad nebo podzemních) obsahujících hořlavé plyny nebo hořlavé kapaliny plynové průduchy nebo dýchací potrubí, pak tyto a prostor nad nimi (viz. n. 2.6) musí být chráněny před přímým úderem blesku. Stejný prostor je chráněn i nad řezem hrdla nádrží, do kterých je produkt otevřeně naléván na vykládacím stojanu. Ochraně před přímým úderem blesku podléhají i dýchací ventily a prostor nad nimi, ohraničený válcem vysokým 2,5 m o poloměru 5 m.
U nádrží s plovoucí střechou nebo pontony by měla ochranná zóna hromosvodu zahrnovat prostor ohraničený povrchem, jehož jakýkoli bod je vzdálen 5 m od hořlavé kapaliny v prstencové mezeře.
2.19. Pro venkovní instalace uvedené v odstavcích. 2.15 – 2.18, jako zemnící vodiče pro ochranu před přímým úderem blesku, kdykoli je to možné, by měly být použity železobetonové základy těchto instalací nebo podpěry samostatných hromosvodů, případně by měly být vyrobeny umělé zemnící vodiče, skládající se z jedné vertikální nebo horizontální elektrody o délce při minimálně 5 m.
Tyto zemnící vodiče, umístěné po obvodu instalační základny nejméně 50 m od sebe, musí být připojeny ke skříním venkovních instalací nebo na nich instalovaných svodů hromosvodů, počet spojů je nejméně dva.
2.20. K ochraně budov a staveb před sekundárními projevy blesku je třeba přijmout následující opatření:
a) kovová pouzdra všech zařízení a přístrojů instalovaných v chráněném objektu (stavbě) musí být připojena k zemnicímu zařízení elektrické instalace, které odpovídá návodu n. 1.7, nebo k železobetonovému základu budovy (s přihlédnutím k požadavkům n. 1.8);
b) uvnitř budovy mezi potrubím a jinými vysunutými kovovými konstrukcemi v místech, kde se spojují na vzdálenost menší než 10 cm, musí být každých 30 m provedeny propojky v souladu s pokyny n. 2.76;
c) v přírubových spojích potrubí uvnitř budovy by mělo být zajištěno běžné dotažení minimálně čtyř šroubů na přírubu.
2.21. K ochraně venkovních instalací před sekundárními projevy blesku musí být kovová pouzdra na nich instalovaných zařízení připojena k uzemňovacímu zařízení elektrického zařízení nebo k zemnící elektrodě pro ochranu před přímým úderem blesku.
Na nádržích s plovoucí střechou nebo pontony je nutné instalovat alespoň dvě pružné ocelové propojky mezi plovoucí střechu nebo pontony a kovové tělo nádrže nebo svody hromosvodů instalované na nádrži.
2.22. Ochrana proti vnesení vysokého potenciálu prostřednictvím podzemních komunikací se provádí jejich připojením na vstupu do budovy nebo konstrukce k zemní elektrodě pro ochranu před přímým úderem blesku.
2.23. Ochrana před zavedením vysokého potenciálu prostřednictvím vnější pozemní (nadzemní) komunikace se provádí jejich připojením u vchodu do budovy nebo konstrukce k zemní elektrodě pro ochranu před přímým úderem blesku a na komunikační podpěře nejblíže vchodu – ke jeho železobetonový základ. Pokud není možné použít základ (viz n. 1.8) musí být instalován umělý zemnící vodič skládající se z jedné vertikální nebo horizontální elektrody o délce nejméně 5 m.
2.24. Ochrana před zavedením vysokého potenciálu prostřednictvím nadzemního elektrického vedení, telefonních, rádiových a poplašných sítí musí být provedena v souladu s n. 2.10.
