4. Usnesení Výboru Ruské federace pro normalizaci, metrologii a certifikaci ze dne 27. března 1996. Státní norma č. 212 GOST 25372-95 (IEC 387-92) vstoupila v platnost přímo jako státní norma Ruské federace 1. července 1996.
5. VYMĚŇTE GOST 25372-82
6. REPUBLIKACE. březen 2005
INTERSTATE STANDARD
LEGENDA K METRŮM
AC ELEKTRICKÁ ENERGIE
Symboly pro elektroměry na střídavý proud
Datum představení 1996-07-01
1 oblast použití
Tato norma platí pro písmenné a grafické značky pro elektroměry střídavého proudu (dále jen elektroměry) a jejich pomocná zařízení bez ohledu na měřicí prvky indukčních nebo statických elektroměrů.
Modelové elektroměry a jejich pomocná zařízení mohou být označeny symboly, které se liší od symbolů stanovených v této normě.
Symboly specifikované v této normě mohou být vytištěny na štítu, číselníku, vnějších štítcích nebo pomocných zařízeních měřidel.
Všechny požadavky této normy, kromě 6.6 tabulky 3 a dodatku A, jsou závazné.
Další požadavky na symboly pro elektroměry, odrážející potřeby ekonomiky země, jsou v normě zvýrazněny kurzívou.
2. Regulační odkazy
Tato norma používá odkazy na následující normy:
GOST 8.417-2002 Státní systém pro zajištění jednotnosti měření. Jednotky množství
GOST 23217-78 Analogové elektrické měřicí přístroje s přímým odečítáním. Použité symboly
3. Termíny a definice
Tato norma používá následující termíny:
3.1. indukční měřič elektrické energie: Elektroměr, jehož činnost je založena na otáčení kotouče indukčního měřicího mechanismu.
3.2. statický elektroměr: Elektroměr, ve kterém jsou proud a napětí aplikovány na polovodičové (elektronické) prvky, aby produkovaly výstupní impulsy, jejichž počet a frekvence jsou úměrné energii a výkonu.
3.3. měřič watthodin: Přístroj určený k měření činné energie integrací činného výkonu v průběhu času.
3.4. počítadlo var-hodin: Přístroj určený k měření jalové energie integrací jalového výkonu v čase.
3.5. voltampérový měřič hodin: Přístroj určený k měření zdánlivé energie integrací zdánlivého výkonu v průběhu času.
3.6. vícetarifní elektroměr: Elektroměr vybavený sadou počítacích mechanismů, z nichž každý pracuje ve stanovených časových intervalech odpovídajících různým tarifům.
3.7. měřič přebytečné elektrické energie: Elektroměr určený k měření přebytečné elektrické energie v době, kdy hodnota výkonu překročí předem stanovenou hodnotu.
3.8. ukazatel maxima (pro počítadlo): Zařízení připojené k měřiči, které ukazuje nejvyšší hodnotu průměrného výkonu použitého během po sobě následujících stejných časových intervalů.
3.9. maximální počítadlo: Počítadlo vybavené ukazatelem maxima.
3.10. obousměrný čítač: Elektroměr určený k měření elektrické energie v obou směrech.
3.11. Paměťové zařízení: Prvek určený k ukládání digitálních informací.
3.12. Zobrazit: Zařízení, které zobrazuje informace z úložných zařízení.
3.13. počítací mechanismus: Elektromechanické nebo elektronické zařízení obsahující jak paměťové zařízení, tak displej, který ukládá a zobrazuje informace.
Pokud je měřič použit s proudovými a (nebo) napěťovými transformátory, pak může být počítací mechanismus primární, sekundární a smíšený.
Jeden displej může být použit s několika elektronickými paměťovými zařízeními k vytvoření vícetarifních počítacích mechanismů.
3.14. primární mechanismus počítání: Mechanismus počítání měřidla připojeného přes měřicí transformátory, který zohledňuje transformační poměry všech transformátorů (transformátorů napětí a proudu), ale nezohledňuje transformační poměry obou současně.
Poznámka – Energetická hodnota se získá přímým odečtem počítacího mechanismu.
3.15. smíšený mechanismus počítání: Mechanismus počítání měřidla připojeného přes přístrojové transformátory, který bere v úvahu transformační poměr(y) proudového nebo napěťového přístrojového transformátoru(ů), ale nezohledňuje transformační poměry obou současně.
Poznámka – Energetická hodnota se získá vynásobením odečtů počítacího mechanismu příslušným koeficientem.
3.16. sekundární počítací mechanismus: Mechanismus počítání měřidla připojeného přes přístrojové transformátory, který nebere v úvahu transformační poměr(y).
