10.11.1. Při provádění pájecích prací musí být pracoviště zbaveno hořlavých materiálů a konstrukce z hořlavých materiálů umístěné ve vzdálenosti menší než 5 m musí být chráněny clonami z nehořlavých materiálů nebo pokropeny vodou (vodný roztok pěnidlo).
10.11.2. Každá foukačka musí mít pas s výsledky tovární hydraulické zkoušky a přípustný provozní tlak. Pojistné ventily musí být seřízeny na stanovený tlak a manometry na lampách musí být v dobrém stavu.
Kontrola těsnosti hořáků by měla být prováděna alespoň jednou měsíčně. Kontrolu musí provést speciálně určený pracovník pověřený rozkazem (pokynem) pro oddělení signalizace nebo jiný stavební celek.
Při kontrole těsnosti je třeba věnovat pozornost těsnosti tělesa hořáku, stavu závitu regulačního ventilu, ucpávky, plnicí zátky a ucpávky. Těsnost foukače se kontroluje napumpováním vzduchu do foukače pístem a promazáním případných netěsností mýdlovou emulzí nebo ponořením foukače do vodní lázně.
Všechny hořáky musí být registrovány a mít inventární číslo.
10.11.3. Foukače by měly být naplněny hořlavou kapalinou a zapáleny na místech k tomu speciálně určených.
10.11.4. Foukače musí být naplněny hořlavou kapalinou, pro kterou jsou určeny, a to maximálně do 75 % kapacity jejich nádrží.
10.11.5. Aby se zabránilo výbuchu hořáku, je zakázáno:
používejte benzín nebo směs benzínu a petroleje jako palivo pro lampy na petrolej a pro lampy na benzín – petrolej nebo směs petroleje a benzínu;
zvyšte tlak v nádrži lampy při čerpání vzduchu nad přípustný provozní tlak uvedený v pasu;
odšroubujte vzduchový šroub a plnicí zátku, když lampa svítí nebo ještě nevychladla;
opravit lampu, stejně jako z ní vylít palivo nebo ji naplnit v blízkosti otevřeného ohně (včetně hořící zápalky, cigarety atd.).
XI. Požadavky na ochranu práce při zkoušení a měření v elektrických instalacích
11.1. Bezpečnost elektrických měření a zkoušek je zajištěna:
projektování elektroinstalací, měřicích a zkušebních stolic (dále jen IS), přístrojů, přístrojů;
vybavení výrobních míst při provádění měření a zkoušek venku;
vývoj programů a metod měření a zkoušek, schválených v souladu se stanoveným postupem;
používání spolehlivě fungující a pravidelně kontrolované instrumentace, racionální organizace pracoviště a umístění nástrojů;
označení nebezpečných výrobních prostor a prac.
11.2. Připojování a odpojování měřicích přístrojů je povoleno pod napětím za předpokladu použití vodičů s izolací odpovídající napětí měřeného obvodu a speciálních hrotů s izolačními rukojeťmi. Velikost izolační rukojeti musí být minimálně 200 mm.
Kovové tělo elektrického měřicího zařízení musí být uzemněno. Je zakázáno používat elektrické měřicí zařízení s kovovým pouzdrem, které nemá zemnící svorku.
11.3. Při práci s napěťovými transformátory je nutné nejprve sestavit celý obvod na straně nízkého napětí a poté připojit transformátor na straně vysokého napětí.
11.4. Měření megaohmetrem za provozu v elektrických instalacích s napětím do 1000 V a v sekundárních okruzích se provádí na zakázku.
Jeden pracovník se skupinou elektrické bezpečnosti minimálně III může měřit izolační odpor megohmetrem.
V případech, kdy je měření izolačního odporu megohmetrem součástí náplně práce, není nutné to v pracovním příkazu nebo objednávce uvádět.
11.5. Při měření izolačního odporu megohmetrem na odpojených živých částech je nutné odstranit náboj jejich prvním uzemněním. Uzemnění od živých částí by mělo být odstraněno až po připojení megaohmmetru.
Při měření izolačního odporu na živých částech, které nejsou odpojeny, se náboj neodstraní.
11.6. Při práci s megaohmmetrem není dovoleno dotýkat se živých částí, ke kterým je připojen. Po ukončení práce je nutné z živých částí odstranit zbytkový náboj krátkým uzemněním.
