Na Den rodičů lidé nosí jídlo, aby si jejich okolí mohlo připomenout své zesnulé příbuzné. Někteří dávají jídlo na hroby, jiní je rozdávají.
Mnoho lidí chodí na hřbitov na Den rodičů. Na hrob se pokládají pamlsky, obvykle sušenky, sladkosti a jablka. Někdy s sebou berou obarvená vajíčka a velikonoční dorty, ale tak jsou na to lidé zvyklí.
Mnoho lidí si také bere umělé květiny a/nebo umělé kytice. Někteří si na kříž připevňují i šátek nebo ručník (podle toho, zda byl zesnulý muž nebo žena). Pamlsky jsou ponechány pro probuzení zesnulého. Taková je tradice. Jiná věc je, že pak často přicházejí bezdomovci nebo opilci a berou si tyto sladkosti pro sebe. To se samozřejmě mnoha lidem nelíbí. Osobně se snažíme dětem rozdávat bonbóny, aby po odjezdu nezbylo nic.
Pravděpodobně se stalo tradicí při návštěvě hrobu příbuzného nebo blízkého mít jistotu položení pamlsku na hrob. Je jasné, že nebožtík nevstane a nesní to, co mu přinesli, ale osobně si nedovedu představit, jak přijít na hrob maminky, k manželovi s prázdnou, většinou si vezmu hrst bonbonů, pár palačinky, cereálie a zalijeme trochou vody. Samozřejmě byste tam neměli nosit grilované kuře, saláty v miskách nebo alkohol.
Věřím, že jídlo ponechané na hrobě sežerou zvířátka žijící na hřbitově, ptáčci, pro které je to zejména v zimě dobrá pomoc k přežití.
Je mnoho chudých lidí, kteří potřebují jídlo. To se stalo před sto a dvěma sty lety a totéž se děje nyní. Na Den rodičů, a nejen v tento den, ale dvakrát až třikrát do roka dávám na hroby rodičů nejen pamlsky, ale i otevřenou vodku na stolek postavený u hrobů a různé občerstvení v ubrousek: předem nakrájená basturma, sujukh, sladkosti A pokaždé, když přijdu, i když trochu pozdě, hroby jsou čisté, stůl uklizený, sušené květiny jsou odstraněny. Tak dělej dobro a hoď to do vody! Lidé budou stále odpovídat v naturáliích, navíc každé dva tři měsíce dám jednomu hřbitovnímu pracovníkovi malou částku, aby se hroby uklidily a květiny zalily. A to mě uklidňuje. Moji rodiče stojí za takovou pozornost.
Babička vždy nosila na hřbitov sladkosti a proso. Jednou jsem se zeptal, proč to dělá.
Odpověď byla, že takto vzpomínáme na mrtvé. Ptáci přiletí a klují. Ale ptáci létají na obloze, blíže k našim zesnulým, takže se ukazuje, že je přinášíme pro naše blízké.
Já osobně nemůžu na hřbitov, pokud si s sebou nevezmu nějaké cukroví.
Ale i když pes nebo kočka sní pamlsky, nevadí mi to. Ano, i kdyby si opilec nebo bezdomovec vzal tento bonbón, stále si na zesnulého vzpomene.
Jednou jsem viděl bezdomovce na hřbitově, ano, brali jídlo, které zůstalo příbuzným, ale přitom odstraňovali zhaslé svíčky, aranžovali spadané květiny, tzn. vyčistil hrob.
Ale je na vás, zda si na den rodičů přinesete pamlsek do hrobu nebo ne.
Nevím, proč lidé zasypávají hroby. Ptali by se sami sebe, vezmou si něco z hrobu a sní to? Nemyslete si.
Přijdete na hřbitov a tam jsou rozbité talíře, převrácené skleněné kelímky (zřejmě na vodku), špinavé rozházené bonbóny, které ležely v dešti kdoví jak dlouho, jablka válející se od větru po celém hrobě nebo vajíčka napůl vyklovaná od ptáků, pokud jsou bez nálepek atd. Jen se povalují, špinaví od mokré země. No, jak se vám líbí obrázek? Strašidelný.