Poznámka – Energetická hodnota se získá vynásobením odečtené hodnoty počítacího mechanismu příslušným koeficientem.
3.17. metrový panel: Štítek, který je snadno přístupný pro čtení, upevněný uvnitř nebo na vnějším povrchu měřidla, na kterém jsou vyznačeny hodnoty odpovídající podmínkám použití měřidla a na kterém lze také umístit symboly.
3.18. ciferník: Část čtecího zařízení, na které je nanesena stupnice nebo stupnice a symboly charakterizující zařízení
Poznámka – V některých případech je možné kombinovat štít a číselník.
3.19. konstanta čítače: Koeficient vyjadřující poměr počítané energie k počtu otáček kotouče čítače (rotoru) nebo k počtu výstupních impulsů.
Konstanta čítače je vyjádřena v jednotkách počítané energie na počet otáček kotouče čítače (rotoru) nebo počet výstupních impulsů.
Převodový poměr elektroměru: – Převrácená hodnota konstanty elektroměru a je vyjádřena v otáčkách disku (rotoru) nebo impulsech na jednotku počítané energie.
3.20. koeficient počítání C maximálního ukazatele: Faktor, kterým se musí vynásobit odečet v jednotkách výkonu (činných nebo jalových), aby se získala odpovídající hodnota výkonu vyjádřená ve stejných jednotkách.
3.21. konstanta K maximálního indikátoru: Koeficient, kterým je nutné vynásobit naměřené hodnoty v libovolných dílcích, abychom získali hodnotu v jednotkách odpovídajícího výkonu (činného nebo jalového).
4. Symboly pro měřicí prvky měřidel
V symbolech uvedených v tabulce 1 je každý napěťový obvod označen čárou a každý proudový obvod je označen kroužkem.
Na konci každého vedení napěťového obvodu je kruh(y) označující proudový obvod(y) sdílející společný bod připojení s tímto napěťovým obvodem.
Pokud proudový obvod a napěťový obvod mající takový společný spojovací bod nejsou součástí stejného elektromagnetu, pak je kruh označující proudový obvod spojen s bodem uprostřed čáry označujícím napěťový obvod – pomocí směrovky s tloušťkou ne větší než polovina tloušťky první čáry označující napěťový obvod.
Pokud elektromagnet obsahuje dva proudové obvody a počet jeho závitů je v poměru 1:k, pak by průměry kruhů v označení měly být přibližně ve stejném poměru.
Úhel mezi dvěma čarami symbolu představuje fázový úhel mezi odpovídajícími napětími za předpokladu, že kladný směr je považován za směr směřující ke společnému bodu v symbolu se dvěma čarami (například symboly 4.9 a 4.10) a směr v rámci vnitřních úhlů trojúhelníku – pro symboly s trojúhelníky (například symbol 4.8).
Pro rozlišení směru napětí působícího na každý proud by měl být proudový obvod ovlivněný kladným směrem napětí označen plným kroužkem a proudový obvod ovlivněný záporným směrem napětí by měl být označen prázdným kroužkem.
Tabulka 1 – Symboly pro měřicí prvky měřidel
Měřič watthodin nebo varhodin s měřicím prvkem, s jedním proudovým obvodem a jedním napěťovým obvodem (pro jednofázové dvouvodičové obvody)
Počítadlo watthodin nebo varhodin s jedním měřicím prvkem, s jedním napěťovým obvodem a dvěma proudovými obvody (pro jednofázové dvouvodičové nebo třívodičové obvody, když je napěťový obvod připojen k krajním vodičům)
Měřič watthodin nebo varhodin se dvěma měřicími prvky, z nichž každý má jeden napěťový obvod a jeden proudový obvod. Proudové obvody jsou připojeny k vnějším vodičům jednofázového třívodičového obvodu a odpovídající napěťové obvody jsou připojeny mezi jedním z vnějších vodičů a středním vodičem.
Měřič watthodin nebo varhodin se dvěma měřicími prvky, z nichž každý má jeden napěťový obvod a jeden proudový obvod. Proudový obvod je připojen k fázovému vodiči třífázového obvodu a napěťový obvod každého měřicího prvku je připojen mezi nulový vodič a fázový vodič, do kterého je zapojen proudový obvod.