11.7. Při měření izolačního odporu živých částí megohmetrem by k nim měly být připojeny propojovací vodiče pomocí izolačních držáků.
Je zakázáno provádět měření pomocí megaohmmetru během bouřky nebo když se blíží.
11.8. Při provádění elektrických měření a zkoušek v podmínkách expozice elektromagnetickým polím je doba pobytu pracovníků na pracovištích stanovena v závislosti na úrovni intenzity elektrického pole. Přípustná intenzita (N) nebo indukce (B) magnetického pole pro podmínky celkové (na celé tělo) a místní (na končetinách) expozice v závislosti na délce pobytu v magnetickém poli se stanoví podle údaje v tabulce 4.1 Mezioborových pravidel ochrany práce (Bezpečnostní pravidla) ) při provozu elektrických instalací 11.
3.1. Místa pro svařování a jiné práce za tepla zahrnující zahřívání dílů na teploty schopné způsobit vznícení materiálů a konstrukcí mohou být:
– stálé, které jsou organizovány v dílnách, dílnách speciálně vybavených pro tento účel nebo na otevřených prostranstvích;
– dočasné, když se práce za tepla provádějí přímo v budovách, které se staví nebo v provozu, stavby na území objektů za účelem instalace stavebních konstrukcí, oprav zařízení atd.
3.2. Stálá místa pro práci za tepla jsou určena příkazy, pokyny, pokyny majitele podniku. Uzavírací konstrukce v těchto místech (příčky, stropy, podlahy) musí být vyrobeny z nehořlavých materiálů.
3.3. Provádění horkých prací v podniku musí splňovat požadavky pravidel požární bezpečnosti v DPR.
3.4. Práce za tepla (svařování elektro, svařování plynem, řezání plynem, pájení) mohou vykonávat osoby, které mají osvědčení o kvalifikaci pro oprávnění k výkonu práce za tepla a osvědčení o požární bezpečnosti a zároveň byly poučeny o ochraně práce.
3.5. Práce za tepla na provizorních místech, s výjimkou stavenišť, lze provádět pouze s povolením k práci, které podepisuje vedoucí (hlavní inženýr podniku nebo jeho zástupce) (Příloha 1).
3.6. V naléhavých případech může povolení (povolení) k provádění horkých prací vydat náčelník stráže nebo osoba, která ho zastupuje. V tomto případě musí být práce za tepla prováděny pod přímým dohledem osoby, která k jejímu provedení vydala povolení s oznámením vedoucímu jednotky nebo službě ochrany práce.
3.7. Práce za tepla na stávajících výbušných a požárně nebezpečných zařízeních s přihlédnutím k místním podmínkám je povolena v krajních případech, kdy tyto práce nelze provádět na stálých místech k tomu speciálně určených.
Práce za horka u výbušných a požárně nebezpečných předmětů musí být prováděny pouze ve dne (kromě mimořádných případů).
3.8. Přístroje, stroje, nádoby, potrubí a další zařízení, na kterých je nutné provádět práce za tepla, musí být zastaveny, zbaveny výbušných a požárně nebezpečných, požárně nebezpečných a toxických látek, odpojeny zástrčkami od provozních zařízení a potrubí (které musí být zaznamenána v protokolu montáž a demontáž zástrček) a připravena na práci za tepla. Spouštěcí ventily, které jsou určeny k zapínání strojů a mechanismů, musí být vypnuty a musí být přijata opatření, která zabrání náhlému spuštění strojů a mechanismů.
3.9. Místa, kovové konstrukce, konstrukční prvky budov, které se nacházejí v horkém pracovním prostoru, musí být očištěny od výbušných, výbušných a požárně nebezpečných materiálů.
3.10. Horké pracoviště musí být očištěno od hořlavých látek a materiálů v okruhu uvedeném v tabulce:
Výška svařovacího bodu nad podlahou nebo přilehlou plochou, m
Minimální poloměr zóny, m
3.11. Stavební konstrukce, podlahy, povrchové úpravy, jakož i izolace a části zařízení z hořlavých materiálů umístěné ve stanovených poloměrech musí být chráněny před jiskrami kovovými clonami, přikrývkou z nehořlavého tepelně izolačního materiálu nebo jinými prostředky a popř. , pokropené vodou.
