5.2.1 Kontroly technického stavu základů a základů se provádějí v souladu s technickými specifikacemi. Skladba, objemy, metody a sled prací jsou zdůvodněny v pracovním programu zahrnutém do rámcového programu průzkumu s přihlédnutím ke stupni poznání a složitosti přírodních podmínek.
Kontrola základů budov a staveb postavených se zachováním permafrostového stavu základových půd se přednostně provádí v zimě, u budov postavených na rozmrzlých a rozmrzlých půdách – v létě.
5.2.2 Rozsah prací při zkoumání zemin základů a základů budov a konstrukcí zahrnuje:
– studium dostupných materiálů o inženýrsko-geologických studiích prováděných v této nebo sousední oblasti;
– studie dispozice a terénních úprav lokality;
– studium materiálů souvisejících s pokládáním základů studovaných budov a staveb;
– hloubení jam, zejména v blízkosti základů;
– vrtání studní s odběrem vzorků půdy, podzemních vod a zjišťováním jejich hladiny;
– zkoušení zemin se statickým zatížením;
– průzkum půdy pomocí geofyzikálních metod;
– laboratorní studie základových půd a podzemních vod;
– kontrola stavu umělých pilotových základů a základů.
5.2.3 Při kontrole základů a základů je nutné:
– objasnit inženýrsko-geologickou stavbu rozvojové lokality;
– odebírat vzorky podzemních vod k posouzení jejich složení a agresivity (je-li to nutné);
– určit typ základů, jejich půdorysný tvar, velikost, hloubku, identifikovat dříve dokončené výztuže základů a zajištění základů;
– zjistit poškození základů a určit pevnost materiálů jejich konstrukcí;
– odebírat vzorky pro laboratorní zkoušky základových materiálů;
– zjistěte přítomnost a stav hydroizolace.
5.2.4 Umístění a celkový počet výkopů, sondážní body, nutnost použití geofyzikálních metod, objem a složení fyzikálních a mechanických charakteristik zemin se stanoví podle [12] a závisí na velikosti budovy nebo konstrukce. a složitost inženýrsko-geologické stavby lokality. Pro podrobné studium půdních poměrů v místech deformací budov a konstrukcí jsou zohledněny i dříve zjištěné deformace jejich konstrukcí.
5.2.5 Výsledkem průzkumu půdy je zjištění souladu nových údajů s archivními údaji (pokud jsou k dispozici). Zjištěné rozdíly v inženýrsko-geologických a hydrogeologických podmínkách a vlastnostech zemin slouží k identifikaci příčin deformací a poškození staveb, vypracování prognóz a zohledňují se při volbě metod zpevňování základů nebo zpevňování základů (v případě potřeby).
5.2.6 Zkušební jámy se hloubí v závislosti na místních podmínkách z vnější nebo vnitřní strany základů. V tomto případě jsou jámy umístěny na základě následujících požadavků:
– v každé sekci základu – jeden otvor pro každý typ konstrukce v nejvíce zatížených a nezatížených oblastech;
– v přítomnosti zrcadlových nebo opakujících se (podle plánu a obrysů) sekcí – všechny otvory jsou v jedné sekci odtrženy a ve zbytku – jedna nebo dvě díry na nejvíce zatížených místech;
– v místech, kde mají být instalovány další mezilehlé podpěry, je v každém úseku odtržena jedna jáma;
– navíc se pro každou budovu vykopou dva nebo tři otvory v nejvíce zatížených místech na opačné straně stěny, kde je prac.
Dojde-li k deformacím stěn a základů, musí se v těchto místech vykopat jámy a v průběhu prací se přidělují další jámy pro určení hranic slabých základových půd nebo hranic základů, které jsou v nevyhovujícím stavu.
5.2.7 Hloubka jam umístěných v blízkosti základů by měla přesahovat hloubku základny o 0,5-1 m.
Délka obnaženého úseku základu musí být dostatečná pro určení typu a posouzení stavu jeho konstrukcí.
5.2.8 Zařízení, způsoby hloubení a upevnění děl (vrtů) pro inženýrsko-geologické účely by měly být voleny v závislosti na geologických podmínkách a podmínkách dopravního přístupu, přítomnosti komunikací, těsnosti místa, vlastnostech půdy, příčných rozměrech otvory a hloubka vrtání.
5.2.9 Ke studiu zemin pod patou základů se doporučuje vyvrtat studnu ze dna jámy.
Počet průzkumných děl (vrtů) by měl být stanoven zadáním a programem geotechnických prací.
Hloubka výkopů by měla být určena na základě hloubky aktivní zóny nadace, konstrukčních prvků budovy a složitosti geologických podmínek.
5.2.10 Fyzikální a mechanické vlastnosti zemin by měly být stanoveny ze vzorků odebraných během průzkumu. Počet a velikost vzorků půdy musí být dostatečné k provedení sady laboratorních testů v souladu s GOST 30416.
5.2.11 Intervaly pro stanovení charakteristik do hloubky, počet dílčích stanovení deformačních a pevnostních charakteristik zemin by měly být dostatečné pro výpočet jejich normových a návrhových hodnot podle [13]. Výběr vzorků půdy, jejich balení, skladování a přeprava v souladu s GOST 12071.
5.2.12 Výsledky inženýrskogeologických průzkumů podle [13] a [14] musí obsahovat údaje potřebné pro:
– stanovení vlastností základových půd pro možnost přístavby dalších podlaží, vybudování suterénů apod.;
– identifikace příčin závad a poškození (viz Příloha E) a stanovení opatření ke zpevnění základů, základů a nástaveb;
– výběr typu hydroizolace podzemních staveb, sklepů;
– stanovení typu a objemu opatření na snížení vody v lokalitě.