Je lepší vzít jídlo do nejbližšího kostela u hřbitova, dát si poznámku se jmény, duchovní si to později zapamatují a jídlo se přidá a nevyhodí.
Četl jsem odpovědi kněží a píšou, že je obecně zakázáno nechávat jídlo na hrobech a ti, kteří odcházejí, se řídí pohanskými tradicemi, ne pravoslavnými. Na hřbitov byste neměli nosit nic z jídla. Uvědomte si, že to nenecháte mrtvým, ale zvířatům a ptákům, kteří to všechno rozmetají a na hrobě se objeví nedbale. Je lepší dát pamlsky chudým nebo je přinést do kostela, nechat je tam a tam je duchovní rozdají chudým. Musíte jen pochopit, že mrtví nepotřebují jídlo pro tělo, ale jídlo pro duši, tedy modlitbu. Takže na hřbitov nemusíte nosit nic jiného než svíčku. Nebo si můžete vzít ne svíčku, ale lampu.
Jídlo se nechává na hrobech mrtvých. Věří se, že duše sestupuje na zem ve dnech vzpomínání. To vše je symbolika. Častěji než ne, když lidé jdou na hřbitov, berou si jídlo na památku zemřelých přímo u hrobů. Dokonce jsem viděl stoly u hrobů za ploty. Živí přijdou a posadí se. Jedí a pijí. Samozřejmě je lepší to nedělat a připomínat si to doma. Probuzení není důvodem k opilosti. Připomínají si speciální kisil, kutya a další postní jídla. To není nejdůležitější věc. Mrtví už nepotřebují naše jídlo. Pro ně je „jídlo“ modlitba.
Proto je důležitější se neopít, nejíst a nepřinášet jídlo, ale vzpomínat modlitbou. Zvířata a ptáci mohou rozhazovat jídlo, žebráci je mohou brát, ale ne duše mrtvých. Jezte doma, ukliďte hřbitov a modlete se za duši zesnulého. Jak jsme s mrtvými, tak to bude s námi. Stojí za to si to připomenout.
Pro zesnulé příbuzné. Které ve dnech vzpomínek přicházejí do světa živých. Je pro ně připraveno rituální jídlo. Pro ně je na hrobech ponecháno jídlo a vodka – a drobky a obilí jsou rozptýleny – ty, které jsou „pro ptáky“. Ve skutečnosti je to přirozené pro zemřelé příbuzné, s jejichž dušemi jsou ptáci částečně spojeni – obyvatelé dvou světů (nebe a země). Ptáci jsou jedním z tradičních zvířecích prostředníků mezi světem živých a druhým světem, světem mrtvých.
Ve skutečnosti je to všechno pozůstatkem velmi starých pohanských představ. Víra v vracející se duše předků byla dávno zapomenuta, ale rituální stránka se ukázala být mnohem houževnatější, přežívající dodnes v podobě „lidového“ zvyku. A pak se to v lidovém povědomí „spojilo“ s pravoslavím, tedy opět s pohřebními obřady.
Správně odpověděli, že si musíte vzít modlitební knížku (která obsahuje pohřební modlitby) a kostelní svíčky.
Pohřeb by se neměl konat na hřbitově, ale doma. Jedná se o typ almužny (proto je vhodnější pozvat na pohřeb chudé lidi než příbuzné a blízké přátele). A když je vezmete na hřbitov, pak to bude pohanská pohřební hostina (Křesťané by něco takového neměli pořádat!).
Alkohol by se neměl používat k uctění památky zemřelých. Musíme na ně pamatovat v modlitbě! Jména zesnulých by měla být vyslovována celá (pouze křestní jméno; v modlitbě není třeba uvádět patronymii a příjmení – Bůh nás všechny zná jménem), v případě genitivu.