3.12. Horké pracoviště musí být vybaveno nezbytným primárním hasicím zařízením, které je uvedeno v povolení.
2.13. Pro provádění prací za tepla je nutné jmenovat odpovědnou osobu z řad inženýrských a technických pracovníků, kteří se v současné době nezabývají prováděním technologického procesu a znají pravidla certifikovaná pro oprávnění provádět práce za tepla na výbušných a požárně nebezpečné předměty.
3.14. Při práci za tepla je nutné sledovat stav vzduchu v přístroji, komunikaci, na které se práce provádí, a v nebezpečné zóně.
3.15. Práce za horka je povoleno začít v nepřítomnosti výbušných a požárně nebezpečných látek ve vzduchu nebo jejich přítomnost není vyšší než maximální přípustné koncentrace v souladu s platnými hygienickými normami.
3.16. Technologický personál staveniště musí při pracích za tepla provést opatření k vyloučení možnosti úniku výbušných, výbušných a požárně nebezpečných látek do ovzduší.
3.17. Povolení k provádění prací za tepla provádí osoba odpovědná za práce za tepla, po převzetí zařízení od osoby odpovědné za přípravu na práci za tepla a je-li stav vzduchu vyhovující.
3.18. Po ukončení horkých prací je zhotovitel povinen pečlivě prohlédnout místo, kde byly prováděny, zda se zde nenacházejí hořlavé konstrukce, polít je vodou a odstranit hlavní příčiny požáru.
3.19. Úředník odpovědný za požární bezpečnost prostor, kde byly práce prováděny za tepla, je povinen zajistit prohlídku místa, kde byly tyto práce prováděny, do dvou hodin po jejich ukončení. Umělec a úředník odpovědný za požární bezpečnost učiní příslušné poznámky v povolení k uvedení horkého pracoviště do požárně bezpečného stavu.
3.20. Aby se zabránilo vnikání horkých kovových částic do sousedních místností, na přilehlé podlahy, musí být blízká zařízení, technologické a ventilační poklopy, instalační a jiné otvory ve stropech, stěnách a příčkách místností, kde se provádějí práce za tepla, zakryty nehořlavými materiály. .
3.21. Dveře, které spojují místnost, kde se provádějí práce za tepla, se sousedními místnostmi musí být zavřené.
3.22. Místo pro svářečské práce v budovách a prostorách, kde se v konstrukcích používají hořlavé materiály, musí být oploceno pevnou přepážkou z nehořlavého materiálu. V tomto případě musí být výška příčky alespoň 1,8 m a vzdálenost mezi příčkou a podlahou by neměla být větší než 50 mm. Aby se zabránilo rozptylu horkých částic, musí být tato mezera oplocena pletivem z nehořlavého materiálu o velikosti buněk maximálně 1,0 x 1,0 mm
3.23. Během přestávky v práci a také na konci pracovní směny musí být svařovací zařízení vypnuto, a to i od napájení, musí být odpojeny hadice a zbaveny hořlavých kapalin a plynů a tlak v hořákech musí být zcela snížena.
Po dokončení práce musí být veškeré vybavení a zařízení odvezeno do speciálně určené místnosti (místa).
3.24. Nepovoleno:
– umožnit svářečské a jiné práce za tepla osobám, které nemají kvalifikační průkazy a neukončily studium a roční přezkušování znalostí stanoveným postupem;
– začít pracovat na vadném zařízení;
– umístit stálá místa pro práci za tepla v prostorách s nebezpečím požáru a výbuchu;
– provádět svařování, řezání nebo pájení čerstvě natřených konstrukcí a výrobků až do úplného zaschnutí nátěru;
– při práci za horka používejte oděv a rukavice se stopami olejů, tuků, benzínu a jiných kapalných kapalin;
– ukládat oděvy a jiné hořlavé předměty a materiály ve svařovacích kabinách;
– umožnit, aby se elektrické vodiče dostaly do kontaktu s lahvemi se zkapalněnými a stlačenými plyny;
– provádět práce za tepla na zařízeních a komunikacích naplněných hořlavými a toxickými materiály, jakož i na těch, které jsou pod tlakem nehořlavých kapalin, plynů, páry a vzduchu nebo pod elektrickým napětím;
– provádět práce za tepla na prvcích budov a konstrukcí z lehkých kovových konstrukcí s hořlavou izolací.