5.2.13 Materiály inženýrsko-geologického průzkumu musí být předloženy formou geologicko-litologického řezu podkladu. Klasifikace půdy se provádí v souladu s GOST 25100. Vrstvy půdy musí mít výškové reference. Během průzkumu je veden pracovní deník, který musí obsahovat veškeré podmínky výkopu, atmosférické poměry, schémata provedení základů, rozměry a umístění jam atd.
5.2.14 Ширину подошвы фундамента и глубину его заложения следует определять натурными обмерами. V nejvíce zatížených oblastech se šířka základu určuje v oboustranných jímkách, v méně zatížených oblastech je dovoleno akceptovat symetrické rozvinutí základu podle rozměrů stanovených v jednostranné jámě. Глубину заложения фундаментов определяют с применением соответствующих средств измерений.
5.2.15 Pevnost základových materiálů se posuzuje pomocí nedestruktivních metod nebo laboratorních zkoušek. Vzorky základových materiálů pro laboratorní zkoušky se odebírají v případech, kdy je jejich pevnost rozhodující pro stanovení možnosti dodatečného zatížení nebo při zjištění porušení základového materiálu.
5.2.16 Při kontrole základů zaznamenejte:
– trhliny v konstrukcích (příčné, podélné, šikmé atd.);
– rozlití betonu a zdiva, dutiny, propady, poškození ochranné vrstvy, identifikovaná místa betonu se změnou jeho barvy;
– poškození výztuže, vložených dílů, svarů (včetně následků koroze);
– schémata nosných konstrukcí, nesoulad nosných ploch montovaných konstrukcí s požadavky návrhu a odchylky skutečných geometrických rozměrů od návrhových;
– nejvíce poškozené a havarijní oblasti základových konstrukcí;
– výsledky stanovení vlhkosti podkladového materiálu a přítomnosti hydroizolace.
5.2.17 Na základě výsledků vizuální kontroly podle stupně poškození a charakteristických znaků závad je dáno předběžné posouzení technického stavu základů. Pokud se výsledky vizuální kontroly ukáží jako nedostatečné pro posouzení technického stavu základů, provádí se podrobná (přístrojová) kontrola. V tomto případě (je-li to nutné) je vypracován pracovní program pro podrobný průzkum.
Hlavními kritérii pro kladné posouzení technického stavu základů při vizuální kontrole jsou:
– absence nerovnoměrného sedání, dodržování jeho mezních hodnot;
– bezpečnost základového tělesa;
– spolehlivost protikorozní ochrany, hydroizolace a dodržování jejich provozních podmínek.
5.2.18 Podrobná (přístrojová) kontrola základů a základů v závislosti na zadaných úkolech, dostupnosti a úplnosti projektové a technické dokumentace, povaze a rozsahu závad a poškození může být průběžná (úplná) nebo výběrová.
Kompletní vyšetření se provádí, pokud:
– Neexistuje žádná návrhová dokumentace;
– byly zjištěny konstrukční vady snižující jejich nosnost;
– objekt je rekonstruován s navýšením zatížení (včetně nadzemního podlaží);
– výstavba se obnoví, pokud byla přerušena na dobu delší než tři roky bez ochranných opatření;
– v podobných strukturách byly zjištěny nestejné vlastnosti materiálů a (nebo) změny provozních podmínek vlivem agresivního prostředí nebo okolností v podobě umělých procesů apod.
Vzorový průzkum se provádí:
– v případě potřeby kontrola jednotlivých konstrukcí;
– na potenciálně nebezpečných místech, kde z důvodu nepřístupnosti staveb nelze provést komplexní průzkum.
5.2.19 Při přístrojovém zkoumání stavu základů se stanoví:
– pevnost a vodopropustnost betonu;
– množství výztuže, její plocha a profil;
– tloušťka ochranné vrstvy betonu;
– stupeň a hloubka koroze betonu (karbonizace, sulfatizace, pronikání chloridů atd.);
– pevnost zdících materiálů:
– náklony, deformace a posuny konstrukčních prvků;
– stupeň koroze ocelových prvků a svarů;
– sedání, náklony, průhyby a zakřivení základů;
– nezbytné charakteristiky půdy, hladiny podzemních vod a jejich chemické složení (pokud tyto informace nejsou dostupné v geotechnických datech).
5.2.20 Při kontrole budov a staveb v blízkosti zdrojů dynamického zatížení, které způsobují vibrace v přilehlých oblastech základů, se provádějí vibrační průzkumy.
Vibrační průzkumy se provádějí za účelem získání faktických údajů o úrovních zemních vibrací a základových konstrukcí budov a staveb za přítomnosti dynamických vlivů z:
– zařízení instalované nebo plánované k instalaci v blízkosti budovy nebo stavby;
– průjezd pozemní nebo podzemní dopravy v blízkosti budovy nebo stavby;
– stavební práce prováděné v blízkosti budovy nebo stavby;
– jiné zdroje vibrací umístěné v blízkosti budovy.
5.2.21 Na základě výsledků vibrační kontroly základů se vyvozuje závěr o přípustnosti stávajících vibrací pro bezpečný provoz stavby.
5.2.22 Po dokončení důlků a vrtů musí být dílo pečlivě zasypáno hutněním vrstvy po vrstvě a obnovením nátěru. Во время рытья шурфов и обследования необходимо принимать меры, предотвращающие попадание в шурфы поверхностных вод.