Počítadlo watthodin nebo varhodin se dvěma měřicími prvky, každý s jedním napěťovým a jedním proudovým obvodem, zapojené dvouwattmetrovou metodou (pro třífázové třívodičové obvody)
Měřič watthodin nebo varhodin se třemi měřicími prvky, každý s jedním napěťovým obvodem a jedním proudovým obvodem, zapojené tříwattmetrovou metodou (pro třífázové čtyřvodičové obvody)
Měřič watthodin nebo varhodin se dvěma měřicími prvky, z nichž každý má jeden napěťový obvod a jeden proudový obvod, a zapojený do série s oběma fázovými vodiči dvoufázového třívodičového obvodu
Počítadlo varhodin se třemi měřicími prvky, z nichž každý má jeden napěťový obvod a jeden proudový obvod, je umístěn tak, aby měl společný bod s napěťovými obvody ostatních dvou měřicích prvků. Napěťový obvod každého měřicího prvku je napájen napětím mezi fázovými vodiči, které nezahrnují proudový obvod,
Označení 4.8, odpovídající obrázku 1, se používá pro třífázové tří nebo čtyřvodičové obvody
Počítadlo varhodin se dvěma měřicími prvky, z nichž každý má jeden napěťový obvod a dva proudové obvody s počtem závitů v poměru 1:2 (n a 2 n závitů). Každý n-závitový obvod sdílí společný bod s napěťovým obvodem stejného měřicího prvku, zatímco každý 2n-závitový proudový obvod sdílí společný bod s napěťovým obvodem jiného prvku. Obvod s n závity jednoho měřicího prvku a obvod s 2 n závity druhého jsou vystaveny kladnému napětí, na rozdíl od obvodu s 2 n závity prvního prvku a obvodu s n závity druhého, které jsou vystaveny zápornému napětí
Označení 4.9, odpovídající obrázku 2, se používá pro třífázové třívodičové obvody
Počítadlo varhodin se dvěma měřicími prvky, z nichž každý má jeden napěťový a proudový obvod. Jeden z proudových obvodů má společný bod s napěťovým obvodem druhého měřícího prvku, zatímco proudový obvod druhého má společný bod s napěťovými obvody obou měřících prvků. Označení 4.10, odpovídající obrázku 3, se používá pro třífázové třívodičové obvody
5. Symboly jednotek fyzikálních veličin používané pro měřidla
Symboly jednotek fyzikálních veličin používaných pro měřidla jsou uvedeny v tabulce 2.
Tabulka 2 – Symboly jednotek fyzikálních veličin používané pro měřidla
GOST 25372-95
(IEC 387-92)
SYMBOLY PRO MĚŘIDLA ELEKTRICKÉ ENERGIE AC
Symboly pro elektroměry na střídavý proud
Datum představení 1996-07-01
1 VYVINUTO Všeruským výzkumným ústavem pro normalizaci a certifikaci ve strojírenství (VNIINMASH)
UVEDENO Státní normou Ruské federace
2 PŘIJATO Mezistátní radou pro normalizaci, metrologii a certifikaci (protokol č. 8 ze dne 12. října 1995)
Hlasoval pro přijetí:
Název národního normalizačního orgánu
Státní norma Republiky Kazachstán
Tádžické státní centrum pro standardizaci, metrologii a certifikaci
Hlavní státní inspektorát Turkmenistánu
3 Tato norma obsahuje úplný autentický text mezinárodní normy IEC 387-92* „Úmluvy pro elektroměry na střídavý proud“ s dalšími požadavky odrážejícími potřeby ekonomiky země
* Přístup k mezinárodním a zahraničním dokumentům uvedeným v textu lze získat kontaktováním Služby uživatelské podpory. – Poznámka od výrobce databáze.
4 Výnosem Výboru Ruské federace pro normalizaci, metrologii a certifikaci ze dne 27. března 1996 N 212 byla přímo uvedena v platnost státní norma GOST 25372-95 (IEC 387-92) jako státní norma Ruské federace. dne 1. července 1996.
6 REPUBLIKACE. březen 2005
Rozsah 1
Tato norma platí pro písmenné a grafické značky pro elektroměry střídavého proudu (dále jen elektroměry) a jejich pomocná zařízení bez ohledu na měřicí prvky indukčních nebo statických elektroměrů.
Modelové elektroměry a jejich pomocná zařízení mohou být označeny symboly, které se liší od symbolů stanovených v této normě.
Symboly specifikované v této normě mohou být vytištěny na štítu, číselníku, vnějších štítcích nebo pomocných zařízeních měřidel.
Všechny požadavky této normy, kromě 6.6 tabulky 3 a dodatku A, jsou závazné.
Další požadavky na symboly pro elektroměry, odrážející potřeby ekonomiky země, jsou zvýrazněny v normě kurzívou.
2 Normativní reference
Tato norma používá odkazy na následující normy:
GOST 8.417-2002 Státní systém pro zajištění jednotnosti měření. Jednotky množství
GOST 23217-78 Analogové elektrické měřicí přístroje s přímým odečítáním. Použité symboly
3 Termíny a definice
Tato norma používá termíny uvedené níže.
3.1 indukční měřič elektrické energie: Elektroměr, jehož činnost je založena na otáčení kotouče indukčního měřicího mechanismu.