3.25. Mobilní (přenosné) generátory acetylenu by měly být instalovány na otevřených prostranstvích. Jejich dočasný provoz je povolen v dobře větraných prostorách.
3.26. Acetylenové generátory musí být oploceny a umístěny ve vzdálenosti ne blíže než 10 m od místa, kde se provádějí svářečské práce, dále od otevřeného ohně, vyhřívaných předmětů, míst, kde je nasáván vzduch kompresory, ventilátory a vzdálenost minimálně 5 m od lahví s kyslíkem a hořlavými plyny.
V místech, kde jsou instalovány generátory acetylenu, by měly být vyvěšeny cedule (plakáty) s nápisy „Zákaz neoprávněného vstupu: Hořlavý“, „Neprocházejte s ohněm“.
3.27. Po dokončení práce by měl být karbid vápníku v přenosném generátoru zcela spotřebován. Vápencový kal odebíraný z generátoru je vhodné vyložit do nádoby k tomu uzpůsobené a přelít do kalové jímky nebo speciálního bunkru.
3.28. V místech, kde se skladují a otevírají sudy s karbidem vápníku zakázáno kouření, používání otevřeného ohně a používání nástrojů, které při použití vytvářejí jiskry.
3.29. Při svařování a řezání plynem zakázáno:
– teplé zmrazené generátory acetylenu, potrubí, ventily, převodovky a další části svařovacích zařízení s otevřeným ohněm;
– umožnit, aby se kyslíkové lahve, převodovky a další svařovací zařízení dostaly do kontaktu s různými oleji, stejně jako s mastným oblečením a hadry;
– nosit lahve na ramenou a pažích;
– skladujte a přepravujte plynové lahve bez bezpečnostních uzávěrů našroubovaných na hrdla;
– z jednoho vodního uzávěru mohou pracovat dva nebo více svářečů;
– naložit karbid vápníku s vysokou zrnitostí nebo jej zatlačit do konve zařízení pomocí železných tyčí, stejně jako pracovat s karbidovým prachem;
– naplňte karbid vápníku do mokrých nakládacích košů nebo, je-li tam voda, do sběrače plynu a také naplňte koše karbidem na více než polovinu jejich objemu během provozu generátoru „voda na karbid“;
– proplachujte hadici od hořlavých plynů kyslíkem a kyslíkovou hadici hořlavými plyny, jakož i výměnné hadice během provozu;
– používat hadice, jejichž délka přesahuje 30 m, při montážních pracích – 40 m (použití hadic delších než 40 m je povoleno ve výjimečných případech s písemným souhlasem úředníka, který vydal pracovní povolení);
– zkroutit, zlomit nebo skřípnout hadice přívodu plynu;
– přesuňte generátor, pokud je ve sběrači plynu acetylen;
– urychlit provoz generátorů acetylenu záměrným zvýšením tlaku plynu v nich nebo zvýšením jednorázového zatížení karbidu vápníku;
– použijte měděný nástroj k otevření sudů s karbidem vápníku a mědí jako pájku pro pájení acetylenových zařízení a v místech, kde je možný kontakt s acetylenem.
3.30. Při provádění prací při svařování a řezání plynem musí být pracovník vybaven speciálním oděvem, speciální obuví a osobními ochrannými pracovními prostředky, zejména: bavlněným oblekem s impregnací zpomalující hoření nebo oblekem pro svářeče, koženou obuví s tvrdou podrážkou, plátěnými palčáky a brýle.
3.31. Pokud jsou na více než 10 pracovních místech organizována stálá místa pro práci za tepla (svářečské, řezací dílny), musí být zajištěno centralizované zásobování elektřinou a plynem.
3.32. Ve svářečské dílně z maximálně 10 svařovacích stanic může mít každá jednu náhradní láhev s kyslíkem a hořlavým plynem. Náhradní lahve musí být oploceny štíty z nehořlavých materiálů nebo uloženy ve speciálních nástavcích do dílny.