A že údajně „jedno vejce může zabít 40 duší“ je běžná pověra. Být pověrčivý je hřích.
Většina lidí si s sebou na hřbitov bere alkoholické nápoje, respektive svačiny a takto na zesnulé vzpomíná. Kdo nepije alkohol, vezměte si s sebou předvařené želé a ke svačině palačinky.
Každý má své zvyky a každý má k takovému rituálu, jakým je vzpomínka na hřbitově, jiný vztah. Když se připravuji, vždycky si třeba dělám palačinky, vařím želé a vajíčka. Také v kostele předem koupím několik svíček – které vložím do lamp a zapálím.
Silný alkoholický nápoj (vodka) má také své místo, ale ne ke konzumaci, ale proto, aby se nechal u hrobu. Také, pokud člověk během svého života kouřil, můžete si s sebou vzít cigaretu a nechat ji na místě pohřbu.
Je třeba vzít v úvahu i to, jaké jídlo člověk během života miloval a například moje maminka měla velmi ráda rajčata – takže když ji navštívím, vždy nechám rajče na hrobě.
Na památku – výhradně Žaltář za zemřelé (možné jsou i jiné modlitby), kostelní svíce, zapalte svíčky zápalkami.
Nezapomeňte si přinést květiny.
K péči o hroby – motyka, lopata (vyhrabat a okopat), hrábě, koště na zametání suti, odplevelené trávy, spadané listí.
Rukavice do práce.
Opláchněte kříž a plot vodou, poté si opláchněte ruce.
Hadr – všechno otřete.
V případě potřeby barvy a štětce.
Jakmile dokončíte úklid, modlete se.
Měli byste si to doma připomínat jídlem nebo pitím (s mírou).
Jídlo, které jste přinesli, můžete dát žebrákům u bran hřbitova nebo je nechat v kostele na pamětním stole.
Na hřbitov si většinou bereme svíčky ve speciálních nádobách (nesfouknuté), modlitební knížky, vodu na zalévání květin, nářadí na práci s půdou, vodu na mytí pomníků, rukavice do domácnosti, vlhčené ubrousky na čištění rukou, pytle na odpadky, vše nepotřebné vezměte do speciálních nádob, forem Vzhledem k tomu, že se jedná o několik pohřbů, občas si s sebou vezmeme něco k jídlu, ale nikdy nenecháváme jídlo na hrobech Nikdy nebereme alkohol a věříme, že je to nepřípustné! Opilý člověk je stejný jako posedlý démony, nepřináší to nic dobrého a pravoslavná církev nedovoluje opilství nejen na hřbitovech, ale ani jinde.
Totéž platí pro „vzpomínku“ v podobě různých koláčů, sladkostí a koření na hrobech.
Byly případy, kdy se tam objevily myši a sežraly to, co příbuzní na pohřbech zanechali, a navíc na jednom ze hřbitovů, kde jsou pohřbeni naši blízcí, došlo k nějaké invazi racků a vran. Jsou jich tam MRAKY. A když ještě necháš jídlo, tak prostě nikoho nenechají udělat ani krok. Řítí se ti přímo na hlavu a rvou ti všechno z rukou! Pak se mezi sebou začnou rvát, srát na památky.
Ale chci v klidu trávit čas s příbuznými u hrobů, zapálit svíčku, modlit se a už vůbec ne odhánět myši a divoké ptactvo (a slídí tam i toulaví psi.)
Pokud si chcete vzpomenout na své příbuzné, v kostelech jsou speciálně určené stoly, kam můžete přinést mouku, rostlinný olej, kohorty ke svatému přijímání, jakékoli jídlo kromě masa a ryb.To vše bude připraveno v refektáři kostela a zaměstnanci chrámu budou pamatovat vaši příbuzní v době jídla. Samozřejmě je potřeba předem odevzdat pamětní listy, nebo objednat vzpomínkový akt za zesnulé.V kostele navíc nesmíte zapomenout dát svíčky na speciální svícny.