3.2 statický elektroměr: Elektroměr, ve kterém jsou proud a napětí aplikovány na polovodičové (elektronické) prvky, aby produkovaly výstupní impulsy, jejichž počet a frekvence jsou úměrné energii a výkonu.
3.3 měřič watthodin: Přístroj určený k měření činné energie integrací činného výkonu v průběhu času.
3.4 počítadlo var-hodin: Přístroj určený k měření jalové energie integrací jalového výkonu v čase.
3.5 voltampérový měřič hodin: Přístroj určený k měření zdánlivé energie integrací zdánlivého výkonu v průběhu času.
3.6 vícetarifní elektroměr: Elektroměr vybavený sadou počítacích mechanismů, z nichž každý pracuje ve stanovených časových intervalech odpovídajících různým tarifům.
3.7 měřič přebytečné elektrické energie: Elektroměr určený k měření přebytečné elektrické energie v době, kdy hodnota výkonu překročí předem stanovenou hodnotu.
3.8 ukazatel maxima (pro počítadlo): Zařízení připojené k měřiči, které ukazuje nejvyšší hodnotu průměrného výkonu použitého během po sobě následujících stejných časových intervalů.
3.9 maximální počítadlo: Počítadlo vybavené ukazatelem maxima.
3.10 obousměrný čítač: Elektroměr určený k měření elektrické energie v obou směrech.
3.11 Paměťové zařízení: Prvek určený k ukládání digitálních informací.
3.12 Zobrazit: Zařízení, které zobrazuje informace z úložných zařízení.
3.13 počítací mechanismus: Elektromechanické nebo elektronické zařízení obsahující jak paměťové zařízení, tak displej, který ukládá a zobrazuje informace.
Pokud je měřič použit s proudovými a (nebo) napěťovými transformátory, pak může být počítací mechanismus primární, sekundární a smíšený.
Jeden displej může být použit s několika elektronickými paměťovými zařízeními k vytvoření vícetarifních počítacích mechanismů.
3.14 primární mechanismus počítání: Mechanismus počítání měřidla připojeného přes měřicí transformátory, který zohledňuje transformační poměry všech transformátorů (transformátorů napětí a proudu), ale nezohledňuje transformační poměry obou současně.
Poznámka – Energetická hodnota se získá přímým odečtem počítacího mechanismu.
3.15 smíšený mechanismus počítání: Mechanismus počítání měřidla připojeného přes přístrojové transformátory, který bere v úvahu transformační poměr(y) proudového nebo napěťového přístrojového transformátoru(ů), ale nezohledňuje transformační poměry obou současně.
Poznámka – Energetická hodnota se získá vynásobením odečtů počítacího mechanismu příslušným koeficientem.
3.16 sekundární počítací mechanismus: Mechanismus počítání měřidla připojeného přes přístrojové transformátory, který nebere v úvahu transformační poměr(y).
Poznámka – Energetická hodnota se získá vynásobením odečtené hodnoty počítacího mechanismu příslušným koeficientem.
3.17 metrový panel: Štítek, který je snadno přístupný pro čtení, upevněný uvnitř nebo na vnějším povrchu měřidla, na kterém jsou vyznačeny hodnoty odpovídající podmínkám použití měřidla a na kterém lze také umístit symboly.
3.18 ciferník: Část čtecího zařízení, na které je nanesena stupnice nebo stupnice a symboly charakterizující zařízení.
Poznámka – V některých případech je možné kombinovat štít a číselník.
3.19 konstanta čítače: Koeficient vyjadřující poměr počítané energie k počtu otáček kotouče čítače (rotoru) nebo k počtu výstupních impulsů.
Konstanta čítače je vyjádřena v jednotkách počítané energie na počet otáček kotouče čítače (rotoru) nebo počet výstupních impulsů.
Převodový poměr elektroměru: – Převrácená hodnota konstanty elektroměru a je vyjádřena v otáčkách disku (rotoru) nebo impulsech na jednotku počítané energie.
3.20 koeficient počítání C maximálního ukazatele: Faktor, kterým se musí vynásobit odečet v jednotkách výkonu (činných nebo jalových), aby se získala odpovídající hodnota výkonu vyjádřená ve stejných jednotkách.
Úplné znění tohoto dokumentu je k dispozici na portálu od 20 do 24 hodin moskevského času, 7 dní v týdnu.
Tento dokument nebo informace o něm jsou také vždy dostupné v odborných referenčních systémech „Tekhexpert“ a „Code“.
Potřebujete úplné znění a stav dokumentů GOST, SNIP, SP?
Zkuste “Techexpert: Laboratoř. Inspekce. Certifikace” zdarma