3.33. Instalace pro elektrické svářečské práce musí být vybavena spínačem nebo stykačem, ukazatelem hodnoty svařovacího proudu a pojistkou primárního vinutí. Jednostanicové svařovací agregáty – generátory a transformátory jsou jištěny pojistkami pouze na straně napájení.
3.34. Připojení svařovacích drátů by mělo být provedeno pomocí krimpování, svařování, pájení nebo speciálních svorek. Připojení elektrických vodičů k držáku elektrody, svařovanému výrobku a svařovacímu stroji se provádí pomocí měděných kabelových ok upevněných šrouby a podložkami.
3.35. Kabely (elektrické dráty) elektrických svařovacích strojů musí být umístěny ve vzdálenosti minimálně 0,5 m od kyslíkového potrubí a minimálně 1 m od acetylenu a jiných hořlavých plynů.
3.36. Konstrukce držáku elektrod pro ruční svařování musí zajistit spolehlivé upnutí a rychlou výměnu elektrod a také vyloučit možnost zkratu jeho těla ke svařovanému dílu při dočasných přestávkách v práci nebo při jeho náhodném pádu na kovové předměty. Dřík držáku elektrody musí být vyroben z nehořlavého dielektrického a tepelně izolačního materiálu.
3.37. Elektrody používané při svařování musí být tovární výroby a splňovat jmenovitou hodnotu svařovacího proudu.
Pokud jsou elektrody vyměněny, jejich zbytky by měly být umístěny ve speciální kovové krabici instalované v blízkosti místa svařování.
3.38. Elektrická svařovací instalace musí být během provozu vždy uzemněna a vybavena zařízením pro automatické snížení napětí při přerušení oblouku.
3.39. Nad přenosnými nebo mobilními elektrickými svařovacími zařízeními, která se používají venku, musí být postaveny přístřešky vyrobené z nehořlavých materiálů, které je chrání před srážkami.
3.40. Při elektrických svařovacích pracích musí být přijata opatření k ochraně ostatních před světelným tokem elektrického oblouku.
3.41. Údržba a plánované preventivní opravy svařovacího zařízení musí být prováděny podle harmonogramu. Po dokončení prací je nutné vyčistit instalační a startovací armatury.
3.42. Teplota ohřevu jednotlivých částí svařovací jednotky (transformátor, ložiska, kartáče atd.) by neměla překročit 75 0 C.
3.43. Izolační odpor proudovodných částí svařovacího vinutí musí být minimálně 0,5 MΩ. Izolaci je nutné kontrolovat minimálně jednou za tři měsíce.
3.44. Při provádění elektrosvařovacích prací musí mít pracovník k dispozici speciální oděv, speciální obuv a osobní ochranné pracovní prostředky, zejména: plátěný oblek nebo oblek pro svářeče, koženou obuv, plátěné palčáky a ochrannou přilbu.
3.45. Při provádění prací s foukačkami musí být pracoviště očištěno od hořlavých hmot a konstrukce z hořlavých hmot umístěné ve vzdálenosti menší než 5 m musí být chráněny zástěnami z nehořlavých hmot nebo zalévány vodou.
3.46. Foukače musí být udržovány v dobrém provozním stavu a alespoň jednou měsíčně zkontrolovány na pevnost a těsnost, zaznamenat výsledky a nechat je zkontrolovat ve speciálním deníku. Dále je nutné minimálně jednou ročně provádět kontrolní hydraulické tlakové zkoušky foukaček.
3.47. Každá foukačka musí mít pas s výsledky tovární hydraulické zkoušky a přípustný provozní tlak. Pojistné ventily musí být nastaveny na stanovený tlak.
3.48. Foukače by se měly doplňovat a skladovat ve speciálně určených prostorách.
3.49. Aby se zabránilo emisím plamene z hořáku, palivo používané k palivu výbojek nesmí obsahovat cizí nečistoty a vodu.
3.50. Abyste zabránili výbuchu hořáku, nesmíte:
– používat benzín nebo směs benzínu a petroleje jako palivo pro lampy na petrolej;
– naplňte svítilnu palivem do více než 3/4 objemu její nádrže;
– když lampa svítí nebo ještě nevychladla, odšroubujte vzduchový šroub a plnicí zátku;
– Opravte lampu, vylijte z ní palivo nebo ji naplňte palivem v blízkosti otevřeného ohně nebo za provozu.
